Evropská unie míří k udržitelnějšímu hospodaření s potravinami. Zástupci předsednictví Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody ohledně cílené revize rámcové směrnice o odpadech, která vůbec poprvé stanovuje konkrétní cíle, jež mají vést ke snížení množství potravinového odpadu do roku 2030.
Nicméně, ačkoli se vznik tohoto odpadu podaří výrazně omezit, zcela se mu vyhnout nelze. Udržitelným postupem je pak jeho recyklace, které se v Česku věnuje společnost Energy financial group a její projekt „tridimgastro.cz“. Bioodpad díky tomu nekončí na skládkách, ale je nízkoemisně zpracován na biometan, elektřinu a teplo.
Přestože mají potravinové odpady vysoký energetický potenciál a ve státech Evropské unie jich každoročně vzniká zhruba 60 milionů tun, často zůstávají nevyužité a končí na skládkách. Z ekonomického hlediska trh v důsledku plýtvání potravinami tak ročně ztrácí až 132 miliard eur (3,29 bilionu korun). Kromě ekonomických dopadů má navíc vyprodukované množství potravinového odpadu za následek 252 milionů tun emisí CO2 v celém potravinovém řetězci. Evropská unie se proto nyní předběžně zavázala ke konkrétním a historicky prvním cílům, které mají tyto problémy řešit do roku.
Jedním z hlavních závazků pro státy má být dle nové evropské legislativy snížení množství odpadu v odvětví zpracování a výroby potravin o 10 % ve srovnání s průměrným množstvím potravinového odpadu, který byl v těchto odvětvích vyprodukován v letech 2021–2023. Evropská unie pak usiluje také o snížení množství odpadu vznikajícího v maloobchodě, restauracích, stravovacích službách a domácnostech o 30 % na obyvatele, a to ve srovnání s tímtéž obdobím. Celosvětově by se tak plýtvání potravinami mělo snížit o polovinu již do roku 2030.
„Nové evropské cíle odrážejí nejen nutnost předcházení vzniku odpadu, ale i efektivnějšího nakládání s tím, který byl již vyprodukován. Jen v Česku ročně vznikají až 2 miliony tun biologicky rozložitelných odpadů, které končí běžně nevyužité na skládkách, odkud ohrožují životní prostředí. Odklonem těchto odpadů ze skládek by u nás přitom bylo možné ušetřit přes 200 milionů m3 emisí oxidu uhličitého a více než 300 milionů m3 emisí metanu, které způsobují tzv. skleníkový efekt. Díky naší svozové společnosti a službě ‚Třídím gastro‘ je mohou domácnosti, gastroprovozy i velkovýrobci potravin a supermarkety snadno vytřídit a my následně nízkoemisně zpracovat na elektřinu, teplo a plyn,“ vysvětluje tisková mluvčí skupiny EFG Barbora Formánková.
Na sběru gastroodpadu v Česku se podílí prostřednictvím projektu tridimgastro.cz již více než 300 gastroprovozů a téměř 30 měst a obcí na Moravě a ve Slezsku. Svozem potravinového odpadu do bioplynových stanic EFG Rapotín BPS a EFG Vyškov BPS snižují množství odpadu na skládkách nejen restaurační provozy, školní jídelny a stravovny, ale také supermarkety či velkovýrobci potravin, jako jsou Kaufland, Lidl a OLMA. I díky tomu se za loňský rok svozové společnosti EFG Waste logistic podařilo svézt na 20 tisíc tun biologicky rozložitelného odpadu.
Komentáře