Konferenci zahájil František Vörös ze Sdružení EPS ČR. Ten ve svém vystoupení hovořil o plastech a plastikářském průmyslu v ČR z hlediska statistik. Zmínil mechanickou a chemickou recyklaci a depolymerizaci. Postěžoval si rovněž na nesjednocené metodiky v EU.
Jan Maršák z Ministerstva životního prostředí seznámil posluchače se strategií EU pro plasty v oběhovém hospodářství a směrnicí k jednorázovým plastům a aktivitami MŽP. Připomněl nový evropský balíček k oběhovému hospodářství. Dle EU by měly být všechny plasty opětovně použitelné nebo recyklovatelné.
Zmínil též problematiku ekodesignu výrobků. Poukázal na směrnici o jednorázových plastech a rozšířenou odpovědnost výrobců: "Rozsah směrnice je opravdu velký a může mít poměrně značné dopady." Zakončil své vystoupení informacemi o iniciativě #dostbyloplastu.
Chybět nemohla ani ředitelka Odboru průmyslové ekologie na Ministerstvu průmyslu a obchodu, Pavlína Kulhánková, která svou přednášku začala spotřebou zdrojů, jenž v poměrně krátkém čase roste exponenciálně. „Lidé mají velké nároky na zdroje,“ uvedla ředitelka.
Podíl produkce plastů je významný především v asijských zemí, evropský podíl činí 19%. Míra nárůstu je různá u různých typů plastů.
Významné jsou i globální vlivy. Od příštího týdne má USA zavést nová cla na čínské zboží, hovoří se tak o obchodní válce Spojených států s Čínou a je otázkou, jak čínští obchodníci zareagují. „Jedná se zhruba o 5 tisíc položek,“ uvedla Pavlína Kulhánková a pokračovala: „Pokud půjde o dlouhodobou záležitost, bude mít tento krok dopad i na ostatní části světa.“
Dopolední blok pokračoval přednáškou Kateřiny Novotné, která pohovořila o mikroplastech ve vodě. Ty mohou být problémem, protože jsou snadno pohlcovány živými organismy. „To, zda těmto organismům škodí, je ovšem stále předmětem výzkumu,“ podotkla Novotná. Nicméně kromě přímého působení mají i schopnost na sebe vázat látky, a na dnešních úpravnách vod dnes nejsou technologie na jejich odstraňování.
Komentáře