Polyethylentereftalát, neboli PET, patří mezi ty plasty, které se staly součástí našeho každodenního života, zejména díky aplikacím v obalech a textilu. Z hlediska množství celosvětově zpracovaných plastů patří PETu čtvrtá příčka – po polyetylenech, polypropylenech a polyvinylchloridech. V EU 27 plus 3 se PET podílel v roce 2020 na celkové spotřebě plastů 8,3 %, podíl ve světě je vyšší.
Z chemického hlediska patři PET do skupiny semikrystalických polyesterů s vynikající kombinací mechanických, tepelných a chemických vlastností. V závislosti na způsobu zpracování může být polotuhý až tuhý. Vykazuje dobrou rozměrovou stálost, odolnost proti nárazu, vlhkosti, alkoholům a rozpouštědlům. Vlastnosti lze modifikovat přídavkem aditiv – skleněných vláken, retarderů hoření a nadouvadlům. Vykazuje bariérové efekty proti kyslíku a CO2. Tepelná odolnost v rozmezí minus 60 do 80 stupňů Celsia. Je schválen jako bezpečný pro styk s potravinami a nápoji.
PET lze snadno zpracovat vstřikováním, vytlačováním, vyfukováním a tepelným tvarováním. Před zpracováním je nutno granulát předsušit po dobu 2-4 hodiny při 120 stupních Celsia. Proces nejčastějšího zpracování – vyfukování lahví spočívá v zahřátí předem vyrobeného předlisku vstřikováním – viz obr. a následným vytvarování ve formě pomocí stlačeného vzduchu. Teplota formy by měla být mezi 10 až 50 stupňů Celsia.
PET se vyrábí esterifikací MEG – monoetylenglykolu a PTA – čištěné kyseliny tereftalové v poměru 3 díly ku 7. Chemický vzorec (C10 H2 O4) (viz obr.).
Tyto monomery v Evropě vyrábějí:
- MEG v množství 1,3 mil. tun společnosti INEOS, BASF, Shell (globální výroba 27,6 mil. tun).
- PTA v množství 3,8 mil. tun společnosti BP, Indorama a PKN Orlen.
Tento obsah je uzamčen
Pro zobrazení se přihlaste do účtu s aktivním předplatným.
Komentáře