2/2022

Zemní plyn se bude v chemickém průmyslu nahrazovat jen obtížně. Platí to i pro další průmyslová odvětví

| zdroj: CETA0

a-dow-chemical-plant-in-charleston-west-virginia (1).jpg
zdroj: picryl.com

Rostoucí ceny energií v kombinaci s tlakem na dekarbonizaci a snižování energetické závislosti na ruských dodávkách představují mix faktorů, které bezprostředně dopadají na výkonnost řady odvětví tuzemské ekonomiky. Tak jako v období eskalujících vln pandemie COVID-19 byla ekonomicky zasažena řada průmyslových odvětví a služeb, jsou v této chvíli v největší míře ohroženy zejména energeticky náročné segmenty, mezi které se řadí také odvětví chemického průmyslu.

Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) ve spolupráci se Svazem chemického průmyslu ČR zpracovalo dopadovou analýzu, která mapuje aktuální rizika ohrožující produkci v tomto klíčovém průmyslovém odvětví. Z dotazníkového šetření mezi členy Svazu vyplývá, že podíl nákladů na zemní plyn a elektřinu na celkových nákladech se v odvětví průměrně zdvojnásobil. „Podíl nákladů na zemní plyn dosahuje u některých dotázaných až 17 %, v případě nákladů na elektřinu se dostáváme v krajních případech přes 9 %“ uvedl Michael Fanta, analytik CETA.

Chemický průmysl tedy nyní zažívá dynamický růst cen a současně také nedostatek napříč celou škálou klíčových vstupních materiálů. Výroba produktů v tomto segmentu je zároveň vysoce závislá na energetických dodávkách. Elektřina, ropa či zemní plyn totiž nejsou pouze položkou běžných režijních nákladů, resp. energetické spotřeby, ale ropa a zemní plyn jsou zároveň také důležitou vstupní surovinou pro samotnou výrobu chemických produktů.

schp.png

Vzhledem k tomu, že produkty chemického průmyslu reprezentují podstatný podíl celkových výrobních nákladů v řadě navázaných odvětvích, lze předpokládat, že případné rostoucí ceny těchto vstupů se promítnou také do výroby mnoha běžných produktů či služeb. Např. u pšenice představují chemické přípravky až 42 % výrobních nákladů. Obecný průměr hmotnosti všech plastů a chemických materiálů v automobilech se pohybuje okolo 20 % napříč všemi vozy a u staveb pozemního stavitelství může být podíl chemických materiálů (např. tepelné izolace, plastová okna, rozvody) přibližně od 5 do 15 %.

Strategie REPowerEU, která stanovuje plán odklonu zemí EU od ruských fosilních paliv do roku 2027 má urychleně zvyšovat energetickou účinnost i energetické úspory. „Velmi důležitá není pouze samotná cena energetických vstupů, ale zejména také jejich dostupnost“ vysvětluje Ivan Souček, ředitel svazu chemického průmyslu ČR a dodává „Zemní plyn bude velmi obtížné v blízkém až střednědobém horizontu nahradit jakožto vstupní surovinu pro energetické nebo surovinové využití nejen v chemickém průmyslu, ale také v řadě dalších průmyslových odvětví“.

V kontextu aktuálního vývoje cen energií v kombinaci s dekarbonizačními strategiemi a minimalizací energetické závislosti na ruských dodávkách je proto v této chvíli žádoucí flexibilně reagovat a nastavit vhodná vládní kompenzační schémata, která podpoří udržení dlouhodobé konkurenceschopnosti tuzemského chemického průmyslu (návrhy konkrétních podpůrných opatření vycházející z expertních názorů členů Svazu jsou součástí analýzy).

Celá studie je dostupná online ZDE.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Satturn
AB Plast
Partner - SOVAK
EAGB
Faircare
Inisoft
Xylem
Seven energy
Energotrans
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
Ekowatt
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace
Sensoneo
SmVaK
Vodárenství.cz
SKS
ITEC
Regartis
DENIOS
SYBA
PSAS
ČB Teplárna
REMA
SEWACO
Grexenergia