Vedle stojící vodárenské věže byly z provozu vyřazeny již mnohem dříve – Staroměstská v roce 1884, Šítkovská ještě dříve v roce 1881.
Staroměstská vodárna patřila, jak již název napovídá, Starému městu, vodárna Šítkovská čerpala vodu pro Nové město. Obě byly od 15. století základem vodárenského systému obou pražských měst, kdy čerpaly vltavskou vodu do trubního systému. Základem pro vodárny byly původně vodní mlýny, které na jejich místě dříve stály. Od nich převzaly vodárny soubor vodních kol, které fungovaly jako pohon pro čerpadla, umístěná ve strojovně.
Obě vodárny byly v letech 1882 – 1883 nákladně zrekonstruovány a dostaly nová ležatá girardská čerpadla, vyrobená v První českomoravské továrně na stroje. Voda, kterou vodárny dodávaly, nebyla až do rekonstrukce nijak čištěna. Teprve s přestavbou a výměnou čerpací technologie došlo k vybudování pískové filtrace přes drenážní studny a potrubí.
Obě vodárny byly tvořeny komplexem budov, který již dnes neexistuje – po odstavení vodáren došlo ke zbourání strojoven a budov „lednic“ s vodními koly a odprodeji strojního vybavení do šrotu. Pouze vodárenské věže, které zajišťovaly distribuci čerpané vody, zůstaly jako připomínky původní technologie.
Důvodem pro odstavení vodárenských komplexů byla nejen nedostatečná kvalita čerpané vody ale především spuštění nové Káranské vodárny. Díky tomuto tak Praha poprvé získala zdroj vody, který naplno splňoval přísné standardy pitné vody.
Zdroj: www.pvk.cz
Komentáře