Asi není potřeba nikomu z nás speciálně zdůrazňovat roli chemického průmyslu v celosvětové ekonomice. Jeho vliv na odvětví jako je potravinářství, farmacie, energetika, hutnictví, automotive, atd., je značný, a proto se neustále musí přizpůsobovat změnám v hospodářském i společenském kontextu.
Zároveň je ale každý den postaven před další výzvy, jako jsou například Green Deal a ambice dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Dle doporučení CEFIC je k tomu potřeba změnit způsob, jakým se v chemickém průmyslu vyrábí a co se vyrábí – a to za méně než 30 let. Zároveň je potřeba zůstat globálně konkurenceschopní. Všechna tato opatření budou vyžadovat do roku 2050 miliardy dodatečných investic. Odkud je ale vzít?
Změny v mezinárodním obchodu, globálních dodavatelských řetězcích, neustálé nové vládní regulace v různých oblastech, či zvyšující se tarify na energie můžou zvyšovat a také významně zvyšují i náklady na výrobu. Tento cíl vypadá v současné situaci téměř nereálně.
Určitě ale znáte rčení „Kdo šetří, má za tři“…tj. peníze, které ušetříme, jsou stejně cenné jako peníze, které si vyděláme. Tento princip může být aplikován všude, použitím různých přístupů. Celosvětově se už dlouho používají různé metody a nástroje, které pomáhají optimalizovat výrobní procesy tak, aby spotřebovávaly méně energie, času, nákladů a surovin.
Mezi ty nejpopulárnější patří například metoda Six Sigma, filosofie Lean, Kaizen, metodika FMEA, VSM a další. V následujících týdnech Vám v seriálu textů představíme některé vybrané nástroje k optimalizaci výroby, dnes konkrétně půjde o metodu SIX SIGMA, o které jsme si pohovořili s Mariannou Mihálkinovou, senior konzultantkou firmy FBE Praha.
Co je metoda SIX SIGMA a jaké jsou její základní principy?
Vznik Six Sigma se datuje do roku 1986, kdy společnost Motorola začala hledat nové způsoby na zlepšení svých výrobních procesů a zvýšení spokojenosti zákazníků. Pojem je odvozen ze statistického výrazu pro standardní odchylku a označuje měření kvality procesu. Zjednodušeně: proces „produkuje“ maximálně 3,4 chyb na milion výstupů.
Podstatou a cílem Six Sigma je tedy snížení variability a chyb v procesech a tím samozřejmě zvýšení kvality výrobků nebo služeb a v konečném důsledku taky ušetření nákladů. Důraz se klade na použití statistických nástrojů a analýzu kořenových příčin.
Tato metoda je postavená na objektivních datech, nikoli na pocitech a dohadech. Existuje tedy větší pravděpodobnost, že naše rozhodnutí budou správná a povedou k požadovaným výsledkům.
Certifikace v rámci tréninků Six Sigma probíhá ve 3 hlavních úrovních: Yellow Belt, Green Belt a Black Belt. Každá úroveň má různou hloubku znalostí a dovedností. Samotná metodika pozůstává z pěti fází: definice, měření, analýza, zlepšení a kontrola (DMAIC – Define, Measure, Analyze, Identify, Control)). Nástroje používané v těchto fázích, vás krásně provedou analýzou problému - nebo, jak je nyní vhodnější nazývat problém - příležitostí ke zlepšení.
Nejtěžší z těchto pěti fází je většinou hned ta první: správně definovat a pojmenovat problém. Když to neuděláte dobře a přesně, budete řešit úplně jiné věci, problém se vám bude vracet a povede to k demotivaci týmu. Je třeba věnovat dostatek času správnému pojmenování problému. V konečném výsledku se to mnohonásobně vrátí.
V čem může být Six Sigma přínosná pro chemický průmysl?
Určitě jste už slyšeli větu: „Víme, že máte problém, ale přesně nevíme kde.“ Nejprve je důležité naučit se problémy identifikovat, pak o nich získat co nejvíce informací, navrhnout způsoby na jejich řešení a následně řešení standardizovat, aby se problémy neopakovaly. Ruku v ruce s odbornými znalostmi chemických inženýrů tedy nástroje Six Sigma pomáhají identifikovat příležitosti ke zlepšení, a to nejen ve výrobním procesu.
Firmy samozřejmě nejčastěji řeší u prvních projektů zvýšení výnosů. U některých klientů vidíme zlepšení až o 7 %. Postupy Six Sigma můžeme však použít pro nyní dost exponované téma - snížení spotřeby energie. Analýzou dat o spotřebě energie v jednotlivých závodech a laboratořích nebo porovnáním s historickými datymohou členové týmu detekovat nestandardní, kolísající spotřebu a hlouběji se ponořit do analýzy a definice příčin těchto fluktuací.
Přínosy jsou vidět v oblasti zlepšení kvality, produktivity a ziskovosti. Ale toto je v podstatě pro všechny společnosti, bez ohledu na odvětví, stejné.
Jaký je vztah mezi Six Sigma a bezpečností v chemickém průmyslu?
Jak jsem již zmiňovala, základem Six Sigma je řešení problémů založených na datech. To je velmi účinné například, při identifikaci rizik, identifikaci základních příčin bezpečnostních incidentů, definici oblastí s nejvyšším počtem skoronehod apod. Správné vyhodnocování konkrétních dat z bezpečnostních incidentů, ať už vlastních nebo podložených benchmarkingem, sledování trendů - to vše lze využít k realizaci opatření ke snížení rizik. Taktéž přístup snižování variability, na kterém je založena Six Sigma, v bezpečnostních procesech přispívá ke snížení výskytu lidských chyb.
Jakým způsobem lze měřit úspěšnost Six Sigma projektu? Existují doporučované Key Process Indicator (KPI – klíčové indikátory procesu, pozn. red.)?
Samozřejmě. Mezi nejpoužívanější, a pro firmy i nejzajímavější, patří úspora nákladů. Záleží ale na konkrétním procesu a nastavení cílů. Může to být například zlepšení způsobilosti procesů, snížení počtu vad, zkrácení doby realizace a podobně. V konečném důsledku vše z toho zároveň šetří i náklady.
Co je ale důležité a nedělá se to vždy dostatečně - pro správné nastavení KPI je potřeba alespoň nějakého historického přehledu dat. Neměli by to být jenom odhady.
Jaké jsou náklady na implementaci Six Sigma?
Náklady na rekvalifikaci, možná nějaká statistická softwarová licence a hlavně čas a trpělivost.
Zároveň velmi doporučuji, aby s certifikací a projekty Six Sigma ve firmě nezačínal jen jeden člověk. Důležitá je podpora týmu a spolupráce. Už jsem slyšela názor účastníka, že „...po tréninku se cítím jako jednooký mezi slepými“. Představte si, že vy vidíte co, kde, jak změnit a vaši kolegové to nemůžou pochopit. No, nenaštvalo by vás to?
Některé společnosti oceňují návratnost nákladů investovaných do školení Six Sigma a přínos vzdělávání svých zaměstnanců do takové míry, že absolvování školení Yellow nebo Green belta je povinností pro každého nového zaměstnance na určité administrativní a technické pozici. A osobně také nezavrhuji myšlenku základního přehledu o Six Sigma a Lean pro všechny top manažerské pozice.
Další z příjemných efektů certifikace Six Sigma je zpracování projektů, které mají za cíl ušetřit alespoň takovou finanční částku, kterou firma vydala za samotný trénink. Reálně jsou ale ušetřené finance mnohokrát vyšší.
Lze Six Sigma integrovat s dalšími metodologiemi a nástroji, například Lean Managementem?
Naprosto. Vzájemně se nevylučují, naopak, vzájemně se podporují. Z mého pohledu je nejlepší přístup, když firma tyto metodiky propojí dle svých potřeb a situace. Neděláme přece metodu pro metodu, ale metodu pro výsledek.
Přestože je Six Sigma oproti Lean "selskému rozumu" vnímána jako sofistikovanější a náročnější, právě propojením jednotlivých přístupů získávají společnosti komplexní systém k neustálému zlepšování a zvyšování efektivity.
Ale nejen to. Neustále se potvrzuje, že velmi důležitým faktorem úspěchu firmy je vytváření Lean kultury, tedy kultury kontinuálního zlepšování, mezi zaměstnanci a jejich neustálá edukace a „otevírání očí“. To je přesně to, co pro optimalizaci a efektivnější práci ve firmě potřebujete.
Komentáře