1/2021

Devastujeme si ve jménu ekologie životní prostředí?

| autor: Martina Jandusova1

pexels-anna-shvets-4167579.jpg
zdroj: pexels

Pod zeleným závojem ekologie a šetrnosti k životnímu prostředí přistupujeme k rozhodnutím, která se jako ekologická vlastně jen tváří. Ve skutečnosti přesouváme zátěž na životní prostředí z jednoho místa na druhé, namísto jednoho problému vytváříme jiný.

Každá akce vyvolává reakci. To není příliš hluboká myšlenka, že? I tak ale platí a zdá se, že zrovna v oblasti ekologie na ni poměrně často zapomínáme. Najdeme problém, začneme jej řešit, a pak se nestačíme divit, že jsme problém nejenom nevyřešili, ale objevily se nám navíc problémy jiné.

Pryč se všemi plasty

Začněme zlehka, s plasty, respektive s plastovými odpady. V posledních letech se na ně lidstvo zaměřilo a usoudilo, že neúměrně zatěžují životní prostředí a je potřeba se jich zbavit. Jako příklad nám poslouží igelitové tašky. Aby zachránili svět, začali maloobchodní řetězce rušit tašky plastové a zavádět tašky papírové. Důvodem pro tento krok byla ekologie a názor, že papírové tašky tolik nezatěžují životní prostředí. Ukázalo se ale, že realita je poněkud jiná, a pro změnu se od papírových tašek začalo upouštět.

V letošním roce Globus oznámil, že po vzoru Billy ruší papírové tašky a nahrazuje je taškami plastovými vyrobenými z recyklátu. Papírové tašky jsou sice stoprocentně rozložitelné, ale kvůli jejich výrobě se radikálně zvýšila potřeba kácení stromů a začalo docházet dřevo. Velmi vysoká byla i energetická náročnost celého procesu zpracování a výroby. Zároveň je v případě papírových tašek velmi problematická jejich nízká opakovaná využitelnost. Jednoduše se poškodí a často okamžitě končí v kontejneru.

Nahradit nebo přestat používat?

Podobně se začalo uvažovat o jednorázových příborech a v mediích hojně probíraných brček nebo vatových tyčinkách. Zarážející je už jen fakt, že se tolik soustřeďujeme na tak marginální záležitost jako jsou brčka, z nichž nemáme takové množství odpadu jako například z pneumatik. Zamezit černému skládkování pneumatik, a zajistit jejich smysluplné využití, je ale zřejmě nad naše síly, a tak raději zakážeme plastová brčka. To přeci dává smysl. Zrovna v jejich případě ale zůstává rozum stát ještě nad jednou věcí.

Mnoho obchodníků přišlo s papírovými brčky, u kterých se kupodivu opět ukázalo, že na rozdíl od těch plastových nejsou tak úplně recyklovatelné a končí v černých popelnicích. Ve Velké Británii si společnost McDonald’s zadělala na pěkný problém, když zavedla nová papírová brčka. Ukázalo se, že papírové slámky se rychle rozmočí, zákazníci si na ně stěžovali a chtěli zpátky brčka plastová. Ponechme ale toto všechno stranou. Mnohem důležitější je otázka, zda by nebylo lepší brčka jednoduše nepoužívat, než hledat jiné zdánlivě ekologičtější varianty? A nechat je jen pro osoby, které je potřebují ze zdravotních důvodů? Nebo je to řešení příliš logické, jednoduché a nikdo by na něm nemohl nic vydělat?

Ambiciózní cíle jsou nutné

Tento obsah je uzamčen

Pro zobrazení se přihlaste do účtu s aktivním předplatným.

Komentáře

  1. .. kéž bychom vynaložili tolik sil na hledání toho, jak to udělat aby to šlo, a mělo to smysl, jako vynakládáme na to, jak se do něčeho trefit nebo zdůvodnit že to nejde...

Okomentovat

Partneři

Satturn
AB Plast
Partner - SOVAK
EAGB
Faircare
Inisoft
Xylem
Seven energy
Energotrans
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
Ekowatt
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace
Sensoneo