Na konci loňského roku vyšelGEO‑7 (Global Environmental Outlook), dosud nejkomplexnější globální hodnotící report o stavu životního prostředí. Na jeho přípravě pracovalo více než230 vědců z 82 zemí, včetně výrazné účasti českých autorů. Dokument vznikl pod dohledem Miroslava Havránka, předsedy zadavatelské komise, který závěry vyplývající z GEO-7 přednesl na letošní konferenci Enviro 2026.
Dokument vznikal pět let pod záštitou Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) a s více než 1200 stranami představuje dosud nejucelenější pohled na to, jak se mění planeta a jaké scénáře dalšího vývoje jsou realistické.
GEO‑7 se od jiných mezinárodních zpráv liší tím, že nesleduje jen jednotlivé složky prostředí, jako to dělají například IPCC (klima) nebo IPBES (biodiverzita), ale popisuje vzájemné vazby mezi klimatem, ekosystémy, ekonomikou a společností. Právě tato provázanost je podle autorů klíčová pro pochopení tzv. trojité planetární krize – kombinace změny klimatu, ztráty biodiverzity a pervazivního znečištění, které se navzájem posilují.
Zpráva je zároveň unikátní tím, že kromě popisu stavu nabízí i modelované trajektorie vývoje a možné cesty, jak negativní trendy zvrátit. Přestože vznikla pod OSN, její oficiální „Summary for Policymakers“ se nakonec nepodařilo schválit. Řada států blokovala pasáže týkající se fosilních paliv, oběhového hospodářství či dekarbonizace. Výsledné shrnutí proto připravili sami autoři bez politických zásahů, což mu paradoxně dodalo větší odbornou integritu.
Planeta se rychle vzdaluje od bezpečné zóny
Tento obsah je uzamčen
Pro zobrazení se přihlaste do účtu s aktivním předplatným.
Komentáře