Nová studie odhalila, že zařízení na recyklaci plastů mohou neúmyslně uvolňovat mikroplastové částečky do životního prostředí. Výzkumníci doporučují lepší filtrační systémy.
Z miliard tun vyrobených plastů se jich celosvětově recykluje pouhých 9 %. Velká část plastových odpadů se energeticky využívá, případně skládkuje. Je tak zřejmé, že potřebujeme zvýšit množství recyklovaných plastů a celý proces zefektivnit. Nová studie nicméně poukázala na fakt, že nemáme dost informací o potenciálním znečištění, které z recyklačních zařízení pochází.
Mikroplasty v mycí vodě
V rámci recyklačního procesu se nejprve vyseparuje plastový odpad podle typu. Ten se poté rozdrtí a rozemele na drobné vločky, které se properou ve vodě. Proprané vločky se roztaví a vtlačí do kovových forem. Rozdrcené plasty se propírají ve vodě proto, aby se odstranily nečistoty a kontaminanty. Studie přišla na to, že rozdrcení plastů v recyklačních zařízeních zvyšuje koncentraci mikroplastových částic, které se dostávají do mycí vody a následně se uvolňují do městských vodních systémů a životního prostředí.
Mikroplasty jsou malé plastové úlomky o velikosti od 1 nanometru až do 5 milimetrů, které dokáží absorbovat, přenášet a uvolňovat nečistoty. Mohou být přenášený prachem, větrem nebo mořskými proudy na velké vzdálenosti a byly nalezeny v různých zdrojích potravy, včetně masa a mléka, stejně tak i v lidském krevním řečišti a mozku.
Ze znečištění životního prostředí mikroplasty se stává čím dál větší problém, kvůli potenciálnímu dopadu na lidské zdraví. Ačkoliv nejsou dlouhodobé zdravotní účinky mikroplastů ještě dobře prozkoumány, výzkum s cílem určit potenciální rizika spojená s požitím a vdechováním mikroplastů nadále pokračuje. Kromě potenciálních zdravotních rizik mají také dopad na životní prostředí, a to tím, že poškozují vodní život a ekosystémy.
Filtrační metody mají svá omezení
Tento obsah je uzamčen
Pro zobrazení se přihlaste do účtu s aktivním předplatným.
Komentáře