Ačkoli CBAM slouží jako relevantní nástroj k zajištění konkurenceschopnosti evropského průmyslu, jeho současná podoba se příliš snadno obchází a neposkytuje dostatečnou ochranu před únikem uhlíku.
Odvětví jako hliník a ocel, která jsou zahrnuta do CBAM, se v současné době potýkají se silnou konkurencí ze třetích zemí a s vysokými cenami energií. Dobře fungující CBAM je proto zásadní pro udržení těchto odvětví v Evropě a pro podporu jejich úsilí o dekarbonizaci. EuRIC proto vyzývá k ambiciózní a komplexní implementaci CBAM.
Rozšíření rozsahu CBAM
Rozšíření CBAM na navazující produkty by bylo důležitým prvním krokem k zajištění budoucí funkčnosti nařízení. Pokud se CBAM nebude vztahovat na navazující produkty, vznikne tak mezera v legislativě. To firmám umožní dovážet zboží do EU bez placení uhlíkového cla, a získat tak nekalou konkurenční výhodu. Pokud se tedy tento problém nezačne řešit, výroba se pravděpodobně přesune do třetích zemí, což ohrozí klimatické a průmyslové cíle EU.
Komise by měla zvážit rozšíření CBAM na další odvětví, jako je textilní průmysl. Ten je totiž velmi emisně náročný a jeho výroba se často přesouvá mimo EU, což podkopává klimatické a průmyslové cíle. Začlenění textilu do CBAM by pomohlo zvýšit jeho udržitelnost a podpořilo cirkulární ekonomiku.
I když je důležité rozšířit oblast působnosti CBAM na navazující produkty a potenciálně i další odvětví, je stejně důležité zachovat výjimky pro materiály, které jsou již dekarbonizovány, zejména pro recyklované materiály. V současné době je recyklovaná ocel a hliník z oblasti působnosti CBAM vyloučena a tato výjimka musí být i zachována. Pokud by v budoucnu byla do CBAM zahrnuta další odvětví, musí se pro recyklované materiály uplatnit podobná výjimka. To je nezbytné pro zajištění konkurenceschopnosti recyklovaných materiálů, pro stimulaci jejich využívání a pro plné využití jejich dekarbonizačního potenciálu.
Zavádění opatření proti obcházení
Pokud bude rámec CBAM zachován v jeho současné podobě, riziko obcházení zůstává vysoké. Některá odvětví, například ocelářství a výroba hliníku, čelí problému takzvaného uhlíkového dumpingu. To znamená, že firmy vyvážejí produkty s nižšími emisemi CO2 do EU, zatímco ty s vysokou uhlíkovou stopou prodávají na jiné, méně regulované trhy.
Tento problém podkopává skutečné snahy o dekarbonizaci, a proto je nezbytné ho řešit v rámci revidovaného CBAM. Pro efektivní omezení uhlíkového dumpingu by měla Komise povinnosti pro výrobce ze třetích zemí založit na výchozích hodnotách, nikoli na deklarovaných skutečných emisích. Tím by se zajistilo, že produkty stejného typu z jedné země budou mít přiřazené stejné emise, což zjednoduší celý proces a lépe zabrání přesouvání výroby.
Kromě toho se u některých výrobků CBAM mohou emise v rámci kódu KN výrazně lišit. To platí zejména pro ocel, kde současné referenční hodnoty upřednostňují dovážené dlouhé výrobky z přímé redukce železa (DRI) v elektrické obloukové peci (EAF) před recyklovanými výrobky EAF vyrobenými v EU. Tyto nerovnováhy je třeba řešit, aby se zajistilo, že nejvíce dekarbonizované výrobky – konkrétně ocel vyrobená z recyklovaného materiálu – budou zároveň nejkonkurenceschopnější.
Závěrem EuRIC vyzývá k důslednému a progresivnímu zavedení CBAM. Takové zavedení by mělo odstranit stávající mezery v legislativě, podpořit nízkouhlíkové výrobní metody a zajistit spravedlivou konkurenci pro recyklované materiály a průmyslová odvětví v EU.
Komentáře