Reklama

13. 1. 2017  |  Publicistika  |  Autor: Pavel Mohrmann

Tudy u nás cesta prostě nevede

Skládkaři mohou jásat. A také jásají. Za obrovské pomoci nevládních neziskových organizací, které mají v názvech i slovo "ekologické" se všichni ruku v ruce postarali o to, že návrhy zákonů o odpadech a výrobcích s ukončenou životností, Legislativní radou vlády neprošly.

Samozřejmě, asi nikdo nečekal, že by i přes mnoho kompromisů stále ještě smělá, progresivní a tedy moderní legislativa mohla projít. Drtivá většina indicií nezdaru napovídala.

Na jedné straně jsou to především peníze. Ano, krávu je třeba dojit, dokud stojí. Toť úvaha za skládkaře. Chování neziskových organizací se dá nazvat spoustou slov, ale "krátkozrakost" bude na místě. Iniciativní a někdy opravdu hloupou agresivní rétorikou proti vznikající legislativě dosáhly pouze toho, že zabránily vzniku jakýchkoli kapacit na využití odpadu. Tedy především toho materiálového.

To znamená, že z hlediska konce skládkování je rok 2024 bezpředmětný. Pokud nebude kam odpad dávat, zůstane skládkařům. On rok 2024 je za bukem a ministerstvo nechce nic jiného, než odklonit z mnoha opravdu dobrých důvodů odpad ze skládek. Když nebude kam, zřejmě ho budeme muset jíst, pokud nebudeme moci skládkovat.

Ministerstvu životního prostředí a jeho Odboru odpadů je nutné za práci posledních dvou let vyseknout poklonu. Zároveň doufat, že bude mít sílu a trpělivost pokračovat v práci, mít invenci a kreativitu k tomu, aby nalezli řešení a přinesli nám tak dlouho očekávanou novou a moderní odpadářskou legislativu.

© Průmyslová ekologie, s.r o. Autorská práva jsou vyhrazena a vykonává je vydavatel

ZPĚT NA SEZNAM

PARTNEŘI

ISSN 2570-9372