Základem pro další projednávání nového stavebního zákona bude komplexní pozměňovací návrh Hospodářského výboru

| zdroj: MMR0

site-4686908_640.jpg
zdroj: Pixabay

Poslanci ve středu rozhodli, že základem pro další projednávání návrhu nového stavebního zákona má být komplexní pozměňovací návrh sněmovního Hospodářského výboru. Ten počítá s modelem tzv. čistě státní stavební správy, tedy převodem všech stavebních úřadů pod stát.

To by mělo podle předkladatelů návrhu zamezit systémové podjatosti, jejíž podstata je v tom, že úředník placený obcí nebude nikde dostatečně nezávislý na politickém vedení. A to komplexní pozměňovací návrh Hospodářského výboru mění. Druhé čtení včera poslanci na více než tři týdny přerušili, aby měly výbory sněmovny dostatek času projednat a upravit pozměňovací návrhy. Znovu se ke stavebnímu zákonu sejdou 30. března.

„Jsem ráda, že i opozice na včerejším jednání Poslanecké sněmovny ocenila řadu principů, které v návrhu nového stavebního zákona jsou. To, na čem se neshodneme, je institucionální model stavební správy. Neustále slyším, že obcím touto změnou vezmeme nějaké pravomoci. To ale vůbec není pravda. Obce dnes žádné kompetence ve stavebním řízení nemají. Jde o přenesený výkon státní správy,“ říká ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

V dnešním modelu přenesené působnosti je princip nastaven tak, že za tyto služby platí stát obcím zhruba čtyři miliardy ročně. Stavební úřady tak svoji činnost vykonávají za úplatu, a musejí tak dle zákona činit nezávisle na vůli politiků. Ale to se často neděje, a proto dnes soudy často judikují systémovou podjatost.

Někteří starostové si dokonce stěžují, že nejsou schopni zajistit personální obsazení stavebního úřadu a od státu na chod stavebních úřadů nedostávají dostatek peněz a musejí na ně doplácet z vlastních prostředků. Naposledy si včera stěžoval poslanec a starosta Prahy 7 Jan Čižinský. Je tedy velmi paradoxní, že se i přes tyto obtíže nechtějí stavebních úřadů pod svými křídly vzdát a nechat tuto starost státu,“ vysvětluje ministryně Dostálová.

Závažný problém systémové podjatosti se nedávno řešil u Pražského okruhu, kdy o odvolání proti územnímu rozhodnutí bude muset rozhodovat Jihočeský kraj. „Nemohli jsme rozhodnout jinak, protože Praha by mohla být při rozhodování podjatá. Vedení města totiž podepsalo se státem memorandum, že bude stavbu podporovat,“ uvedla ministryně Dostálová.

Námitky systémové podjatosti, které celé řízení zdrží o měsíce, jsou časté nejen u velkých infrastrukturních staveb, ale důvěrně ji znají třeba i stavitelé běžných bytových domů. Systémová podjatost je neoddiskutovatelný problém a často slouží ze strany odpůrců staveb jako nástroj k obstrukcím.

„Občanovi je přece úplně jedno, jestli vede stavební řízení úředník placený státem, nebo úředník placený obcí. Jemu jde hlavně o to, aby si stavební povolení vyřídil rychle, nezávisle a předvídatelně. A kromě toho malí i velcí stavebníci potvrzují, že současné uspořádání prostě nefunguje. Kdyby ano, nedostávala bych denně zoufalé dopisy od těch, kteří stavební povolení pro rodinný domek vyřizují roky, povolit bytový dům v Praze by netrvalo v průměru déle než pět let a povolit dálnici více než 13 let,“ doplňuje Klára Dostálová.

Návrhy opozice by stavební řízení nezrychlily

Ve výborech se objevil i opoziční návrh poslance Martina Kupky, který je postaven zejména na digitalizaci stavebního řízení. Digitalizace stavebního řízení určitě velmi pomůže, rozhodně však sama o sobě nevyřeší hlavní problémy stavebního práva. Tím je jeho složitost a roztříštěnost řízení i institucí. Pokud dnes vozíme dokumentaci pro stavební povolení na úřad v Avii, stejné množství dokumentů bychom posílali elektronicky.

Symbolem pro to, s čím se dnes musí investoři i stavební úřady vypořádat, se staly desítky razítek od nejrůznějších úřadů spadajících pod různé resorty, bez kterých není možné o povolení na stavebním úřadu ani požádat. Bez změny procesů by nám ale všechna ta razítka zůstala. Navíc by nikdo nebyl schopen zajistit, aby úřady dodržovaly správní lhůty.

Opoziční návrh sice také zavádí opatření proti nečinnosti, to ale bez toho, aby byli úřednicí zastupitelní a mohli si navzájem vypomoci na různých úřadech, by vedl k zahlcení nadřízených úřadů, které by případ převzaly, pokud by prvoinstanční úřad nestihl lhůtu. V návrhu není rovněž vyřešeno začlenění všech dotčených orgánů do stavebních úřadů.

Strašení drahým megaúřadem je zbytečné

Nejčastějším argumentem proti vládnímu návrhu nového stavebního zákona bylo zvýšení nákladů, které podle opozice na sebe naváže nový úřad. „Žádný drahý super úřad nevznikne. Je třeba si uvědomit, že už dnes máme přes 1.300 samostatných stavebních úřadů, a v těchto úřadech pracuje 13.500 lidí. Nechystáme tedy žádný masivní nábor. My potřebuje jen ty stávající úředníky zkoordinovat a přeskupit tak, aby mohli lépe a efektivněji pracovat. Aby si mohli navzájem vypomoci a nemrhali svým potenciálem,“ vyvrací mýtus ministryně Dostálová.

Dnes to probíhá tak, že když se na jednom úřadu nakupí řada žádostí o stavební povolení, nikdo tam těm lidem nemůže pomoci. Každý stavební úřad funguje jako samostatná jednotka. A když třeba na malém úřadě onemocní úřednice, musí se úřad prostě zavřít. Anebo tam jedna a tatáž úřednice řeší garáž u rodinného domku i obchvat za miliardy. A pak si stěžujeme, že úřady nedodržují lhůty.

Stát nebude muset stavět ani žádné nové budovy, protože už dnes si prostory pro úředníky stavebních úřadů od obcí a krajů pronajímá, jelikož povolování staveb vykonávají v tzv. přenesené působnosti pro stát. Stát jim proto za tuto službu ročně platí zhruba čtyři miliardy korun. Všichni úředníci tedy budou sedět dál tam, kde jsou a žádné vícenáklady v řádu desítek miliard rozhodně nepotřebujeme. I návrh Martina Kupky mimochodem počítal se zavedením Nejvyššího stavebního úřadu a specializovaným stavebním úřadem.

„Věřím, že se na konci března podaří posunout stavební zákon do třetího čtení. Vůbec nejde o to převálcovat opozici. Vždyť nám jde o to samé – aby se stavělo. Pokud si její představitele vyslechnou i názory zástupců podnikatelských svazů a velkých státních investorů, pochopí, že nevedeme žádný boj o kompetence, ale chceme napravit současnou stavební paralýzu a mít dobrou pozici při restartu hospodářství po koronakrizi,“ dodala Klára Dostálová.

Aktualizovaný harmonogram projednávání nového stavebního zákona:

  • Dne 24. srpna 2020 vláda schválila návrh stavebního zákona a novely souvisejících právních předpisů.
  • 5. listopadu 2020 proběhlo první čtení zákona v Poslanecké sněmovně.
  • 18. listopadu 2020 proběhlo jednání Hospodářského výboru, který projednání návrhu zákona doporučil a navrhl přikázat k projednání Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.
  • Na začátku února byl nový stavební zákon projednáván na Hospodářském výboru, Ústavně právním výboru a Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.
  • Poslanci Hospodářského výboru 3. února 2021 doporučili Polanecké sněmovně projednat a schválit komplexní pozměňovací návrh Martina Kolovratníka. Ten vylepšuje vládní návrh stavebního zákona a povolování staveb ještě více zrychlí.
  • Poslanci výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj 4. února 2021 nepodpořili opoziční návrh a doporučili sněmovně vládní návrh stavebního zákona.
  • Poslanci odsouhlasili 3. března 2021 komplexní pozměňovací návrh Hospodářského výboru jako podklad pro projednávání nového stavebního zákona
  • Druhé čtení zákona v Poslanecké sněmovně proběhne 30. března 2021
  • Koncem května 2021 bude třetí čtení a projednání v Senátu.
  • V červenci 2021 podpis prezidenta.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Satturn
AB Plast
Partner - SOVAK
EAGB
Faircare
Inisoft
Xylem
Seven energy
Energotrans
United Energy
SPVEZ