Aurora Energy Research patří mezi přední evropské poskytovatele datových služeb v oblasti energetiky. V loňském roce společnost rozšířila své portfolio o další evropské trhy, včetně České republiky a Slovenska. V obou zemích aktuálně nabízí svůj klíčový produkt – predikci vývoje energetického mixu a cen elektřiny až do roku 2060.
Do roku 2027 je vývoj průměrných cen elektřiny významně ovlivněn cenou emisních povolenek (carbon price), což se projevuje zejména mezi roky 2024 a 2025 výrazným nárůstem cen. Poté následuje pokles, který reflektuje vývoj cen ve futures kontraktech. Už kolem roku 2027 však bude docházet k uzavírání prvních uhelných elektráren, což znovu způsobí růst cen elektřiny. Ten bude pokračovat až do počátku 30. let, kdy se díky rozvoji obnovitelných a částečně i plynových zdrojů opět začíná dařit pokrývat poptávku. Ceny poté postupně budou klesat
Volatilita roste a s ní i potenciál bateriových úložišť
S rostoucím podílem obnovitelných zdrojů se kromě průměrné ceny mění také její volatilita. V roce 2025 se zhruba 60 % hodinových cen pohybuje nad hranicí 100 EUR/MWh. S časem však přibývá extrémních výkyvů – a to nejen směrem nahoru (nad 150 EUR/MWh), ale především dolů. Tyto výkyvy tvoří ideální prostředí pro bateriová úložiště, která dokážou využít cenových rozdílů k zisku.
Vývoj řiditelných zdrojů v české energetické soustavě
V roce 2025 budou stále více než polovinu řízeného výkonu tvořit uhelné elektrárny. Tyto zdroje však rychle mizí a bude potřeba je nahradit, aby se udržela stabilita soustavy. Do roku 2030 je proto nutné postavit alespoň 4,5 GW nových řiditelných zdrojů. Zároveň se očekává ještě výraznější růst obnovitelných zdrojů. Díky programům jako je Res+ by měl jejich instalovaný výkon vzrůst přibližně 2,5násobně. Právě to je klíčový faktor zvyšující se volatility, ze které baterie těží.
Cenové špičky a spread jako obchodní příležitost
Hlavní cenové špičky v roce 2025, zejména v odpoledních hodinách, přesahují 100 EUR za megawatthodinu. Důvodem je především vysoká cena plynu. Tento trend by se však měl do roku 2040 změnit – očekává se, že špičky budou nižší. Zároveň budou s rozvojem obnovitelných zdrojů klesat i minimální denní ceny. To znamená, že rozdíl mezi minimální a maximální cenou v průběhu dne – tzv. spread – zůstává přibližně stejný, nebo dokonce mírně roste.
Z toho vyplývají dva základní využitelné scénáře (use-casy) pro baterie. Prvním je cenová arbitráž – tedy využití rozdílu mezi nízkou a vysokou cenou v průběhu dne. Druhým je využití baterie ve spojení s fotovoltaickou elektrárnou. Solární elektrárny vyrábějí nejvíce energie právě v době nejnižších cen, takže posun dodávky na pozdější hodiny může být výrazně výhodný. Už v roce 2025 je tento rozdíl téměř 30 %, a s dalším rozvojem obnovitelných zdrojů se ještě bude prohlubovat. Ve druhé polovině 30. let tak budou fotovoltaiky bez baterií prodávat elektřinu přibližně za polovinu průměrné denní ceny. To samozřejmě významně oslabí jejich ekonomickou návratnost.
Denní spready v Německu a Polsku
V Německu, kde je nejvyšší podíl obnovitelných zdrojů, jsou cenové spready výrazné. Zároveň však země investuje do flexibilních technologií – baterií, plynových elektráren či vodíku, což spread postupně snižuje, byť zůstává nad unijním průměrem. Polsko aktuálně vykazuje ještě vyšší spready než Německo, zejména kvůli vysokému podílu uhlí, které neumí pružně reagovat na změny spotřeby. Uhlí však v polské energetice skončí pravděpodobně před rokem 2030, což se promítne do poklesu spreadů. I proto se očekává, že většina bateriových úložišť v Polsku vznikne právě do roku 2030 – mimo jiné v návaznosti na kapacitní tendr s plánovaným navýšením výkonu o přibližně 7 GW. Po roce 2030 však může byznys model baterií výrazně oslabit.
Rostoucí prostor pro flexibilitu v Česku
V České republice by měla nová legislativa umožnit rozvoj bateriových systémů i agregace flexibility. Tento rozvoj probíhá paralelně s přechodem od uhlí k plynu, což snižuje cenové spready. I přesto podle aktuálních projekcí spread zůstává nad průměrem EU a zachovává tak zajímavý prostor pro obchodní modely.
Do budoucna však bude hodně záležet na dynamice trhu. Rychlý nárůst flexibilních technologií může vést ke stlačení spreadů, což by mohlo ovlivnit návratnost investic do bateriových projektů. Jakýkoliv výrazný a rychlý nárůst flexibilních technologií bude mít přímý dopad na výši cenových spreadů a tím pádem i na ekonomiku bateriových úložišť a návratnost jednotlivých projektů.
Komentáře