Česko musí přestat rozpouštět evropské peníze v roztříštěných projektech s nízkou přidanou hodnotou. Místo toho je musí soustředit do několika mála, maximálně tří programů, ze kterých budou financovány strategické investiční priority. Tento směr a související dlouhodobé rozhodující dokumenty by měl spolukoordinovat Vladní výbor pro strategické investice. Prohlásila to Hospodářská komora ČR v souvislosti s dokumentem Strategický rámec politiky soudržnosti 2028+ v České republice.
V současnosti je čerpání evropských a národních investičních zdrojů nesystémově roztříštěno mezi desítky dotačních nástrojů a řadu institucí. Jen Národní plán obnovy řídí 12 ministerstev, obsahuje 37 komponent, 7 pilířů a 346 milníků a cílů. K tomu se přidávají operační programy financované z evropských strukturálních fondů, modernizační fond, sociálně-klimatický fond, norské fondy a další dotační schémata. Výsledkem bylo a je překrývání výzev, nekoordinované řízení, vysoká administrativní zátěž a výsledné zaměření programů často mimo strategické priority státu. Podle Hospodářské komory by v nadcházejícím programovém období měl být finanční rámec soustředěn do významně méně programů.
„Je načase opustit dosavadní model rozdělování evropských prostředků ve stylu „něco pro každého.“ Musíme naopak začít koncentrovat peníze na klíčové projekty s dlouhodobým dopadem, prokazatelným přínosem pro růst konkurenceschopnosti Česka a s vysokou přidanou hodnotou, které budou také strategicky řízeny a průběžně vyhodnocovány Vládním výborem pro strategické investice, “ říká prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Jako modelový vzor prezident Hospodářské komory uvedl Polsko, které už v minulém období pevně svázalo evropské prostředky s prioritami ekonomické transformace. Výsledkem byl rychlejší růst a viditelné strukturální změny.
Hospodářská komora požaduje, aby byly evropské prostředky určeny výhradně na strategické investiční priority, které jsou klíčové pro dlouhodobou konkurenceschopnost České republiky. Konkrétně jde o oblast energetické bezpečnosti, dopravy nebo datové infrastruktury. Zároveň Komora vyžaduje přípravu efektivních finančních nástrojů, namísto přímých dotací. U každé investice by se měl také jasně posuzovat její skutečný přínos a návratnost pro stát a ekonomiku. Toho je možné docílit pouze za podmínky, že jednotlivé programy budou řízeny co nejužším počtem řídících orgánů. Roztříštěnost přináší nesystémový přístup, ze kterého nemůže česká ekonomika těžit.
Klíčovou roli při koordinaci a výběru projektů s celostátním dopadem by pak podle Hospodářské komory měl sehrát Vládní výbor pro strategické investice, který je nadresortním pracovním orgánem a vznikl právě s cílem podpory strategických investic. Svou funkčnost a opodstatnění již v době energetické krize dostatečně prokázal. Tímto krokem by bylo zajištěno, že podpora bude skutečně směřovat do projektů s multiplikačním efektem pro celou ekonomiku.
„Vláda má v ruce šanci, jak nastavit evropské fondy v dalším programovém období tak, aby opravdu pomáhaly měnit budoucnost České republiky a zvyšovaly její konkurenceschopnost. Teď je potřeba udělat odvážné rozhodnutí a přestat investiční prostředky tříštit. Nedává žádný národohospodářský smysl tzv. “pocukrovat” každé resortní přání. Musíme mít dostatek zdrojů na klíčové a životně důležité investice a evropské fondy k tomu musíme prioritně využít,“ uzavírá prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Komentáře