Rekordní teploty urychlují spolupráci při dekarbonizaci

Již v roce 2009 určila skupina vědců devět milníků, které by lidstvo nemělo překročit, pokud chce, aby Země zůstala obyvatelná. Patřila mezi ně mimo jiné dostupnost pitné vody, ochrana přírodních oblastí, úroveň znečištění, či změna klimatu. Letošní zpráva tvrdí, že sedm z těchto milníků již bylo na celé planetě, nebo ve velkých částech Země, překročeno. Hrozí tak řada katastrofických změn.

Pařížská dohoda z roku 2015 stanovila za přijatelný nárůst průměrné globální teploty do roku 2050 pod 2 stupně Celsia, s preferencí do 1,5 stupně Celsia. V letošní, v pořadí již šesté hodnotící zprávě IPCC (Mezinárodní panel pro změnu klimatu), kterou nazval generální tajemní Antonio Guterres „příručkou pro přežití lidstva“, se uvádí, že pravděpodobně do roku 2030 překročí globální oteplování hranici 1,5 stupně Celsia, které může způsobit závažné katastrofy, které lidstvo nepoznalo.

Za rok 2021 byla spočítána průměrná světová hodnota emisí CO2 ve výši 417 ppm, když v předindustriálním roce 1770 to bylo 278 ppm. Observatoř Mauna Lao zaznamenala koncem letošního dubna rekordně vysokou koncentraci CO2 – 425 ppm. To se projevilo v rekordní vlně veder, zejména v Asii, kde následně došlo ke zvýšení teploty povrchu oceánu na rekordních 21,1 stupňů Celsia. Dokonce i v sibiřském městě Verchojansk, ležícím nad polárním kruhem, naměřili teplotu 37,8 stupňů Celsia.

Posledních osm let se zařadilo mezi osm nejteplejších let od doby, kdy se teploty evidují. Tuto situaci považují experti za jasný důkaz destabilizace globálního klimatického systému způsobeného zvyšováním emisí CO2.

Generální tajemník OSN představil na letošním společném jednání s představiteli EK akcelerační agendu a dohodli tato opatření:

• Postupné ukončení těžby uhlí do roku 2030 v zemích OECD a do roku 2040 ve všech ostatních státech.
• Ukončení veškerého mezinárodního veřejného a soukromého financování uhlí.
• Zajištění produkce elektřiny s čistou emisní nulou do roku 2035 ve všech rozvinutých státech a do roku 2040 v ostatních zemích světa.
• Ukončení veškerého udělování licencí nebo financování nových zdrojů ropy a plynu.
• Zastavení jakéhokoliv rozšiřování stávajících zásob ropy a zemního plynu.
• Převod dotací na fosilní paliva do obnovitelné energetické tranzice.
• Zavedení postupného snižování stávající těžby ropy a zemního plynu na celém světě v souladu s globálním cílem produkce s čistou emisní nulou do roku 2050.

Další úkoly mohou vyplynout z jednání příští konference COP 28.

Již druhý rok po sobě dosáhla hladina pobřežních moří na čínském pobřeží rekordní hodnoty – o 94 mm vyšší, než byl průměr za období 1993 - 2011. Přibližně 1,4 miliardy obyvatel Číny žije při pobřeží a dochází tak k postupnému zaplavování pevniny. Čína je na cestě ke splnění svých cílů v aplikacích solární a větrné výroby energií dokonce o pět let dříve, než slíbila v roce 2020. Při červencovém jednání americké ministryně Yellenové v Pekingu byl dohodnut společný postup při financování opatření v oblasti klimatu.

Evropa zažívá nejhorší sucha za posledních 500 let. Španělsko překonalo dosavadní teplotní rekordy. Světu dochází pitná voda, některé vlády připravují přídělový systém. Polovina obcí v Katalánsku bude nucena omezit kvůli suchu spotřebu vody. Grónsko zažívá bezprecedentní úbytek ledu, když tání ledovců probíhá třikrát rychleji než před 30 lety a hladina moře stoupá dvakrát rychleji než v devadesátých letech.

Více než pětina světové populace žije v regionech, které již překročily 1,5stupňové oteplení alespoň v jedné sezoně. Podle W.Locketta na www.medium.cz způsobilo extrémní počasí v roce 2022 v USA škody ve výši 165 miliard USD.

Pro dosažení cíle z Pařížské dohody je nutné každoročně snížit spotřebu fosilních paliv o 10 %. Schválený mechanismus v rámci obchodování s emisními povolenkami má zabránit přesunům výroben náročných na spotřebu energií do zemí mimo EU.

MMF odhaduje pro letošní rok nejhorší ekonomické výsledky. Americká ekonomika ztrácí dech a přibližuje se oficiální recesi. Evropská unie přijala balíček opatření FIT for 55 ke snížení skleníkových plynů do roku 2030 o 55 %, zejména ze sektorů dopravy, budov, zemědělství a odpadního hospodářství. K realizaci vyčlenila 72,2 miliardy eur.