Poslanci navrhují zavést druhou sníženou sazbu DPH ve výši 6 % pro základní potřeby včetně potravin, pitné vody nebo hygienických produktů. Opatření má zlepšit jejich dostupnost a reagovat na rostoucí ceny.
Po reformě účinné od roku 2024 je systém sazeb DPH postaven na základní sazbě a jediné snížené sazbě. Cílem této reformy bylo primárně zjednodušení sazeb a zvýšení přehlednosti pro plátce i správce daně. Přesto se v praxi ukázalo, že pouhé dvojstupňové členění nezajišťuje dostatečně jemné zacílení daňové úlevy na úzký okruh statků se zásadním společenským přesahem a zároveň vysokou cenovou citlivostí poptávk
V důsledku toho dochází k tomu, že u některých komodit, u nichž je zásah státu obzvlášť žádoucí, není stávající nastavení s to dostatečně zmírňovat dopady cenových tlaků na domácnosti, a to zejména na domácnosti nízko a středně příjmové. Naléhavost návrhu navíc zvyšuje aktuální geopolitický vývoj v březnu 2026, zejména vojenská intervence USA proti Íránu a s ní spojené faktické uzavření či výrazné omezení přepravy přes Hormuzský průliv, které vytvářejí nový proinflační tlak prostřednictvím cen energií, dopravy a navazujících vstupů do výroby potravin.
Navrhovaná právní úprava na tento stav reaguje zavedením druhé snížené sazby daně ve výši 6 % současně s přesným vymezením okruhu zboží a služeb, na něž se má tato sazba uplatnit. Systémově je řešení provedeno změnou § 47 zákona (formální rozlišení první a druhé snížené sazby, stanovení pravidel pro jejich uplatnění) a vložením nové přílohy č. 3a, jež vymezuje taxativní seznam položek podléhajících druhé snížené sazbě. V souvislosti s tím se upravují i související ustanovení (např. § 37 a koeficienty pro výpočty při přepočtu, § 47a a § 49, terminologie příloh). Tato konstrukce umožňuje přenést cílenou úlevu tam, kde vytváří nejvyšší společenský přínos, aniž by došlo k plošnému snížení daňové základny.
Potřeba intervence se odvíjí od několika praktických a ekonomických důvodů. Zaprvé, řada dotčených statků generuje významné pozitivní externality, a proto je žádoucí, aby jejich konečná spotřeba nebyla nadměrně zatěžována zdaněním. Zadruhé, u komodit s vysokou cenovou elasticitou na straně poptávky lze očekávat, že snížení sazby bude mít smysluplný dopad do konečných cen a tím i do dostupnosti pro zranitelnější skupiny obyvatel.
Zatřetí, explicitní vymezení úzkého seznamu položek s 6% sazbou přispívá k právní jistotě. Adresně vyjmenované kategorie jsou navázány na nomenklaturu celního sazebníku a jasné slovní popisy, což minimalizuje výkladové spory a usnadňuje správu daní. Navrhovaná právní úprava současně respektuje rámec unijního práva, které členským státům umožňuje u vybraných kategorií zboží a služeb uplatnit jednu či více snížených sazeb při zachování transparentních a nediskriminačních kritérií.
Z hlediska proporcionality návrh zákona volí prostředek, který je ve vztahu k vytyčenému cíli méně invazivní než plošné snižování sazby pro široké skupiny plnění, a zároveň efektivnější než individuálně podmíněné transfery (dávkové nástroje) v oblastech, kde je administrativně a behaviorálně výhodnější zasáhnout přímo v místě spotřeby. DPH je daň neutrální vůči výrobním řetězcům a uvalená na konečného spotřebitele; cílené snížení sazby na konkrétní položky tak přináší srozumitelný a okamžitě uplatnitelný impuls v cenotvorbě. Postupné strukturování sazeb (základní – první snížená – druhá snížená) přitom zachovává přehlednost systému a vyhýbá se mikro-nastavování pro desítky dílčích podkategorií.
Navrhovaná úprava reflektuje i technické aspekty, které jsou pro plátce rozhodující. V § 37 se doplňuje koeficient 1,06 pro výpočty v případě druhé snížené sazby, aby plátci mohli korektně přepočítávat daň z cen sjednaných včetně daně. V § 47 se vymezuje obecné pravidlo, že základní sazba zůstává výchozím režimem, zatímco první a druhá snížená sazba se uplatní pouze u položek uvedených v přílohách (příloha č. 3 pro první sníženou sazbu, příloha č. 3a pro druhou sníženou sazbu).
Příloha č. 3a obsahově cílí na limitovaný, jasně vymezený okruh plnění. Patří sem zejména počáteční a pokračovací kojenecká výživa a potraviny pro malé děti, vybrané základní potraviny rostlinného původu a jejich základní zpracované formy (zejména ovoce, zelenina, luštěniny, rýže, proso a jáhly, mlýnské výrobky, těstoviny a rostlinné oleje), pitná voda a hygienické potřeby. Jasné navázání na číselné kódy celního sazebníku a definice unijních předpisů (např. pro kojeneckou a dětskou výživu) posiluje předvídatelnost a usnadňuje praxi plátců i správce daně.
Z hlediska ekonomických dopadů je zvolená varianta fiskálně uměřená. Návrh nerezignuje na princip rozpočtové odpovědnosti. Rozšíření sníženého sazebního pásma je koncentrováno jen na omezený okruh plnění a nevytváří obecnou tendenci k fragmentaci systému. Kvantifikace rozpočtových dopadů a rozpad dle rozpočtového určení daní jsou rozvedeny v samostatné části důvodové zprávy. Snížení sazby na vybraných položkách je vyváženo hodnotou společenského přínosu v podobě zvýšení dostupnosti základních statků a podporou prevence v oblasti veřejného zdraví. V situaci očekávaného růstu dovozních a energetických nákladů způsobeného konfliktem v oblasti Perského zálivu a omezením provozu v Hormuzském průlivu má navržené opatření současně stabilizační funkci, protože tlumí přenos externího cenového šoku do cen základních statků.
Za stávajícího právního stavu by bez novelizace přetrvávala dvojí alternativa, jež je méně vhodná. Buď udržet jednotnou sníženou sazbu a spoléhat na obecné tržní korekce (s rizikem trvalého zhoršení dostupnosti klíčových statků pro citlivé skupiny), nebo rozšiřovat objem přímých transferů a adresných sociálních dávek (s vyšší administrativní náročností a transakčními náklady). Návrh zákona naopak kombinuje jednoduchost uplatnění (sazba v místě spotřeby) s přesností zacílení (uzavřený seznam plnění v příloze č. 3a), čímž naplňuje požadavek efektivního a přitom srozumitelného nástroje daňové politiky.
Komentáře