Směrnice, na které se poslanci předem dohodli s ministry členských států, urychlí snižování množství emisních povolenek na trhu s CO2, tedy v rámci systému EU pro obchodování s emisními povolenkami (ETS), který pokrývá téměř 40% emisí skleníkových plynů.
Nová právní norma:
- urychlí meziroční snižování emisních povolenek dražených v rámci ETS zvýšením tzv. lineárního redukčního koeficientu (LRF) z aktuálních 1,74% na 2,2% od roku 2021, s předpokladem jeho přehodnocení a případného navýšení - nejdříve však od roku 2024,
- zdvojnásobí kapacitu rezervy tržní stability ETS, která bude schopna během prvních čtyř let absorbovat až 24% přebytečných emisních povolenek ročně, čímž se zvýší jejich cena, ale i motivace snižovat emise.
Fondy na podporu inovací a přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství
Nová právní úprava zřídí modernizační fond, který pomůže zefektivnit energetické systémy v členských státech s nižšími příjmy. Poslanci však zpřísnili pravidla financování tak, aby se fond nemohl využít na projekty, které souvisejí s výrobou energie z uhlí - s výjimkou dálkového vytápění v nejchudších zemích EU.
Vznikne také inovační fond, který bude podporovat projekty v oblasti obnovitelné energie, zachytávání a ukládání uhlíku a nízkouhlíkových inovací.
Ochrana před únikem uhlíku
Nová směrnice by měla zabránit úniku uhlíku, tedy riziku přesunu znečišťovatelů do zemí za hranicemi EU ve snaze vyhnout se politice snižování emisí. Nejrizikovější odvětví získají emisní povolenky bezplatně, méně exponované sektory získají bezplatně 30% povolenek.
Prohlášení zpravodajky
"Systém EU pro obchodování s emisemi zůstává základním kamenem naší unijní politiky zaměřené na boj proti klimatických změnám. Udělali jsme vše pro dosažení dohody na ambiciózních změnách. ETS měl za roky své existence mnoho kritiků. Vypořádali jsme se s mnoha problémy - od ceny uhlíku, která byla jednoznačně příliš nízká, aby zajistila fungování trhu, až po nesmírně náročnou otázku dosažení rovnováhy mezi našimi environmentálními ambicemi a ochranou energeticky náročného evropského průmyslu", uvedla zpravodajka Julie Girling (ECR, UK).
Další postup
Poslanci schválili směrnici poměrem hlasů 535 (pro): 104 (proti): 39 (zdrželo se hlasování). Před jejím zveřejněním v Úředním věstníku EU ji ještě musí formálně odsouhlasit Rada (ministrů) EU.
Souvislosti
Evropská komise předložila legislativní návrh na realizaci fáze IV systému ETS 15. července 2015.
Nová směrnice by měla Unii pomoci dosáhnout do roku 2030 cíl snížení emisí skleníkových plynů alespoň o 40% a zároveň ochránit průmysl v Unii před rizikem úniku uhlíku, tedy přesunem části znečišťovatelů do třetích zemí s volnějšími emisními limity, kteří by své produkty následně dováželi na území EU. Nová právní úprava by měla rovněž podpořit inovace a modernizaci v evropských odvětvích průmyslu a energetiky v letech 2020-2030.
Komentáře