V loňském roce si ČR musela poradit s více než miliónem tun vzniklého obalového odpadu. To se podařilo především díky efektivnímu systému třídění a recyklace odpadu a také díky aktivnímu přístupu obyvatel. Celkem se tak v roce 2024 vytřídilo a předalo k recyklaci nebo energetickému využití 1,1 milionu tun použitých obalů a dalších 160 tisíc tun bylo předáno k energetickému využití.
Recyklace obalů dosáhla téměř 90 % – klíčovou roli hrají spotřebitelé
Nejvyšší míry využití se podařilo dosáhnout u papírových obalů, což by se dalo vysvětlit neplněním povinností zpětného odběru pro obchodní balení u individuálně plnících firem. Jejich obaly tak mohou skončit evidované jako součást tzv. živnostenských odpadů. Částečně je to také díky obalům, které jsou dovezeny ze zahraničí a nejsou při uvedení na trh evidované v Systému EKO-KOM. Stejně tak nejsou obaly evidované při přímém nákupu zboží ze zahraničních e-shopů, které často neplní povinnosti k obalům v ČR.
Nicméně spotřebitelé po rozbalení takto dodaného nebo dovezeného zboží obaly řádně vytřídí. „Téměř 90 % všech použitých obalů se podařilo v roce 2024 vytřídit a předat k recyklaci nebo energetickému využití. Velkou zásluhu na tomto výsledku mají obyvatelé České republiky, hlavně těch 75 %, kteří pravidelně třídí své odpady,“ zhodnotil uplynulý rok Lukáš Grolmus, ředitel oddělení komunikace a marketingu AOS EKO-KOM.
Efektivně bylo nakládáno i s plastovými obalovými odpady. Zrecyklováno bylo 53 % a dalších 41 % bylo využito na výrobu energie. U obalů ze skla dosáhla recyklace 84 %, u kovových obalů 68%, dřevěných obalů bylo zrecyklováno 41 % a dalších 6 % bylo využito energeticky.
Vytříděného odpadu stále přibývá
Spotřeba vytříděných odpadů v českých domácnostech v loňském roce mírně vzrostla. Každý obyvatel České republiky vytřídil v průměru 69,3 kilogramu papíru, skla, plastů, nápojových kartonů a kovů. Do samostatně zapojených výkupen pak každý obyvatel odevzdal v průměru dalších 17,1 kilogramu kovů a více než 1,8 kilogramu papíru. Celková výtěžnost tříděného odpadu na jednoho obyvatele se tedy vyšplhala na 88,2kg. Při připočtení 7,6 kilogramu dřeva, které začínají obce ve větší míře vykazovat, to vychází celkem na 95,8 kilogramu vytříděného odpadu na jednoho obyvatele.
Dostupnost třídění se dál zlepšuje
Pro třídění dostatečného množství odpadů musí mít lidé zajištěné určité podmínky. Klíčové je zajistit především dostatečný počet barevných kontejnerů v docházkové vzdálenosti od místa bydliště. Společnost EKO-KOM ve spolupráci s obcemi pokračovala v dalším doplňování zejména v místech, která dosud neodpovídala potřebám domácností. Díky tomu je nyní k dispozici 1 061 432 barevných kontejnerů a menších nádob, do kterých lze v ČR třídit odpad. Z toho přes 720 tisíc nádob je určeno pro individuální sběr jednotlivých domácností a na veřejných prostranstvích je rozmístěno bezmála 341 tisíc kontejnerů.
V některých obcích třídí lidé ve svých domácnostech odpad do pytlů. Objemnější odpady nebo minoritní komodity je možné třídit prostřednictvím sběrných dvorů, některé odpady mohou lidé odevzdat do výkupen surovin. V posledních letech se také rozvíjí tzv. vícekomoditní sběr odpadů – například do žlutého kontejneru lze třídit spolu s plasty i kovy či nápojové kartony. Tyto způsoby sběru často řeší prostorová omezení v obcích a přináší také úspory emisí při zajišťování svozu. Lidé třídí odpad nejčastěji doma a přibylo i lidí, kteří třídí odpad v práci. Polovina lidí třídí odpad i při venkovních aktivitách – tento trend postupně narůstá.
Kam směřují peníze ze Systému EKO-KOM
Z peněz, které společnost EKO-KOM získá z poplatků firem, financuje prostřednictvím smluvních partnerů náklady spojené s provozem sběrné sítě, dotříděním obalových odpadů a jejich následným využitím a recyklací. Podílí se také na úpravě obalových odpadů – to znamená, že finančně motivuje dotřiďovací linky k dotřídění jednotlivých druhů využitelných odpadů pro recyklaci.
V roce 2024 vynaložil EKO-KOM 96,7 % veškerých nákladů na zpětný odběr a využití obalových odpadů. Největší část z toho představovaly tzv. přímé náklady odpadových činností (tj. sběr obalů a zajištění sběrné sítě v obcích, sběr a využití průmyslových obalů, dotřídění odpadů z obalů, přímá podpora recyklace obalových odpadů). Téměř 33 % celkových nákladů Systému tvořily náklady na dotřídění obalových odpadů, dále pak náklady spojené se sběrem a využitím průmyslových obalových odpadů a náklady na přímou podporu recyklace a využití odpadů z obalů.
Jednou z povinností AOS EKO-KOM je také zajištění průkazné evidence všech obalových a odpadových toků, včetně kontroly a pravidelných auditů, na které loni připadlo 4,5 % nákladů. Dále pak náklady na povinnou osvětu, vzdělávání žáků v oblasti ochrany životního prostředí, informování spotřebitelů a na další činnosti vedoucí ke správnému a efektivnímu třídění odpadů a na administrativu a řízení a poplatky SFŽP.
Komentáře