Přístup největší chemické společnosti na světě k uhlíkové stopě svých výrobků

Světová meteorologická organizace WMO a americká NASA informovaly v polovině letošního ledna, že průměrná roční teplota našeho kontinentu v roce 2023 byla o 1,45 stupňů Celsia vyšší, než byl průměr za předindustriální období 1850–1900 a rok 2023 se tak stal nejteplejším rokem v historii pozorování klimatu.

Téměř polovina dní dosáhla průměrné teploty vyšší než 1,5 stupně Celsia a dva dny v listopadu překročily 2,0 stupně Celsia. Rekordní teploty byly zaznamenány i na mořských hladinách, když světové oceány vloni absorbovaly více tepla, než v kterémkoli jiném roce od začátku sledování.

Prognózy na snížení teplot v letošním roce nejsou optimistické. Přitom globální výdaje na přechod na udržitelné energie vloni vzrostly o 17 % na 1,8 miliardy USD. Patří mezi ně investice do instalace obnovitelných energií, nákupu elektrických vozidel, budování systémů výroby vodíku a ukládání a využití CO2 ze spalovacích procesů.

Koncem roku se v Dubaji sešli představitelé 197 států na summitu COP 28 k navržení reálných řešení klimatické krize. Výsledkem je podepsání závazku ke ztrojnásobení světové kapacity zelené energie do roku 2030 a zdvojnásobení celosvětové průměrné roční míry zlepšování energetické účinnosti z 2 % na 4 % v roce 2030. Pod patronaci Světové banky bude otevřen a spravován speciální fond ve výši 661 mil. USD pro řešení klimatických katastrof, ze kterého budou moci čerpat prostředky až 3,6 miliard obyvatel obzvlášť zranitelných vůči nepříznivým účinkům změny klimatu.

Vlny veder nemají dopady jen na zdraví lidí, ale i na ekonomiku, včetně HDP. Největší ztráty o 4 % zaznamenala Afrika, Asie „ztratila“ 2,6 %, Severní Amerika 0,2 %, Evropa 0,1 %, samotné Německo 0,3 %. Americký prezident Biden vyzval v listopadu při příležitosti konání America Recycles Day veřejnost a společnosti k zařazení procesů recyklace plastových odpadů mezi prioritní aktivity a vyčlenil pro ně 93 mil. USD.

V současnosti se recyklace odpadních plastů nevyplácí, kvůli nadměrným kapacitám a nižším cenám primárních plastů. Kapacita etylenu se proti roku 2019 zvýšila o 42 mil. tun, zatímco poptávka za stejnou dobu vzrostla jen o 14 mil. tun. Cena následně vyrobeného polyetylenu loni klesla na 943 USD, oproti 1674 USD v roce 2021.

Podle IEA by se světová kapacita jaderných elektráren měla každoročně zvyšovat průměrně o 3 %. Samotná Francie plánuje výstavbu 14 nových reaktorů a zároveň prodloužení životnosti stávajících o deset let. Francie vyrobila vloni nejvíce jaderné energie za poslední tři roky. Výroba elektřiny z jádra v Evropě slábne, některé země reaktory odstavují, jiné je plánují stavět. Nečlenská země EU – Velká Británie - plánuje do roku 2050 zečtyřnásobit instalovaný výkon v jaderných zdrojích. Čína se blíží k okamžiku, kdy bude provozovat víc reaktorů než Francie a dostane se před ní na druhé místo za USA. Rozvoj jaderné energetiky akceleruje v Rusku a v Indii. Rusko je v čele počtu reaktorů budovaných v zahraničí., konkrétně v Bělorusku, Turecku, Bangladéši, Egyptě, Číně, na Taiwanu a v Iránu.