Odstartoval Index energetické gramotnosti, unikátní projekt, který mapuje vědomosti a nedostatky Čechů v oblasti energií. Pár příkladů za všechny: polovina dotázaných se mylně domnívá, že si může vybrat distributora energií, a každý pátý stále pokládá nejnižší měsíční zálohy za automatické potvrzení toho, že má nejvýhodnější nabídku na trhu.
Projekt, který vznikl pod záštitou dodavatele energií, společnosti epet, mapuje teoretické znalosti i praktické schopnosti včetně pochopení vyúčtování a rozeznávaní výhodné nabídky energií pro konečného spotřebitele. Výzkum odhalil řadu přetrvávajících mýtů. Energie jsou položka, která ovlivňuje rozpočet každé tuzemské domácnosti. V přepočtu na školní známkování by si dnes za energetickou gramotnost Češi vysloužili trojku, ukázal Index energetické gramotnosti, který vznikl pod záštitou dodavatele energií, společnosti epet. Ten stojí na celkem čtyřech pilířích, které tvoří cenová orientace, teoretické znalosti, odpovědnost a aktivita spotřebitele.
„Tento Index je v ČR první svého druhu. Spotřebitelé mají i naproti medializované problematice energetiky jenom nejasnou představu o tom, za co ve skutečnosti platí. Je proto velice důležité identifikovat neznalost a vysvětlovat dál ty nejpalčivější body. Unikátnost výzkumu je především v tom, že zkoumá problematiku skutečně do hloubky. Propojuje teoretické znalosti týkající se fungování trhu, smluv a faktur za energie s reálným chováním spotřebitelů i jejich sebedůvěrou v orientaci v energetice. Z dat víme, že 77 % Čechů disponuje alespoň průměrnou mírou energetické gramotnosti, což není špatný výsledek, prostor pro zlepšení ale určitě existuje. Pořád je tu čtvrtina domácností, která v oblasti energií výrazně tápe,“ komentuje průzkum Roman Šmíd, obchodní ředitel společnosti epet, která dodává plyn a elektřinu na český trh již 20 let a je dlouhodobě jedničkou mezi alternativními dodavateli v objemu dodané energie.
Od koho získává domácnost energie?
Z hlediska znalostí si Češi vedou o něco lépe než v oblasti cenové orientace, index energetických znalostí totiž činí 59 bodů ze 100. Alespoň průměrnými znalostmi aktuálně disponuje 8 z 10 Čechů. Na pomyslnou jedničku by však dosáhlo pouhých 18 % respondentů. Spotřebitelé nejčastěji tápou v tom, jaké pravomoci mají dodavatelé a distributoři energií. 15 % Čechů ve věku 18–29 let si rovněž myslí, že domácnost si nemůže libovolně zvolit dodavatele energií. Vůbec největším mýtem je pak představa, že si spotřebitel může vybrat distributora energií, čemuž věří až 45 % Čechů.
„Distributora si spotřebitel zkrátka vybrat nemůže, je určen geograficky podle místa bydliště. Distributor vlastní a spravuje distribuční síť, zajišťuje odečty i řešení poruch. Spotřebitelé si mohou zvolit pouze dodavatele, tedy obchodníka, který energii nakupuje a následně ji domácnosti prodává a fakturuje. Tuto skutečnost si stále neuvědomuje téměř polovina českých spotřebitelů, dalších 11 % Čechů pak otevřeně přiznává, že neví, zda volbu distributora mají. Více než čtvrtina spotřebitelů v průzkumu rovněž uvedla, že neví, kdo je jejich distributor,“ doplňuje k výsledkům Roman Šmíd, obchodní ředitel dodavatele energií, společnosti epet.
Nejnižší záloha se nerovná nejvyšší úspoře
Index cenové orientace dosáhl 54 bodů ze 100. Třetina Čechů má výrazné rezervy ve schopnosti vybrat si nejvýhodnější nabídku a porozumět všemu, co ovlivňuje konečnou výši účtu za energie. Když dojde na to, za co spotřebitelé na fakturách skutečně platí, největší neznámou jsou výhody a nevýhody dvoutarifních distribučních sazeb. Necelá polovina Čechů (44 %) totiž považuje dvoutarifní distribuční sazbu za výhodnější vždy, bez ohledu na skutečný poměr spotřeby domácnosti ve vysokém a nízkém tarifu (VT/NT). Více než desetina respondentů se navíc domnívá, že označení VT a NT znamená rozdílný tarif podle velikosti jističe.
Při porovnání modelových nabídek od dodavatele se rovněž ukázaly mezery v porozumění zálohám za energie. Pětina Čechů (20 %) považuje za nejvýhodnější nabídku vždy tu, která má nejnižší zálohy. Obdobné množství respondentů si myslí, že se dá ušetřit za energie snížením zálohy. „Opět narážíme na mýtus, že nízká záloha znamená nízká cenu. To však neplatí, systém záloh v podstatě funguje jako splátkový kalendář na budoucí účet. Nejnižší záloha neznamená, že spotřebitel šetří, ale často jen to, že si tvoří dluh, který ho dožene při ročním vyúčtování. Pokud jsou totiž zálohy nastaveny nereálně nízko vzhledem k reálné spotřebě, výsledkem není úspora, ale vysoký nedoplatek, který může jednorázově velmi zatížit rodinný rozpočet,“ dodává Roman Šmíd, obchodní ředitel dodavtele energií, společnosti epet.
Češi zůstávají věrní svým dodavatelů nehledě na výhody
Čeští odběratelé vykazují v oblasti energetiky mírně podprůměrnou aktivitu, Index aktivity činí 49 ze 100 bodů. Nízkou dynamiku trhu ovlivňuje především vysoká loajalita k dodavatelům, téměř polovina lidí svého dodavatele nikdy nezměnila a tržní pohyb tak fakticky určuje pouze necelá čtvrtina zákazníků. Přestože 80 % respondentů pravidelně kontroluje vyúčtování a dvě třetiny sledují konkurenční ceny, u značné části z nich jde kvůli nízké energetické gramotnosti pouze o formální úkon bez hlubšího pochopení dat.
Vůbec nejhůře v rámci energetické gramotnosti Češi dopadli v Indexu zodpovědnosti (41 bodů ze 100). Ten bere v úvahu poměr mezi faktickými znalostmi a sebehodnocením spotřebitelů. „V situaci, kdy lidem chybí potřebné znalosti nebo jistota při rozhodování, je ideální opřít se o nezávislé srovnávače či radu odborníka. Naše data ale ukazují paradoxní trend. Právě spotřebitelé s nejnižší úrovní energetické gramotnosti tyto možnosti využívají vůbec nejméně, což se následně negativně promítá do indexu zodpovědného chování. Tito odběratelé tak často zůstávají u svého původního dodavatele bez ohledu na skutečnou výhodnost smlouvy, kterou sami nedokážou objektivně posoudit ani vyhodnotit,“ uzavírá Roman Šmíd, obchodní ředitel dodavatele energií společnosti epet.
Komentáře