2/2023

Vláda má dnes projednat zásadní materiál zabývající se přiměřeností podpory OZE

| autor: Tisková zpráva Komora OZE0

Vláda má dnes projednat zásadní materiál zabývající se přiměřeností podpory OZE

Ten shrnuje výsledky dvou (již ukončených) notifikačních procesů pro OZE. Ale hlavně navrhuje, jakým způsobem bude posuzována a kontrolována přiměřenost podpory jednotlivých projektů OZE. Po projednání na Vládě MPO připraví legislativní návrh, který zavede potřebné změny do legislativy.

Posuzování přiměřenosti podpory vyplývá z notifikačních rozhodnutí pro zdroje spuštěné v letech 2006 - 2012 [1] a zdroje spuštěné v letech 2013 - 2015 [2]. Vládní dokument se tedy týká prakticky všech OZE, ale většina projektů bude posouzena pod systém “de minimis”.

Princip “de minimis” pro malé projekty

Požadavky na provádění kontroly přiměřenosti podpory jsou výsledkem obou notifikačních rozhodnutí Evropské komise. V Česku je celkem asi 30 tisíc provozovatelů OZE. Drtivá většina z nich jsou malé střešní fotovoltaické elektrárny (FVE). Mezi těmito zdroji jsou také desítky menších vodních elektráren.

Těchto malých projektů by se kontrola neměla týkat, neboť v materiálu je navrženo využití principu “de minimis”: vzhledem k relativně nízké hodnotě podpory (stanovené Komisí) nehrozí narušení hospodářské soutěže, a tak neovlivňuje obchod mezi členskými státy EU.

Nepodléhá proto oznamovací povinnosti vůči Evropské komisi. V klasifikaci “de minimis” spadá energetika mezi ostatní obory, kde je hranicí, že celkový součet dotací během tří po sobě jdoucích let nepřekročí 200 tisíc Eur. [3]

Využití principu de minimis dává logiku - tisícovkám rodin nebo malých podnikatelů, kteří mají na střeše pár fotovoltaických panelů nebo si postavili vodní elektrárnu to ušetří další zbytečnou administrativu.“ Sdělil Jan Habart, místopředseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Monitoring nebo dokonce individuální kontroly pro velké projekty

Pro větší zdroje, jejichž příjmy přesahují hodnotu stanovenou pravidlem de minimis, je navrženo provádění monitoringu jejich nákladů a příjmů a sledování, zda se jejich ekonomika neodchyluje od původních modelových hodnot.

U zdrojů, kde docházelo k souběhu investiční a provozní dotace by se měly dokonce provádět individuální kontroly přiměřenosti. “Pro provozovatele jsou tyto uvažované kontroly velkých překvapením. V době, kdy stát lákal podnikatele a občany do čisté energetiky, nikdo neuvažoval o tom, že mu bude chodit další kontrola.

Principielně je to špatně, spatřujeme v tom kroky retroaktivity. Nic s tím ale už nejde dělat, kontroly jsou obsaženy v notifikačním rozhodnutí Komise. Předchozí vedení Ministerstva průmyslu a obchodu ale mělo vyvinout větší úsilí při jednání s Komisí a zajistit notifikace bez podmínek a kontrol. Tak, jak to má drtivá většina ostatních států”, dodal Jan Habart.

U Projektů, které budou podrobeny individuální kontrole se bude hodnotit ekonomický parametr vnitřní výnosové procento (IRR). Podle vládního materiálu bude za hraniční považováno vnitřní výnosové procento 8,4 u zdrojů, které na svůj provoz nepotřebují palivo, tedy zejména větrné elektrárny, vodní elektrárny či fotovoltaické. Pro zdroje s potřebou paliva (elektrárny na biomasu nebo bioplynové stanice) má mít IRR hraniční hodnotu 10,6 %.

"Rozdílný přístup k zdrojům bez potřeby paliva a tzv. palivových je odůvodnitelný. Při provozu bioplynových stanic nebo elektráren na biomasu je poměrně velké riziko poruchy stroje nebo cenových výkyvů biomasy vlivem počasí nebo změn na trhu. Vyšší riziko tedy odůvodňuje vyšší hranici pro maximální zisk.

Chtěl bych však upozornit, že ostatní zdroje čelí jiným vážným rizikům, například nedostatek srážek zapříčiňuje výpadky ve výrobě u vodních elektráren, vysoké teploty zase snižují účinnost těch fotovoltaických. Domnívám se proto, že by měli mít všichni provozovatelé tuto hranici nastavenu na hodnotě 10,6 %. V neposlední řadě také proto, že v době, kdy byla podpora pro OZE zaváděna, nikdo na budoucí kontroly a stres a práci kolem toho neupozornil", dodal Jan Habart.

Prameny

[1] .40171 (2015/NN) ze dne 28. listopadu 2016 – Česká republika – Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (určené pro OZE uvedené do provozu v období od 1. 1. 2006 do 31. 12. 2012)

[2] SA.35177 (2014/NN) ze dne 11. června 2014 – Česká republika – Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (určené pro OZE uvedené do provozu v období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2015)

[3] Pravidla pro podporu “de minimis” srozumitelně a stručně např. tady nebo zde.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Partner - SOVAK
EAGB
Inisoft
Seven energy
Energotrans
United Energy
SPVEZ
Povodí Vltavy
Ecobat
Veolia
AKU-BAT
Wasten
Solární asociace
Sensoneo
SmVaK
Vodárenství.cz
SKS
ITEC
Regartis
DENIOS
PSAS
ČB Teplárna
REMA
SEWACO
Grexenergia
SGEF
ČAObH
CASEC
Teplárenské sdružení
Envipur
EKO-KOM
S-POWER
INECS
BEERT CEE
SCHP