Jaké legislativní povinnosti přinesla nová odpadová legislativa a novela vodního zákona? Jak na cirkulární ekonomiku v podniku, SVHC látky nebo na co si dát pozor v oblasti ovzduší, vysvětlil podnikovým ekologům 6. ročník konference Povinnosti v podnikové ekologii.
„Špeky“ nové legislativy
První panel konference se věnoval odpadům a obalům v podnikové praxi. Petr Šulc ze společnosti Sfe consulting s.r.o. nejprve pohovořil o přechodných ustanoveních nových odpadových předpisů, které upravují celou oblast odpadového hospodářství.
Povinnosti vyplývající z nové odpadové legislativy, která byla schválena v loňském roce, musely dotčené subjekty začít plnit od prvního ledna letošního roku. A to bez prováděcích předpisů. „Ministerstvo životního prostředí tuto situaci vyřešilo vydáváním metodických pokynů a postupně doplňovalo prováděcí předpisy k jednotlivým zákonům. Nicméně ani v současné době není legislativa kompletní,“ říká Petr Šulc.
Doplnění dílčích částí do nové legislativy se ukázalo jako velmi problematické, protože došlo k jejímu pozdnímu schválení a rychlému náběhu účinnosti. „Proto se v prováděcích předpisech vyskytla řada přechodných ustanovení, které se snaží dohnat nedostatky, a rozložit dopad změn do delšího časového období,“ vysvětluje Šulc.
Dále přednášející upozornil na problematická ustanovení předpisů v nových zákonech. Tadeáš Narovec, nezávislý bezpečnostní poradce ADR, navázal svou přednáškou o přepravě nebezpečných věcí ve vztahu k nebezpečným odpadům. „V praxi často dělá problém identifikovat, kdy je nebezpečný odpad zároveň i nebezpečnou věcí k přepravě,“ uvádí Tadeáš Narovec. Odpadový blok zakončil Jiří Tichý ze společnosti INISOFT Consulting s.r.o. přednáškou o obalech v podnikové praxi.
Cirkulární ekonomika není žádná novinka
Blok o cirkulární ekonomice v průmyslu zahájil Václav Kuncl, rovněž ze společnosti INISOFT Consulting s.r.o. „V podnikové ekologii máme krásný, a dnes moderní, pojem „cirkulární ekonomika“. Jejím principem je využít veškeré druhotné suroviny v co největší míře. Není to ale něco, co by zde už nebylo, cirkulární ekonomika existuje už nějakou dobu. Běžně jsme využívali kovy nebo papír,“ říká Václav Kuncl.
Tématu „Cirkulární firma podle ISO norem“ se věnovala Katarína Kajánková ze společnosti SUEZ CZ a.s. „Líbí se mi přirovnání cirkulární ekonomiky k něčemu ideálnímu. Stavu, kdy vše funguje, vše se vrací a nevznikají žádné odpady. Lze říci, že takový stav neexistuje, ale budeme se snažit se mu přiblížit,“ přibližuje v úvodu Katarína Kajánková a dále vysvětluje, jak toho docílit. Cirkulární blok uzavřel Vojtěch Pilňáček z CYRKL Zdrojová platforma, s.r.o. s přednáškou o aktuálních trendech z praxe v oblasti cirkulární ekonomiky.
Odpady a chemické látky, SCIP databáze nebo SVHC látky
Po obědové pauze přišel na řadu blok zaměřený na nakládání s chemickými látkami a směsmi. Nejdříve bylo rozebráno téma látek a směsí získávaných z odpadů. „Při výrobě hlavního produktu, kterým je látka, směs nebo předmět, mohou vznikat vedlejší produkty anebo odpady. Pokud výrobce najde vedlejšímu produktu trh nebo uplatnění na trhu, tak už se na tyto produkty vztahuje nařízení REACH, CLP a další výrobková legislativa. Pakliže o vedlejší produkt na trhu uplatnění není, stává se odpadem a vztahuje se na něj zákon o odpadech,“ vysvětluje Radka Vokurková ze společnosti Consulteco s.r.o., která zastoupila přednášejícího, jenž se konference nezúčastnil. Ve vlastní přednášce se pak věnovala aktuálnímu stavu SCIP databáze.
Lenka Lišková z Výzkumného ústavu organických syntéz a.s. předstoupila s tématem povinností při používání povolené SVHC látky, čili látky vzbuzující mimořádné obavy. Přiblížila proces povolení v dodavatelském řetězci, postup po obdržení čísla povolení nebo jak oznámit povolené použití na ECHA.
Vodohospodářství v podniku
Vodohospodářský blok zahájila Kateřina Holandová ze státního podniku Povodí Vltavy s přednáškou zaměřenou na novelu vodního zákona a jejími dopady do podnikové praxe. „Nejenom, že suchá novela vodního zákona změnila povinnosti nakládání s odpadními vodami, ale přinesla změny i v rámci srážkových vod. Srážkové vody je možné akumulovat a následně využívat pro vlastní potřebu. Případně vsakovat na pozemku, anebo umožňovat jejich výpar. V případě, že ani jeden ze způsobů není proveditelný, můžeme srážkové vody zadržovat a odvádět do kanalizace k tomu určené,“ vysvětluje Kateřina Holandová.
Václav Kuncl ze společnosti INISOFT Consulting s.r.o. se zaměřil na povinností ekologů ve vodní oblasti. Přiblížil povinnosti podle § 8 zákona o vodách: způsoby vypouštění vod a používání dešťových vod, správu rybníka, provádění sanací podzemních vod nebo čerpání spodních vod.
Zdroj znečišťování nemusí být komín nebo výduch
Posledním blokem konference byl blok o ochraně ovzduší a legislativních povinnostech. „V současné době je v právní moci zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012, který se dočkal deseti novel. Ministerstvo pracuje na další novele zákona, která se bude týkat klasifikace zařazování zdrojů. Mezi základní a rozhodující povinnosti totiž patří zařazení zdrojů mezi vyjmenované nebo nevyjmenované zdroje. Je to velmi důležité, protože pokud máte špatně klasifikaci, máte v ovzduší špatně už i všechno ostatní,“ vysvětluje v přednášce Zbyněk Krayzel, specialista a poradce v oblasti ochrany ovzduší.
Konferenci zakončil Pavel Machálek, vedoucí oddělení emisí a zdrojů Českého hydrometeorologického ústavu, který se v přednášce zabýval novým ohlašovacím systémem ISPOP a změnami pro ohlašování souhrnné provozní evidence.
Komentáře