Kvůli ruské válečné agresi na Ukrajině se do hry vrací plynovod Stork II. V rámci Evropy se projednávaly vysoké ceny zemního plynu. Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo nařízení stanovující pravidla pro zastropování cen energií.
Stork II je zpět
Myšlenka propojení plynárenských soustav Česka a Polska se zrodila již během českého předsednictví v Radě Evropské unie v roce 2009. Cílem plynovodu Stork II bylo snížení závislosti na ruském plynu tím, že dojde k propojení zásobníků zkapalněného plynu (LNG) v polském Svinoústí a na chorvatském ostrově Krk.
V roce 2011 byla zprovozněna první část, tzv. plynovod Stork I, který spojil Polsko s Českou republikou. Plynovod ovšem umožnil pouze dodávky z české do polské strany v objemu do 500 mil. metrů krychlových ročně. Od výstavby druhé části plynovodu se upustilo kvůli polské straně, která chtěla projekt odložit.
Energetická bezpečnost zemí celé střední Evropy se ve světle současných událostí ukázala jako velmi naléhavá a tak se spolupráce na plynovodu obnovila. Česká i polská strana požádali Evropskou komisi, aby umožnila financování projektu z evropského REPowerEU.
„Je samozřejmé, že chceme využít možnost financovat tento projekt z prostředků dostupných na úrovni Evropské unie. Jsem tedy rád, že jsme dnes s polskou ministryní pro životní prostředí Annou Moskwa náš zájem o realizaci tohoto propojení komisařce pro energetiku Kadri Simson společně potvrdili. Společně s polskými kolegy věřím, že takováto společná žádost bude mít větší šanci na úspěch,“ říká český ministr Síkela.
Přímé propojení s polskými terminály na LNG je pro Českou republiku důležitou alternativou trasám ze západní Evropy přes Německo. Podle ministerstva průmyslu a obchodu je projekt v pokročilé fázi a může být zprovozněn do roku 2026, pokud bude o investici rozhodnuto v následujících měsících. Realizátory projektu mají být provozovatelé přepravních soustav, český NET4GAS s.r.o. a polský Gaz-System S.A.
Celoevropské řešení cen energií
Kvůli vysokým cenám energií Česko svolalo již druhé mimořádné zasedání Rady pro energetiku v tomto měsíci, kde prodiskutovalo celoevropského řešení vysokých cen zemního plynu.
„Zásadním opatřením je zavedení dočasného stropu na příjmy výrobců elektřiny, kteří používají levnější zdroje než plyn, na 180 eurech za megawatthodinu. Příjmy nad tímto prahem mohou členské státy využít k financování opatření, která povedou ke snížení nákladů na energie pro domácnosti. Toto opatření by mělo přesměrovat celkem až 120 miliard eur zisků producentů elektřiny směrem k domácnostem EU,“ říká ministr.
Ministři se shodli na tom, že malým a středním firmám umožní výjimky z pravidel veřejné podpory a odsouhlasili možnost cenové intervence také pro tuto skupinu zákazníků, bez ohledu na to, v jakém oboru podnikají. „To pro ně znamená předvídatelnost, jistotu, možnost plánovat, ocenit svoje výrobky, a to minimálně na celý příští rok 2023. Těší mě, že se podařilo tento návrh vyjednat,“ doplňuje Jozef Síkela. Evropská komise přislíbila, že brzy rozhodne o prodloužení a rozšíření tzv. dočasného krizového rámce na pomoc větším podnikům, které jsou postiženy válkou na Ukrajině.
Shoda padla i v otázce omezení spotřeby elektřiny napříč Evropou. "Stanovili dobrovolný celkový cíl snížení spotřeby elektřiny o 10 % a povinný cíl snížení spotřeby elektřiny o 5 % v tzv. špičkových hodinách. Dalším odsouhlaseným opatřením je solidární příspěvek společností ze sektoru fosilních paliv. Tento příspěvek dosáhne minimální výše 33 % z nadměrných zisků. I tyto prostředky budou plně využity na podporu spotřebitelů v jednotlivých členských státech," vysvětluje MPO v tiskové zprávě.
Zastropování a jednání s teplárnami
Ve středu vláda projedná nařízení vlády, které stanovuje pravidla pro zastropování cen energií. V návrhu jsou stanoveny kategorie zákazníků a maximální ceny elektřiny a plynu, včetně ceny stálého platu za dodávku elektřiny a za dodávku plynu do odběrného místa.
„Navrhovaná úprava má zajistit pomoc s vysokými cenami elektřiny a plynu nejen domácnostem, ale také malým a středním podnikatelům, vládním institucím, školám, poskytovatelům zdravotních a sociálních služeb, provozovatelům městské hromadné dopravy a dalším subjektům uvedeným v nařízení vlády,“ říká ministr.
V elektřině se bude cenový strop týkat všech zákazníků na hladině nízkého napětí. Domácnosti budou mít cenový strop nastaven na 100 % své spotřeby. Zastropování se bude vztahovat i na malé podniky, čili podniky do 250 zaměstnanců a obratem do přibližně 1,25 miliard korun, na hladině vysokého napětí. Podle ministerstva budou mít ostatní odběratelé elektřiny či plynu možnost zpětné kompenzace zvýšených nákladů na energie z dotace prostřednictvím Dočasného krizového rámce.
Cenový strop 5 Kč/kWh bez DPH (tedy 6,05 Kč/kWh s DPH) u elektřiny platí pro složku za odebranou energii. Stálé měsíční plat bude pro existující smlouvy zmražen na stávající úrovni, pro nové smlouvy bude stanovena maximální hodnota v nařízení vlády na úrovni 130 Kč/měsíc/odběrné místo.
V případě plynu bude cenový strop zaveden ve výši 2,50 Kč/kWh bez DPH (3,03 Kč/kWh s DPH) za složku za odebranou energii. Stejně jako v elektřině, stálý měsíční plat obchodníka u existující smlouvy bude zmražen na stávající úrovni, pro nové smlouvy bude stanovena maximální hodnota na úrovni 130 Kč/měsíc/odběrné místo.
Nařízení se nebude vztahovat na plynové teplárny dodávající teplo do domácností. U neplynových je podle MPO situace odlišná, protože z jednání s teplárnami vyplynulo, že případné zdražení nebude skokové. Mělo by se pohybovat v rozmezí 20 - 30 %. „Vláda zároveň pracuje na zajištění notifikace pomoci pro tento sektor u EK, a když se to podaří, bude zdražení ještě menší. Se zástupci tepláren jednáme průběžně,“ dodává Síkela.
Komentáře