V Jihočeském kraji, stejně jako v ostatních krajích, se většina komunálních odpadů skládkuje. Tento stav je třeba změnit, protože skládkování využitelných odpadů bude od roku 2030 zakázáno. Taková změna ale nejde udělat ze dne na den, proto nás zajímalo, jak vnímá oblast nakládání s odpady vedení Jihočeského kraje.
Politické reprezentace Jihočeského kraje jsme se zeptali:
- Sledujete trendy v odpadové legislativě a co byste změnili na stávající praxi nakládání s odpady v Jihočeském kraji?
- Jaký je Váš názor na skládkování odpadů a jak efektivně zavést oběhové hospodářství?
Martin Kuba, hejtman Jihočeského kraje
Jedním z klíčových závazků nové politické reprezentace Jihočeského kraje je zodpovědně připravit moderní budoucnost našeho regionu také v oblasti odpadů. V jejich třídění patříme k evropské špičce, přesto máme i v těchto aktivitách co zlepšovat.
Absolutně však zaostáváme ve faktické recyklaci a energetickém využití odpadů. Pouhé skládkování musíme postupně omezovat a se zdroji, kterými dnes plýtváme, budeme hospodařit v souladu s principy cirkulární ekonomiky. Odpady zapojíme například do výroby energií, jako v Rakousku, Německu či v jiných regionech České republiky. Znovu zopakuji to, co jsem říkal před letošními volbami... Politici už roky vedou debatu o konci skládkování a ve většině měst narůstají poplatky za svoz. Přitom odpady lze efektivně energeticky využít a mohou nahradit tuny uhlí.
Kraj se musí podílet na vybudování ZEVO a akcionáři budou města a obce, tedy občané. Mohli by tak ovlivňovat cenu za využívání vyprodukovaných odpadů. Vývoj transpozice evropského oběhového balíčku do české legislativy a aktuální projednávání v parlamentu samozřejmě pečlivě sledujeme, ale spoustu věcí můžeme odpracovat sami doma, v našem kraji. Ovlivní to přece životy naše i několika dalších generací.
František Talíř, zastupitel a první náměstek hejtmana Jihočeského kraje
Trendy sleduji a v programovém prohlášení naší krajské koalice je i bod obsahující přípravu na realizaci ZEVO.
Skládkování považuji za přežité, čas daný posunem termínu ukončení skládkování chceme využít právě pro přípravu na energeticky vhodné a finančně výhodné zpracování odpadů.
Pavel Klíma, náměstek hejtmana Jihočeského kraje
Jako kraj musíme jasně iniciovat koncepci energetického využití odpadu. S tím souvisí prvně vybudování zařízení na toto využití. Jako krajské vedení přicházíme s myšlenkou efektivní investice, kdy by investorem byl kraj s majetkovým zapojením měst a obcí. To by Jihočechům přineslo ekonomicky výhodnou a ekologickou likvidaci odpadů.
Zefektivnění práce s odpadem bude jedno z velkých témat nejbližší budoucnosti vzhledem k tomu, že nebude možné odpad skládkovat. Omezení skládkování pro nás bude velkou výzvou. Jedním z řešení je Zařízení energetické využití odpadu, tzv. ZEVO. Byť není u občanů zrovna nejoblíbenější, je potřeba jim vysvětlovat, že ZEVO není spalovna. Odpad je tu energeticky využíván a struska je použita na stavební materiál. Bez jejich výstavby se v budoucnu neobejdeme. Projekty by měly být komunikovány s obcemi a udělány kvalitně i architektonicky tak, aby se staly přirozenou součástí našeho veřejného prostoru.
Pavel Hroch, zastupitel Jihočeského kraje
Trendy v odpadové legislativě jasně směřují k podpoře oběhového hospodářství, tj. k cirkulární ekonomice. V oblasti odpadové legislativy jde o způsoby prevence vzniku odpadů, opětovné využívání odpadů jako surovin, recyklace a podpora využívání energie z obnovitelných zdrojů. Určitou alternativou jsou i zařízení na energetické využívání odpadů, která využívají odpady s energetickým potenciálem na výrobu tepla a energie, čímž šetří např. uhlí jako primární surovinu, a jejich provoz je oproti klasickým uhelným teplárnám šetrnější vůči životnímu prostředí, nejen z hlediska odpadového hospodářství, ale i zejména z pohledu ochrany ovzduší.
Jihočeský kraj ve shodě s evropskými cíli podporuje také energetické využívání odpadů při použití moderních technologií spalování a čištění spalin. Zpracovali jsme nezávislou studii, ve které byly zhodnoceny různé alternativy a jejich ekonomická výhodnost. Realizace výstavby ZEVO zásadně změní stávající praxi v nakládání s odpady v Jihočeském kraji, kde dosud převládá skládkování. Skládkování je nejhorší způsob odstraňování odpadů, protože jde o jejich trvalé uložení a tím i zátěž pro životní prostředí, kdy se navíc přichází o znovu využitelné a recyklovatelné suroviny, jak materiálně, tak i energeticky. Koronavirová pandemie nám jasně ukazuje, jak vážně nám v jihočeském regionu chybí ZEVO, jako významný integrující prvek v nakládání s odpady. Kontaminované odpady by zde mohly být bezpečně zlikvidovány a neohrožovaly by zdraví obyvatel ani životní prostředí.
Podmínkou pro efektivní zavedení oběhového hospodářství je také zásadní změna ve výrobní praxi, kde je potřeba preferovat výrobky s vhodným designem, opravitelné, které zůstanou v oběhu co nejdéle a jsou šetrné vůči životnímu prostředí, odbouratelné a recyklovatelné. Taková změna povede ke snížení materiálové a energetické náročnosti výroby, k omezení spotřeby primárních surovin a k omezení produkce odpadu. Na samém začátku jsou v tomto případě výrobci, ale je třeba ruku v ruce změnit i dosavadní způsoby chování spotřebitelů. Cesta směrem k oběhovému hospodářství je správná, ale nebude ani lehká, ani levná a vyžádá si mnoho času.
František Konečný, zastupitel Jihočeského kraje
Trendy sledujeme a aktivně podporujeme maximální omezení skládkování odpadu. Vzhledem k přijaté legislativě již několik let pracujeme na aplikaci cirkulární ekonomiky a v našem krajském městě jsme připravili koncepci energetického využití nerecyklovatelného odpadu.
V současné době se zaměřujeme na třídění odpadu u jeho původců. V Českých Budějovicích jsme přidali hnědé popelnice na biologický odpad a posílili kapacitu sběrných dvorů. Dlouhodobým cílem je podpora Cradle to Cradle designu se zaměřením na odstraňování externalit. Jsme si vědomi naší zodpovědnosti, a proto vyzýváme k maximálnímu využití recyklovaného odpadu a energetické využití pouze toho, který již nepůjde vrátit do oběhu. Tím i odpovídám na to, že skládkován by měl být pouze ten materiál, který není možno využít, jak bylo uvedeno. Uvidíme, zda bude situace příznivá pro zavedení motivačních bonusů pro obyvatele kraje. Pochopitelně jednáme i s jednotlivými starosty obcí a snažíme se získat jejich podporu.
Lukáš Mareš, zastupitel Jihočeského kraje
Trendy nakládání s odpady v Jihočeském kraji zatím nereflektují moderní postupy a nevyužívají všechny možnosti zpracování odpadu, naopak velké množství odpadu stále končí na skládkách bez dalšího využití. Zásadní je zefektivnění procesu třídění a nalezení odbytiště pro zpracované recyklované materiály. Bohužel v současné době se odráží nízká cena ropy v neochotě používat materiály recyklované z tříděného plastu. Je tedy důležité legislativně podpořit používání tříděných materiálů.
Z krajské úrovně můžeme zahrnout tento faktor jako jednu z podmínek výběrových řízení u krajem financovaných staveb. Hlavním měřítkem by totiž neměla být jen cena, ale také efekt na udržitelný rozvoj, a do toho jistě opětovné využívání odpadu patří. Zároveň musíme podpořit i nové technologie zpracování odpadu a zajistit koordinaci sběru odpadů v rámci obcí tak, aby byl co nejefektivnější. Musíme také reagovat na změny trhu, jako je například velký nárůst používání hliníkových plechovek na nápoje, jejichž zpětný sběr z oběhu není zdaleka dostatečně zajištěn.
Skládkování je posledním možnou variantou při nakládání s odpadem. Můžeme ji využít až u odpadů, které nelze jinak zpracovat. V současné době ale skládkování v našem kraji bohužel stále dominuje v nakládání s komunálním odpadem. V budoucích letech je v plánu výstavba ZEVO, zařízení na energetické využití odpadu. Tato technologie zaručuje další využití odpadu, ale je důležité nezapomenout na možnost recyklace a upřednostňovat ji před samotným pálením. Nebudeme proto podporovat ZEVO o tak velké kapacitě, která by brzdila rozvoj recyklačních technologii v kraji nebo aby dokonce bylo nutné ZEVO takzvaně “nakrmit” odpadem dovezeným z jiných krajů. Důležité je stanovit si konkrétní cíl pro míru recyklace komunálního odpadu.
Body pirátského programu k nakládání s odpady v kraji:
● Větší kontrolu skutečného nakládání s vytříděným odpadem, analýzy jeho skutečného osudu před dalšími rozhodnutími.
● Preferujeme v maximální možné míře princip reuse-reduce-recycle (znovu věc použij - sniž množství odpadu - recykluj) před spalováním.
● Koordinaci odpadového hospodářství, vzdělávání obecních politiků a úředníků a účelové sdružování obcí v této věci. Zpracování kvalitních plánů odpadového hospodářství pro obce a jejich svazky.
● Maximalizaci množství vytříděného odpadu (např. rozšíření dostupnosti míst na tříděný odpad v rámci programů pro obce).
● Usnadnění zpětného odběru odpadů u těch druhů, pro které je nedostatečný a které lze dobře recyklovat (např. třídění hliníku v rámci programů pro obce).
● Podporu vyšší míry separace a využití bioodpadu z komunálních odpadů (např. v zemědělských provozech v rámci programů pro obce).
Miroslav Joch, zastupitel Jihočeského kraje
Poslední rok jsem popravdě související legislativu detailně nesledoval. Česká republika, jako jeden z posledních států EU, zatím neukončila masivní skládkování a potvrzuje se záměr odsunout zákaz ukládání odpadů po zem k roku 2030. Pak už musíme s odpady nakládat jinak. Bohužel kvůli silné odpadářské lobby nikdo ze současných ani minulých vlád celou národní strategii nikam moc neposunul. Obávám se, že za 5 či 7 let nebude Česká republika schopna připravit funkční systém, který by nový stav materiálového a energetického využívání odpadů komplexně řešil. Zákonem je bohužel dáno, že producentem komunálního odpadu je ve finále vždy obec, takže je na každém městě a vesnici zvlášť, jak v budoucnu s komunálním odpadem naloží.
Při mém aktivním působení v pozici náměstka primátora Českých Budějovic jsem se přes Jihočeský svaz měst a obcí snažil propojit tehdejší představitele samosprávy a připravit společný postup. Zejména starostové velkých měst si však mysleli, že komunální odpad je skvělá a cenná komodita a že si vše vyřeší lokálně. To je samozřejmě nesmysl, ale přesvědčit se mi je tenkrát nepodařilo. Inicioval jsem proto alespoň vznik koncepce městské, ve které by se statutární město České Budějovice případně s přilehlými obcemi spojili, vybudovala se třídírna, resp. výrobna tzv. tuhých alternativních paliv a budějovická teplárna by po rekonstrukci stávajícího kotle spalovala hnědé uhlí s přidáváním těchto TAPů.
Další cestou by bylo postavit společné ZEVO, které zvládne zpracovávat 100 000 t komunálních odpadů ročně, což je kapacitní hranice, kdy tento projekt dává ekonomický smysl. Jihočeský kraj by měl převzít iniciativu a začít v této oblasti fungovat jako koordinátor. Po své minulé zkušenosti jsem však stále skeptický, že se podaří domluvit společný postup k řešení tohoto problému.
O názor jsme požádali i zástupce hnutí Starostové a nezávislí Jiřího Švece – krajského zastupitele a zároveň starostu města Lišov nedaleko Českých Budějovic v jehož katastru se nachází jedna z největších skládek v jižních Čechách. Odpovědi na položené otázky jsme ale i přes naši urgenci nedostali.
Komentáře