Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem II.: Dvůr Králové nad Labem

| autor: redakce Průmyslové ekologie0

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem II.: Dvůr Králové nad Labem

Platí se za reálnou produkci

Do roku 1997 se ve městě odpady netřídily. V tu dobu ještě studentka, nynější referentka odpadového hospodářství a ovzduší, nabídla městu svou diplomovou práci, která řešila systém třídění odpadů.

O rok později se systém začal realizovat. Nejprve se zprovoznil sběrný dvůr s několika kontejnery a zavedla se evidence odpadů.

Zahájilo se třídění papíru, skla a plastů do barevných kontejnerů. Město v roce 2000, jako jedno z prvních, podepsalo smlouvu se společností EKO-KOM.

Poplatek na hlavu ve městě nikdy neměli, funguje zde poplatek na nádobu. Občané si podle skutečné produkce odpadů mohou objednat frekvenci svozu a objem nádoby na směsný komunální odpad.

Pokud v minulosti žil v nemovitosti jen jeden člověk, platil při měsíčním svozu za popelnici menší částku než osoby žijící ve společné domácnosti. Dnes už tomu tak není a ceník je pro všechny jednotný.

Nejmenší nádoba na směsný komunální odpad má objem 110 l velikosti, další možností je 120litrová nádoba a poté kontejnery. Frekvence svozu směsného komunálního odpadu je týdenní, 14denní a měsíční.

V případě, že občan potřebuje mimořádně vyvézt popelnici, může si zakoupit pytel, na který nalepí nálepku.

DK 1.png

Pytlový svoz na zkoušku

V roce 2010 si Dvůr vybral pilotní oblast s asi 1 000 obyvateli, kde zavedl pytlový svoz. Jedná se o doplňkový systém v rámci tříděných komodit: papíru, plastů, nápojových kartonů a kovů.

V této oblasti se sváží pytle s čárovými kódy, a to z toho důvodu, aby město vědělo, kolik odpadu od koho má, zda se do neprůhledných pytlů nepřidává směsný komunální odpad, a v případě, že by někde docházelo ke špatné kvalitě, je dotyčnému jednoduše vysvětleno, co dělá špatně. S tímto krokem město nezačalo kvůli slevě na odpad.

Pro občany by motivací neměla být sleva

Filosofie je taková, že lidé by měli platit méně, pokud produkují méně směsného komunálního odpadu, ale nemělo by jim jít o to, aby ušetřili, když víc vytřídí. Aby nedocházelo ke zneužívání systému, směřuje se zde k čárovým kódům.

Výsledky ukazují, že v té lokalitě se kontejnery tolik nepřeplňují a kvalita tříděného odpadu z pytlů je výrazně vyšší než z kontejnerů.

Přesto, že výsledky jsou dobré, město se rozhodlo nezavést pytlový svoz na celém území města, neboť by to bylo ekonomicky nerentabilní. Mohlo by dojít k tomu, že by systém třídění odpadů přestal být samofinancovatelný.

Pytle na nápojové kartony město obdrželo od společnosti EKO-KOM. Ostatní pytle nakupuje: průhledné jsou na kovy, modré na papír a na textil mají červené pytle. Následně se na ně nalepí čárový kód.

Na začátku se do každé domácnosti rozdaly vstupní balíčky obsahující po dvou pytlech od každé barvy. Dostali také arch s čárovými kódy, a pokud občanům dojdou, zastaví se pro další na městském úřadu. Nové pytle dostanou za ty odevzdané.

V případě bytových domů dojde na úřad zástupce a vezme pytle pro všechny. Technické služby pytle naloží, doplní nové v počtu naložených a odvezou je na sběrné místo, kde se každý pytel zváží, načte se čárový kód a data putují do speciálního softwaru. Město pak ví, kolik pytlů se svezlo i jaká byla váha jednotlivých komodit.

Separovaný odpad z kontejnerů sváží svozová firma na třídicí linku a vykazuje městu odvezené kontejnery, posílá počet svezených kontejnerů a váhu jednotlivých komodit.

Tříděné komodity sváží vždy ta firma, která předložila lepší nabídku: plasty Marius Pedersen, sklo a kovy místní sběrna Lukas trade s.r.o., papír technické služby, které jej prodávají místní firmě.

Směsný komunální odpad sváží technické služby města a odpad vozí na překladiště, kam se odpad složí, a poté jej firma Marius Pedersen naloží a odveze na skládku do Trutnova Kryblice.

DK 2.png

Domácí kompostování i nádoby na bioodpad

Ve Dvoře Králové si lze pronajmout i kompostér. Cílem je snížit skládkování biologicky rozložitelných odpadů při současném dosažení úspor či zajištění co nejnižšího vlivu na náklady na odpadové hospodářství.

Město na nákup kompostérů obdrželo opakovaně dotaci od Královéhradeckého kraje. V současné době jich je mezi lidmi kolem tisíce. Kompostéry jsou občanům pronajímány na dobu pěti let za cca 10 % pořizovací ceny.

Vybraným zájemcům byly společně s kompostéry poskytnuty i odpadkové koše na bioodpad. Po uplynutí uvedených 5 let přejdou domovní kompostéry včetně odpadkových košů do vlastnictví nájemce.

Pokud někdo nestojí o kompostér, může bioodpad odvézt do sběrného dvora a odtud pak putuje do kompostárny Agro Česká Skalice.

Aby občané mohli kompostovat i větve z prořezů stromů a keřů, bylo zakoupeno cca 20 ks štěpkovačů, které jsou zdarma zapůjčovány v technických službách města.

V letošním roce získalo město dotaci od Státního fondu životního prostředí na nákup celkem 230 ks nádob o objemu 140, 240 a 770 litrů na sběr bioodpadu.

Tyto nádoby budou v příštím roce občanům poskytnuty za poplatek, který však bude nižší než poplatek na nádobu na směsný komunální odpad.

Cílem je, aby občané, kteří nekompostují bioodpad na svém vlastním pozemku, rovněž zavedli jeho třídění.

Kam s tím?

Ve městě se nachází zhruba 100 hnízd s kontejnery na papír, plasty, bílé a barevné sklo. Na některých jsou i nádoby na elektroodpad, textil a kovy. Ve městě je pět sběren druhotných surovin, takže je pro občany dostupná i možnost prodeje některých komodit.

Dvůr Králové má smlouvu s kolektivními systémy EKO-KOM, Asekol, Elektrowin, Ekolamp a Ecobat. Elektroodpad se rovněž sbírá na sběrném dvoře i ve veřejných budovách. Další eventualitou jsou mobilní svozy, které probíhají dvakrát ročně, na jaře a na podzim.

Stavební a demoliční odpad mají občané možnost zdarma odvézt na sběrný dvůr, ale jen v případě, že se jedná o malé množství - maximálně půl kubíku na občana a rok.

Když mají větší množství tohoto odpadu, mohou si za úplatu objednat kontejner u technických služeb nebo si jej musí sami odvézt.

Nebezpečné odpady obyvatelé také ukládají do sběrného dvora a dvakrát za rok mají možnost odpad odevzdat v rámci mobilních svozů. Nebezpečný odpad sváží firma Suez a.s. do Pardubic.

I komunikace je důležitá

Ve Dvoře Králové se klade velký důraz na motivaci občanů, velmi důležitou roli hraje komunikace s veřejností a zejména vzdělávání dětí skrze informování o třídění odpadů, neboť získané informace předávají svým rodičům.

K informování občanů využívá město místního tisku, webových stránek, výlepových ploch či vyrábí hry pro děti, například pexesa.

Osvětu šíří i v rámci „Stezky lesního moudra“, brožury „Návod pro třídění domovního odpadu“, výstavy „Kam s nimi, aneb vše o třídění odpadů v našem městě“ a edicí odpadových kalendářů.

Náklady vs. příjmy

Do příjmů města za odpadové hospodářství můžeme zahrnout poplatky od občanů za nádobu, odměnu od společnosti EKO-KOM, výnosy z obchodování s papírem a kovem, taktéž malou částkou přispívají i místní podnikatelé, neboť i oni jsou zapojeni do obecního systému nakládání s komunálními odpady.

Úhrada za svoz firmě Marius Pedersen, vlastním technickým službám, svozové firmě za svoz kovu, náklady za pytlový sběr, které provádí technické služby, propagace třídění a náklady na sběrný dvůr jsou výdaji, které město musí vynaložit.

Ekonomicky rozpočet dobře vychází, neboť je téměř vyrovnaný. Náklady za svoz směsného komunálního odpadu se kryjí především z poplatků od občanů, náklady na tříděný odpad se splatí z odměny od společnosti EKO-KOM, a z té se zaplatí i náklady na propagaci. Jen náklady na sběrný dvůr a nebezpečné odpady jsou dotovány městem.

V kostce

Celková produkce odpadů (v tunách)

2013

7 172

2014

7 359

2015

5 741

2016

5 823

Produkce směsného komunálního odpadu (v tunách)

2013

2 328

2014

2 366

2015

2 039

2016

2 065

Produkce tříděného odpadu dle komodit (v tunách)*

Období

Papír

Sklo

Plast

Kov

2013

323

215

212

1 292

2014

534

251

235

1 351

2015

493

258

254

969

2016

548

258

278

851

*zahrnuje i odpady odevzdané občany do sběren druhotných surovin

Náklady na sběr a svoz komunálního odpadu

2013

13 853 234 Kč

2014

15 020 858 Kč

2015

15 065 742 Kč

2016

15 908 331 Kč

Částky od občanů za svoz směsných komunálních odpadů

2013

7 022 655 Kč

2014

7 112 580 Kč

2015

7 207 656 Kč

2016

7 113 865 Kč

Odměna od společnosti EKO-KOM

Období

Tuny

Částka

2013

2 050,58

1 996 606 Kč

2014

2 381,08

2 362 104 Kč

2015

1 980,53

2 311 479 Kč

2016

1 942,38

2 166 560 Kč

Sběr informací o jednotlivých obcích byl financován Ministerstvem životního prostředí ČR.


Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Satturn
AB Plast
Nadace partnerství
Partner - SOVAK