V památkově chráněných oblastech se na střechy domů instalují solární panely poměrně obtížně. Řešením mohou být solární panely maskované jako terakotové dlaždice, které se už dnes využívají v historických místech.
Národní památkový ústav (NPÚ) před nedávnem zveřejnil metodiku, která má pomoci s rozhodováním, zda a jak bude možné na památkové objekty umísťovat fotovoltaické panely. Podle ředitelky ústavu se do té doby instalace solárních panelů v památkově chráněných územích spíše zamítala. Několik instalací je ale možné nalézt i u nás.
Na střeše historické budovy pražského Národního divadla zabírají solární panely plochu o rozloze přibližně dvou tenisových kurtů. Podobně je tomu i na protilehlé střeše Nové scény. Dalším příkladem může být elektrárna v Přelouči, která je národní kulturní památkou. Na malé vodní elektrárně byl použit systém tenkovrstvých solárních článků integrovaných do nové hydroizolační fólie na střeše elektrárny.
Velmi vhodnou alternativou pro domy v památkově chráněných oblastech by mohly být "neviditelné" solární panely. Italská společnost Dyaqua navrhuje a vyrábí inovativní fotovoltaické elektrárny a LED technologie osvětlení. Solární panely této společnosti byly instalovány v italských Pompejích nebo portugalském Évoru, což jsou města zapsaná na seznamu světového kulturního dědictví.
Terakota, kámen, beton a dřevo
Fotovoltaické panely prochází zajímavým vývojem. Před dvěma lety jsme psali o tom, že byly vyvinuty flexibilní, samolepící solární panely. Ty lze jako samolepku aplikovat na libovolný povrch a instalovat na místech, která byla dříve pro instalaci solárních panelů považována za nepřístupná. Španělská společnost Solar Innova přišla s další inovací, když uvedla na trh solární panely, které vypadají jako střešní tašky.
Tento obsah je uzamčen
Pro zobrazení se přihlaste do účtu s aktivním předplatným.
Komentáře