Měly by vzniknout oddělené sběrné sítě na jednotlivé složky bioodpadu?

Každá země Evropské unie, tím pádem i Česká republika, má povinnost do roku 2023 třídit veškeré složky odděleného sběru biologicky rozložitelných složek komunálního odpadu. Tato povinnost dopadá na obce a města, která musí splnit minimální míru třídění, aby mohlo dojít k využívání odpadů a minimalizaci skládkování. Nevyplatilo by se současný systém trochu upravit, abychom dosáhli efektivnějších výsledků?

Snížení množství bioodpadů ukládaných na skládky není důležité jen proto, že nám to ukládá evropská směrnice. Biologicky rozložitelné odpady tvoří významnou složku komunálních odpadů, jelikož jich vzniká velké množství. Po vytřídění mohou být využity pro výrobu bioplynu, energií, nebo kompostu, který je možné aplikovat na zemědělskou půdu.

Bioodpady lze rozdělit do několika složek: zelený odpad ze zahrad (tráva, listí, větve), kuchyňský odpad z domácností (slupky od brambor, zbytky jídel a pod.) a kuchyňský odpad ze stravovacích zařízeních, čili gastroodpad. Gastroodpad má jiné složení než kuchyňský odpad z domácností. Jeho konzistence je převážně tekutá. Je potřeba jej sbírat jiným systémem a svážet do nejbližšího zařízení, které disponuje hygienizační jednotkou.

Rozložení produkce jednotlivých složek bioodpadu se liší v tom, zda je odpad svážen z rodinných domů nebo ze sídlišť. V sídlištích není zelená složka vůbec produkována, naopak v nich významně převažuje kuchyňská složka. Svou roli sehrává i sezónnost. Produkce zeleného odpadu roste během teplých měsíců, naopak produkce kuchyňského odpadu je stabilní a v průběhu roku se nemění.

Velmi problematické ale je, že zelený odpad se u nás sbírá dohromady s odpadem kuchyňským. V posledních letech se sběr bioodpadů v Česku zaměřil především na již zmíněnou zelenou složku. Ta ovšem tvoří přibližně pouhou jednu třetinu sbíraného bioodpadu. Na kuchyňské složky není aktuálně zaveden systém sběru. Samotné Ministerstvo životního prostředí ve vyhlášce uvádí povinnost pro sběr alespoň rostlinné složky. Nicméně je potřeba, aby systém sběru byl naplánován tak, že bude sbírán veškerý odpad, čili i ten kuchyňský.

Na to je navázán další aspekt, kterým je znečištění odpadu. Klíčovou roli hraje čistota odpadu, Ať už odpad putuje na kompostárnu nebo do bioplynové stanice, je určující jeho míra čistoty. Proto je nutné nastavit sběr bioodpadu s ohledem na maximální čistotu sbíraného materiálu. Vzhledem k vlastnostem bioodpadu, kterými je vysoká vlhkost a rychlá rozložitelnost, není vůbec snadné, a ani levné, jeho dotřiďování na zpracovatelských zařízeních. V Česku probíhá dotřiďování na většině kompostáren ne příliš sofistikovaným způsobem. Během vegetačního období, kdy je velké množství bioodpadů, se kupí množství těchto odpadů v kompostárnách, a není možné je efektivně dotřídit. Technologie na dotřiďování sice existují, ale z finančního hlediska jsou investičně a provozně náročné.

Nebylo by dobré, kdyby vznikaly oddělené sběrné sítě na jednotlivé složky bioodpadu? Zeptali jsme se odborníků:

„Jsme přesvědčeni, že separace biologicky rozložitelných odpadů (BRO) má jednoznačně smysl a je nedílnou součástí funkčního systému nakládání s komunálními odpady a částečně také odpady ze sféry služeb. Rozdělení BRO do dvou základních kategorií, tzn. odpady zelené s převažující složkou rostlinných pletiv a druhou skupinou gastroodpadů dává smysl a určitě souhlasíme s odděleným sběrem těchto dvou základních komodit, které patří na kompostárnu, resp. do bioplynové stanice v případě gastroodpadu,“ říká Petr Špičák, technický ředitel SUEZ CZ, a.s. a pokračuje:

„Obecně lze konstatovat, že úroveň třídění zeleného BRO je v ČR výrazně více zažité a zavedené včetně odpovídající infrastruktury. Gastroodpady jsou bezesporu komoditou, kde je velký prostor pro zlepšení, další rozvoj a postupné zavádění separovaného sběru společně s doplněním odpovídající infrastruktury bioplynových stanic. My to jednoznačně podporujeme, protože jde bezesporu o směr, který pomůže naplnit cíle oběhového hospodářství a efektivní energetiky.

Úspěšně se v této oblasti rozjíždí pilotní projekty, například v Šumperku, v Brně a na dalších místech, do některých jsme sami aktivně zapojeni,“ upozorňuje Petr Špičák.

„Z našeho šetření a rozborů SKO je v černé popelnici poměrně velké procento gastro odpadu. Tento druh odpadu tedy končí na skládkách, i když ho lze využít v bioplynových stanicích. Otázkou zůstává ekonomika odděleného sběru, svozu a dostupnost bioplynových stanic. V tuto chvíli to spíše vidíme na řešení v budoucnu a aktuálně pokrývat velké producenty gastro odpadu, jako jsou restaurace, hotely atd.,“ uvádí Michal Zeman, projektový manažer ve společnosti ARCH consulting s.r.o.

„Obecně oddělený sběr bioodpadu z pohledu obcí vidíme jako nezbytně nutný, a to především s ohledem na plnění cílů třídění, jak ukládá zákon o odpadech, které je v současné době v obcích nedostatečné. Pro rozhodování a o zavedení sběrné sítě na jednotlivé složky bioodpadu je podstatné vyjít z lokálních možností zpracování bioodpadu, kompostárny, bioplynové stanice, a tomu přizpůsobit sběrnou síť,“ doplňuje Marcela Špelinová, obchodní ředitelka společnosti ARCH consulting s.r.o.