Počet úmrtí spojených s koronavirem bohužel již přesáhl hranici 400 000 a nadále roste, v některých oblastech rychleji než jinde. Náklady i rizika související s onemocněním COVID-19 jsou skutečné a vyžadují globální opatření a solidaritu.
K zastavení šíření viru byla v mnoha zemích, včetně téměř všech členských států EU, zavedena přísná opatření omezující volný pohyb osob. Některým zemím se úspěšně podařilo snížit míru nákazy a opatrně se začínají znovu otevírat. Po těchto prvních měsících zaměřených na bezprostřední dopady na zdraví a hledání rychlých řešení se ukázalo, že ekonomické dopady pandemie jsou obrovské a budeme je pociťovat i v dalších letech.
Vlády vynakládají veřejné prostředky na zmírnění těch nejzávažnějších dopadů a na posílení ekonomiky. Budou tyto prostředky využity k návratu ke světu před koronavirovou krizí nebo k vybudování udržitelného a spravedlivého světa?
Evropský plán obnovy potvrzuje směřování k udržitelnosti
Evropa si stanovila jasný cíl: zelenou, digitální a odolnou Evropu. V Zelené dohodě pro Evropu Evropská komise již navrhla ambiciózní a spravedlivou transformaci směrem k dlouhodobé udržitelnosti, kdy je kladen důraz na otázky životního prostředí a klimatu.
K uskutečnění této vize byly předloženy významné balíčky politických opatření, včetně nedávno navržené strategie v oblasti biologické rozmanitosti a strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“.
Tyto priority se rovněž jasně odráží v návrhu víceletého rozpočtu EU na období 2021–2027 ve výši 1,1 bilionu EUR. V rámci plánu obnovy po této hospodářské krizi Evropská komise v nedávné době navrhla nový doplňkový finanční nástroj s názvem „Next Generation EU“ neboli nástroj na podporu oživení s prostředky ve výši 750 miliard EUR.
Tyto finanční prostředky, které jsou vyčleněny na jasně stanovené politické cíle, mohou Evropě pomoci s transformací ekonomiky a současně dosáhnout klimatické neutrality a udržitelnosti i řešit sociální nerovnosti.
Během období transformace budou při přidělování uvedených finančních prostředků na soudržné činnosti směřující k uskutečnění této společné vize sehrávat klíčovou úlohu znalosti.
Rozrůstající se soubor znalostí na podporu rozhodnutí týkajících se transformace
Světové společenství bude potřebovat roky, ne-li celá desetiletí, k tomu, aby mohlo popsat a vyhodnotit plný rozsah této krize – od demografických změn a nerovností po využívání zdrojů a vývoj v oblasti emisí znečišťujících látek. Existují však již určité náznaky toho, jaký dopad by opatření spojená s koronavirem mohla v krátkodobém i dlouhodobém horizontu mít na životní prostředí.
Jedním z prvních měřitelných dopadů opatření souvisejících s koronavirovou krizí je viditelné zlepšeníkvality ovzduší. V důsledku omezeného silničního provozu zaznamenala řada evropských měst uplatňujících omezení volného pohybu osob snížení koncentrací řady znečišťujících látek do ovzduší.
K porozumění rozsahu těchto zlepšení EEA monitoruje týdenní průměrné koncentrace oxidu dusičitého, přičemž v některých městech byly zaznamenány koncentrace o více než 50 % nižší než během téhož týdne v roce 2019. Rovněž můžeme očekávat snížení hlukového znečištění ze silniční dopravy. Jak však budou hospodářské činnosti znovu nabírat na tempu, tato zlepšení se pravděpodobně vytratí.
Následkem snížení intenzity hospodářských činností budou v roce 2020 zřejmě také nižší emise skleníkových plynů. Úplné vyhodnocení vycházející z konkrétních dat bude k dispozici koncem roku 2021. Podobně jako v případě kvality ovzduší úrovně emisí skleníkových plynů, u kterých byl zaznamenán prudký pokles, s oživením ekonomiky jistě opět porostou.
Z celého světa přicházejí zprávy o tom, jak se díky nižší intenzitě lidské činnosti lépe daří volně žijícím živočichům a planě rostoucím rostlinám nebo o větším množství plastových výrobků na jedno použití, které končí v životním prostředí. Výzkumní pracovníci a pracovníci veřejné správy z celé Evropy i světa vyvíjejí iniciativy, jejichž cílem je tyto trendy identifikovat a potvrdit.
Abychom zajistili, že budeme i nadále směřovat ke klimaticky neutrálnímu a udržitelnému kontinentu a planetě, budeme sdílet rozrůstající se soubor znalostí, které má EEA a její partneři k dispozici. K informované diskusi přispějeme prostřednictvím naší nové platformy Post-Corona Planet (Planeta po koronaviru).
Jedna planeta, jedno společenství
Procházíme těžkým obdobím. Vše kolem nás se v průběhu krátké doby nevídanou rychlostí mění: sociální interakce, pracovní život, vzdělávání, dovolené, pracovní příležitosti a digitální konektivita. Naše budoucnost je rovněž zahalena řadou nejistot.
Neměli bychom však nikdy zapomenout na to, jak neobyčejnou sílu, odolnost a solidaritu jsme v tomto obtížném období prokázali jako jednotlivci, rodiny i jako součást světového společenství. Společně můžeme jednat, inovovat, přizpůsobovat se a dosáhnout pokroku. Musíme tak činit udržitelným způsobem.
Foto: pixabay
Komentáře