„Špinavé“ uhelné elektrárny, které Německo odstavilo, byly vzaty na milost a kvůli nepříznivé situaci na energetickém poli se uvádí znovu do provozu. Je tak otázkou, zda podobný osud nečeká i elektrárny jaderné.
Z rezervy do provozu
Černouhelná elektrárna Mehrum, která se nachází v dolnosaském Hohenhamelnu mezi městy Hannover a Braunschweig, byla uvedena do provozu v roce 1979 a odstavena na konci loňského roku. Jejím vlastníkem je od roku 2017 energetický a průmyslový holding spadající do portfolia miliardáře Daniela Křetínského, který ji odkoupil od společnosti Kraftwerk Mehrum GmbH.
EPH v loňském roce uspěl v aukci na platby za odstavení zmíněné elektrárny, kterou v Německu organizoval Bundesnetzagentur, tamní síťový regulátor. Společnosti bylo přiznáno finanční odškodnění za ukončení provozu elektrárny Mehrum i hnědouhelné elektrárny Deuben. Počítalo se s tím, že během letošního podzimu bude elektrárna s instalovaným výkonem 690 MW zcela odstavena, namísto toho se stane první elektrárnou, která se do sítě po odstavení vrátí. V provozu by měla být do nadcházejícího dubna.
Německo přijalo vyhlášku, která umožňuje znovu zprovoznit černouhelné elektrárny z takzvané síťové rezervy. Opětovné spouštění elektráren na několik měsíců je pro jejich provozovatele ekonomicky zajímavé, protože velkoobchodní ceny elektřiny jsou v současnosti vysoké. Černého uhlí je přitom na světovém trhu dostatek.
Jedním důvodem je úspora zemního plynu a zajištění větší energetické soběstačnosti kvůli nestabilitě dodávek z Ruska. Podle síťového regulátora se zemní plyn v červnu podílel na výrobě elektřiny z 11,2 %. Německo bude pravděpodobně tuto zimu čelit energetické krizi, která nemá obdoby. Rusko začalo snižovat dodávky plynu jako odvetu za sankce související s válkou na Ukrajině, což by v největší evropské ekonomice mohlo vyvolat recesi.
Německé zásobníky plynu jsou v současné chvíli naplněny z 68,6 %. Země výrazně zaostává za svým cílem, kterým je 95 % zemního plynu v zásobnících do 1. listopadu. Téměř polovina německých domácností spoléhá na plyn pro vytápění, přičemž palivo hraje klíčovou roli také v řadě průmyslových odvětví od výroby chemikálii až po výrobu cementu a skla.
Německá vláda požádala společnosti a spotřebitele, aby energií šetřili a tím překlenuli nejhorší období. Pokud ale opatření selžou, má vláda pravomoc vyhlásit „nouzový stav“ pro plyn, což by znamenalo, že stát převezme kontrolu nad distribucí a rozhodne, kdo palivo dostane a kdo ne.
K síti budou možná znovu připojeny i odstavené hnědouhelné elektrárny. Žádné rozhodnutí ale zatím nepadlo.
V jádru je Německo tvrdohlavé
Tento obsah je uzamčen
Pro zobrazení se přihlaste do účtu s aktivním předplatným.
Komentáře