V loňském roce uvedla Čína do provozu přibližně 40 GW instalovaného výkonu v uhelných elektrárnách. Pro letošní rok je však cíl podstatně výše, a to 70 GW. Čína nicméně staví ve velkém také obnovitelné zdroje energie a jejich roční přírůstek má být co do instalovaného výkonu dokonce větší než v případě elektráren uhelných, jakuvádíBloomberg.
V roce 2021 docházelo v některých oblastech v Číně k nedostatku elektrické energie v síti. Mnohé podniky proto musely nuceně omezit spotřebu elektřiny, a omezit tak svou výrobu. Tamní vládní představitelé proto rozhodli o tom, že Čína bude v následujících letech dále rozvíjet své uhelné portfolio elektráren, aby zajistila svou energetickou bezpečnost. Navýšeny tak byly i těžební plány.
Čína mimo jiné navýšila dovoz uhlí z Ruska. Rusko pro své energetické komodity, uhlí, ropu nebo zemní plyn, hledá nové odběratele, jelikož EU zakázala v důsledku ruské agrese na Ukrajině např. dodávky uhlí nebo ropy po moři. Obdobně postupovaly i další západní státy. Čína nebo Indie pak situace využívají k tomu, aby energetické komodity nakoupily podstatně levněji než na trhu.
Dle čínského prezidenta je transformace energetiky směrem k čistým zdrojům energie běh na dlouhou trať a Čína nemůže ignorovat své nerostné bohatství v podobě zásob černého uhlí. Přesto dochází k Číně k masivnímu rozvoji obnovitelných zdrojů, v letošním roce se plánuje uvést do provozu až 100 GW instalovaného výkonu ve fotovoltaických elektrárnách (FVE) a dalších 65 GW ve větrných elektrárnách (VTE). Pro představu, instalovaný výkon FVE v ČR dosahoval k 31. 12. 2022 2,1 GW, v případě VTE pak 0,34 GW.
Instalovaný výkon obnovitelných zdrojů energie by měl v Číně v letošním roce překonat metu 50 % podílu na celkovém výrobním portfoliu. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny je ale pochopitelně nižší, v roce 2021 měl dosáhnou dle tamního regulátora na 29,4 %.
Komentáře