Oblast solární energetiky je rychle rostoucím trhem. Ruku v ruce s tím jde fakt, že dochází k výměně solárních panelů ještě před ukončením jejich životnosti. Atalay Atasu, Serasu Duran, a Luk N. Van Wassenhove ve své studii upozorňuj na to, že je nutné zefektivnit recyklační kapacity dříve, než nás zaplaví lavina solárních panelů.
Rozsáhlá studie byla publikovaná v Harvard Business Review a autoři se v ní zabývají ekonomikou fotovoltaických panelů.
Slunečné časy pro soláry
Podle autorů se solární energetice v současné době daří. Po propadu kvůli COVID-19 se americké domácí instalace solárních panelů vzpamatovaly a začaly růst. Analytici předpovídají celkovou instalovanou kapacitu ve výši více než 19 gigawattů. Pro srovnání, na konci roku 2019 kapacita dosáhla 13 gigawatt. Během příštích 10 let by se toto číslo mohlo dokonce zčtyřnásobit.
„A to ani nebereme v úvahu další dopady možných nových regulací a pobídek, které spustila Bidenova administrativa,“ uvádí autoři. Právě daňové dotace mají na svědomí solární rozmach. Solární investiční daňový kredit (ITC) hradí v USA 26 % nákladů souvisejících se solární energií pro všechny zákazníky z domácností i pro podnikatele. Po roce 2023 by se sleva na dani měla snížit na trvalých 10 % pro komerční instalace. Pro kupce z domácnost zcela zmizí. Zákazníci se snaží získat dotace, dokud ještě mohou, proto se prodej solárních panelů v nadcházejících měsících pravděpodobně ještě více zvýší.
Rozmachu solární energetiky nahrává i fakt, že konverzní účinnost panelů se během posledních 10 let každým rokem až o 0,5 % zlepšila. Naproti tomu výrobní náklady, a tím pádem i ceny, prudce klesly. Zejména kvůli výrobním inovacím, s nimiž většinou přicházeli čínští výrobci solárních panelů, kteří mají dominantní postavení na trhu. Pro koncového spotřebitele to má za následek mnohem nižší počáteční náklady na kilowatt vyrobené energie.
Panely všude, kam se podíváš
„Ekonomické pobídky povzbuzují zákazníky, aby vyměnili své stávající panely za novější, levnější a účinnější modely,“ uvádí ve studii. Autoři se obávají situace v průmyslu, kde by samotný objem vyřazených panelů mohl brzy představovat riziko existenciálně škodlivých rozměrů. Předpoklady Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii (IRENA) očekávají „velké množství ročního odpadu na začátku třicátých let“, které by do roku 2050 by mohlo činit 78 milionů tun.
Ačkoliv se jedná o ohromující množství, mohlo by s tolika lety, které máme na přípravu, znamenat spíše miliardovou příležitost pro znovuzískání cenných materiálů než hrozbu. „Jenomže hrozba je skryta ve skutečnosti, že předpovědi společnosti IRENA jsou založeny na tom, že zákazníci si panely ponechají po celou dobu jejich 30letého životního cyklu. Nezohledňují možnost předčasné výměny,“ upozorňují autoři.
Ty autoři zohlednili a na základě skutečných dat z USA a vymodelovali pobídky, které ovlivňují rozhodování spotřebitelů o výměně v rámci různých scénářů. Podle jejich předpokladů byly zvláště důležité tři proměnné: cena instalace, sazba kompenzace (tj. běžná sazba za solární energii prodávanou do sítě) a účinnost modulu. „Domnívám se, že pokud jsou náklady na obchodování dostatečně nízké, efektivita a kompenzační sazba dostatečně vysoké, racionální spotřebitelé přejdou bez ohledu na to, zda jejich stávající panely přežily celých 30 let,“ říkají autoři.
Tento obsah je uzamčen
Pro zobrazení se přihlaste do účtu s aktivním předplatným.
Komentáře