1/2021

Zvýšení plateb za dotřídění odpadu pro materiálovou recyklaci

| zdroj: EKO-KOM0

linka_odpady.jpeg
zdroj: redakce

Nová legislativa, která implementuje nová pravidla EU pro nakládání s obalovým odpadem, vyžaduje rozšíření pravidel pro financování sběru a využití obalových odpadů ze strany AOS.

Doposud byla tato pravidla zaměřena na materiálové využití, které legitimně zahrnovalo i výrobu certifikovaných paliv, která jsou velmi efektivním způsobem využití pro jinak materiálově nevyužitelný plastový odpad, a proto jej aplikovala většina členských států EU včetně České republiky. Nové cíle pro rok 2025 jsou však nejen výrazně vyšší, u plastů jsou dvojnásobné, ale také jednoznačně upřednostňují materiálovou recyklaci před všemi ostatními formami využívání odpadů, a to včetně výroby certifikovaných paliv, která se převážně používají při výrobě cementu a nelze je efektivně vyrábět se směsného odpadu.

Proto se poměr recyklace vůči energetickému využití musí zásadně změnit, a to relativně rychle. Tato změna bude na straně odpadových společností složitá jak technologicky, tak organizačně, ale hlavně bude náročná ekonomicky. Aby byl umožněn plynulý přechod na novou odpadovou politiku EU, byly cíle stanoveny nejdříve na rok 2025 a řada z nich až na rok 2030, nebo dokonce 2035.

Česká republika si svou novou legislativou dokonce stanovila pro některé oblasti rychlejší plnění cílů, než vyžadují předpisy EU, což jí umožňuje skutečnost, že má již vyřešenou nejsložitější část problému. Tou je ochota majority obyvatel aktivně a dlouhodobě se zapojovat do třídění odpadu, spolu s existující celostátní infrastrukturou sběrné sítě pro třídění. To je totiž zcela zásadním prvním krokem k reálně fungující recyklaci odpadů. Bez třídění komunálních odpadů nemůže členský stát zajistit plnění cílů pro odpady jako celek, ale ani pro obalové cíle. Nová legislativa zvyšuje požadavky na materiálovou recyklaci ve všech oblastech, ale zejména pro obaly, které jsou významnou součástí komunálního odpadu.

Pro úspěšné plnění nových obalových cílů máme splněnu tu nejnáročnější podmínku, kterou je dostatečná úroveň třídění. Proto se můžeme, na rozdíl od jiných států EU, při uplatnění principů cirkulární ekonomiky, soustředit primárně na samotnou úpravu a recyklaci odpadů. Zejména pro recyklaci plastů je nezbytně nutné, aby se na dotřiďovacích zařízeních vrátila účinnost dotřídění plastových odpadů na materiálovou recyklaci alespoň na původní úroveň z let 2015 až 2016, která se, před tím než se třídičky zaměřily na produkci certifikovaných paliv, pohybovala mezi 40-60 %. To při vysoké míře třídění umožní plnění závazných cílů nejen pro obalový průmysl, ale i cíle platné pro obce a města ČR.

Cílem pro příštích pět let je tedy zejména uplatnění hierarchie nakládání s odpadem při úpravě (dotřídění) tříděného odpadu a současně aby alespoň polovina vytříděného plastu našla materiálové využití v recyklaci. Oproti minulosti však do tohoto materiálového využití nebude zahrnována výroba certifikovaných paliv. Druhým cílem je, aby maximální množství odpadu, který recyklován nebyl, bylo využito energeticky, protože pokud není recyklace možná, může odpad alespoň nahradit neobnovitelné fosilní zdroje v energetice.

Tento druhý cíl je jednoznačně podložen legislativou, která od ledna zakazuje ukládat energeticky využitelný odpad na skládky. Pro výrobce baleného zboží to však znamená, že se budou muset podílet na nákladech s tím spojených. První cíl vyžaduje třídící linky finančně motivovat, aby se zaměřily i na materiálové využití těch složek odpadu, které recyklovatelné jsou, ale jejich prodej nedokáže pokrýt náklady na jejich vytřídění. Dokonce vyžaduje, aby pro materiálovou recyklaci byly vytříděny i takové odpady, za jejichž recyklaci je nutné platit.

Splnění všech těchto cílů vyžaduje od AOS změnu struktury a zaměření plateb za úpravu obalového odpadu k využití a současně výrazný podíl na nákladech recyklace v souladu s platnou legislativou. V souvislosti s novou legislativou jsme tedy v letošním roce přistoupili k následujícím krokům:

  • Přímá finanční podpora recyklace byla systémově zavedena pro všechny způsoby recyklace plastových fólií a také směsné frakce zbytkového plastu.
  • Ve dvou krocích byly zvýšeny platby třídicím linkám za vytřídění a předání odpadu k materiálové recyklaci, toto navýšení efektivně znamená zvýšení podpory materiálové recyklace o 150 % oproti roku 2020.
  • Zvýšení úhrady za energetické využití zbytkových nebo nerecyklovatelných plastů tak, aby jejich energetické využití bylo výhodnější než ukládání na skládku, ale zároveň preferuje materiálovou recyklaci.
  • Podmínění platby za energetické využití minimální požadovanou účinností třídicí linky, vyjádřenou jako poměr materiálové recyklace k celkovému množství upravovaného odpadu. Tento poměr má zaručit, že podpora energetického využití nepovede k omezení materiálové recyklace. Minimální požadovaná materiálová recyklace je progresivní a poroste ze současných 28 % na 38 % na konci roku. Cílem této progrese je postupně vrátit účinnost třídicích linek na úroveň roku 2016 a nalézt rovnováhu mezi materiálovou recyklací a energetickým využitím.

Výsledným efektem pro třídicí linky je za všech okolností zvýšení jejich příjmu za předání odpadu k recyklaci, tedy i zlepšení bilance celého procesu úpravy odpadu. Nicméně navýšení příjmu bude nerovnoměrně rozloženo. Linky, které dosáhnou požadované účinnosti, mohou očekávat navýšení příjmu od AOS za využití vytříděných obalů okolo 100 %. Linky, které této účinnosti nedosáhnou, mohou očekávat navýšení příjmu jen v řádu okolo desítky procent.

Očekávaným efektem je, že zatímco dnes existují třídicí linky s účinností materiálové recyklace pod 20 %, ale také takové, které přesahují 50 %, v příštím roce se očekává, že velká část linek se dostane přes hranici 40 %. Jde tedy o to, abychom se z loňských průměrných 28 % účinnosti, která byla bezesporu i důsledkem epidemiologické situace, dostali rychle na průměrnou účinnost přes 40 %.

Náklady AOS spojené s úpravou odpadu se s těmito opatřeními stávají velmi významnou nákladovou položkou na nakládání se spotřebitelskými obaly a v jejich celkovém objemu přibližně půl miliardy korun budou představovat zhruba čtvrtinu, u plastů až třetinu celkových nákladů v řetězu svoz, úprava a recyklace. Podporu recyklace v reakci na propad cen druhotných surovin již loni AOS EKO‑KOM hradila ze svých rezerv, a bude tak za cenu značné ztráty činit i v prvním pololetí tohoto roku. Nicméně v polovině roku bude nutné tyto náklady promítnout do poplatků za obaly, které hradí výrobci za službu sdruženého plnění.

To, jaké náklady úpravy jsou spojeny s konkrétním druhem obalu, závisí do značné míry na jeho vlastnostech. Protože se tyto náklady nyní stávají velmi významnou položkou, je nutné je i korektně promítnout do poplatků za sdružené plnění. To proběhne formou ekomodulace, která bude dalším logickým a nutným krokem strukturální změny financování EPR služeb. To ostatně vyžaduje i příslušná směrnice EU a ekomodulovat budou tedy všechny členské státy včetně ČR. Smyslem této ekomodulace bude nejen spravedlivé rozložení nákladů, ale i motivace výrobců k upřednostnění obalů, které mají náklady nižší, tedy jsou snáze tříditelné a recyklovatelné.

tabulka_dotrideni.png

** Sazba dle podílu druhotných surovin předaných k materiálové recyklaci z celkového množství upravovaného Odpadu – komodity plast pocházejícího z Obcí (když je Podíl vyšší nebo roven 28 % platí sazba 1, když je Podíl nižší než 28 % platí sazba 2)

* Efektivní tuna je množství suroviny vzniklé úpravou vytříditelných složek komunálních odpadů obsahující obaly i neobaly

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Satturn
AB Plast
Partner - SOVAK
EAGB
Faircare
Inisoft
Xylem
Seven energy
Energotrans
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
Ekowatt
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace
Sensoneo