Do ní totiž proudí odpadní voda z centra města, kde některé restaurace bez problémů vylévají ve velkém tuky do kanalizace. „Stoka je také z litinového materiálu a dochází tak k rychlejšímu ochlazení odpadní vody a intenzivnímu srážení tuku,“ říká tiskový mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací Tomáš Mrázek.
Jaké škody nadělá tuk?
Tuk se usazuje na stěnách přípojek či kanalizačních stok. Na něj se dále nabalují různé nečistoty, jako jsou ubrousky, hygienické vložky, hadry apod.
„To vše může vytvořit bariéru a způsobit zpětné zatopení nemovitosti vodou z kanalizace,“ varuje Mrázek. A pak je tu také nepříjemný zápach, protože tuk se rozkládá a pak se skrz kanalizační vstupy šíří do ulic.
Další problémy tuky způsobují na čistírnách odpadních vod. Ty si s určitým množstvím tuků dokážou poradit, ale při větším množství už je to výrazně horší.
„Tuky negativně ovlivňují složení baktérií, které odpadní vodu čistí. Čistírna pak může pěnit, v některých nádržích dochází k zahnívání. To vše pak snižuje kvalitu vyčištěné vody a zvyšuje náklady na provoz čistírny,“ vypočítává Mrázek.
Co s tukem dělat?
V první řadě vůbec nevylévat do kanalizace. Tuk můžete sbírat do nádob, které se posléze odevzdávají ve sběrných dvorech či do speciálních popelnic. „Pokud provozujete restauraci, vývařovnu či masnu je správným řešením lapač tuků tzv. lapol. O ten je nutné se starat a pravidelně vyvážet,“ vysvětluje Mrázek.
Co vše do kanalizace nepatří?
Rozhodně se do kanalizace nesmí dostat biologický odpad (zbytky jídel, odpad z kuchyňských drtičů), tuky (fritovací a motorové oleje), veškeré hygienické potřeby, chemikálie a léky.
Všechny tyto věci ohrožují samotné fungování kanalizačního systému a čistíren odpadních vod. Zbytky potravin v kanalizaci podporují život různých živočichů. Odpad z kuchyňských drtičů zanáší kanalizaci usazenými pevnými látkami, na které se váží zejména tuky, což může mít za následek snížení průtočnosti kanalizačních přípojek až po jejich úplné ucpání.
Plastové části z hygienických potřeb, které nepodléhají rozkladu, zase mohou zcela zničit čerpadla v čerpacích stanicích odpadních vod. Čerpadlům také vadí vhazování vláknitých materiálů do kanalizace (kousky vaty, hadry apod.).
Ty se pak namotávají na oběžná kola čerpadel a způsobují jejich ucpávání, případně se dostávají mezi oběžné kolo a hydraulickou skříň s následkem poškození ucpávky, zatečením do rotoru a zničení pohonného elektromotoru.
Provoz čistírny odpadních vod může výrazně zkomplikovat řada chemických a nebezpečných látek, z nichž některé jsou vysoce jedovaté a výbušné, a mají negativní vliv na biologické procesy při čištění odpadní vody.
Do stokové sítě nesmí vniknout:
- látky radioaktivní, látky ropné
- látky infekční a karcinogenní
- látky omamné a hořlavé
- jedy, žíraviny, výbušniny, pesticidy
- biologicky nerozložitelné tenzidy
- organická rozpouštědla
- průmyslová a statková hnojiva, zeminy
- silážní šťávy
- látky působící změnu barvy vody
- neutralizační kaly
- hygienické potřeby
- pevné odpady včetně kuchyňských
Na pražskou stokovou je napojeno 1,27 miliónů obyvatel. V centrální části města je vybudován jednotný kanalizační systém, který odvádí odpadní vody společně s dešťovými srážkami do Ústřední čistírny odpadních vod. Oddílný systém v okrajových částech Prahy odvádí dešťové vody zvlášť.
PVK provozují kromě ústřední čistírny dalších dvacet pobočných čistíren – Březiněves, Dolní Chabry, Holyně, Horní Počernice – Čertousy, Horní Počernice – Svépravice, Kbely, Klánovice, Koloděje, Kolovraty, Královice, Lochkov, Miškovice, Nebušice, Nedvězí, Sobín, Uhříněves – Dubeč, Újezd nad Lesy, Újezd u Průhonic, Vinoř a Zbraslav.
Zdroj: pvk.cz
Komentáře