V polovině října navštívili ČR zástupci filipínské firmy PhilEcology Corp., se zájmem o technologie na zpracování odpadu. Návštěva volně navázala na předchozí jednání o možné spolupráci, kterou zaštiťuje iniciátor celé akce, klastr WASTen.
Filipínská firma PhilEcology Corp. řeší odpady v části hlavního města Filipíny Manila, které má více než 14 mil. obyvatel. Zpracovává každý den 3000 t komunálního odpadu, což je na české poměry obrovské číslo. Hlavním způsobem zpracování odpadu zůstává jeho skládkování, v případě společnosti PhilEcology je skládka na ostrově nedaleko Manily a veškerý odpad se sváží lodí. Vzhledem k omezenému prostoru má vedení společnosti velký zájem na zavedení moderních technologií, které umožní prodloužit životnost skládky a zároveň zvýší efektivitu využití komunálního odpadu.
Zástupci klastru WASTen se s vedením této filipínské odpadářské společnosti setkali již na jaře ve filipínském Davau, v rámci české mise průmyslových firem na Filipíny pod vedením předsedy Hospodářského výboru Sněmovny Jana Skopečka.
O několikadenní návštěvě a výsledcích jednání jsme si povídali s generálním sekretářem klastru WASTen, Radkem Hořenovským.
Jak došlo k setkání právě s firmou PhilEcology Corp. a co je vlastně důvodem zájmu Filipínců o technologie na zpracování odpadů?
Jednání se zástupci filipínské firmy se vyvinuly z našich setkání v Davau, které jsme navštívili v únoru letošního roku jako součást české mise průmyslových firem na Filipíny pod vedením předsedy Hospodářského výboru Sněmovny Jana Skopečka. Zároveň jsme zde navázali spolupráci s českou kanceláří CzechTrade v Manile pod vedením p. Ondřeje Puchingera, kterou jsme pověřili úkolem rozvíjet některé naše perspektivní kontakty.
Ovšem k počátkům našich aktivit na Filipínách bychom se museli vrátit ještě dále do minulosti. V listopadu loňského roku jsme uspořádali společně s velvyslanectvím ČR projekt Clean Philippines – Solutions to the Waste Pollution , který zahrnoval 3 kulaté stoly ve 3 největších filipínských městech – Manila, Cebu a Davao, která jsou zároveň centry hlavních regionů Filipín. Prezentovali jsme na nich české technologie na zpracování odpadů. Kulatých stolů se zúčastnili filipínští stakeholdeři v oblasti nakládání s pevným odpadem, včetně Williama Cuñada, ředitele Úřadu pro environmentální management Ministerstva životního prostředí a přírodních zdrojů Filipín, který nás pozval i na navazující schůzku ve svém úřadu. V průběhu všech jednání se nám podařilo získat celkem plastický obrázek o situaci v odpadovém hospodářství na Filipínách, jeho současném stavu, možnostech a potřebách. Projekt Clean Philippines – Solutions to the Waste Pollution zaštítil svojí zdravicí náměstek Ministra průmyslu a obchodu doc. Marian Piecha.
Výsledkem je současná cesta vedení společnosti PhilEcology Corp. do České republiky a jejich zájem o naše odpadové technologie. Jak jsme se dověděli, tak vedení firmy bylo na jaře se stejným zájmem už v Japonsku. Tam řešili především energetické využití odpadů. U nás je zajímají i jiné technologie jako separace odpadů a navazující recyklační technologie.
PhilEcology Corp. sváží a likvidují odpad z části Manily a skládkují ho. Skládka je na nedalekém ostrově a její kapacita se blíží maximu. Proto se začali zajímat o sofistikovanější nakládání s odpadem.
Jaká je nyní z hlediska odpadů situace na Filipínách?
Filipíny patří mezi největší producenty odpadů v Jihovýchodní Asii, patří jim 3. místo za Thajskem a Indonésií. Studie označují Filipíny za největšího znečišťovatele oceánů plastovým odpadem na světě a za třetího největšího producenta znečištění plasty na světě (hned za Indií a Čínou).
V roce 2020 se na Filipínách vyprodukovalo ohromující číslo 21 mil. t odpadu, z toho více než 2.7 mil t odpadních plastů. Odhadem 20% plastového odpadu končí v oceánu, každodenní příliv vyvrhuje část odpadu zpět na pláže a jejich vyčištění od odpadu je nikdy nekončící příběh. Na více než 7 500 ostrovech je živobytí filipínských rybářů a odvětví rybolovu, lodní dopravy a cestovního ruchu obzvláště zranitelné vůči dopadům odpadu z moře.
Produkce odpadů na Filipínách má navíc zrychlující se tendenci, což úzce souvisí s prudkým nárůstem populace v poslední době. Filipíny měly v roce 1980 50 mil. obyvatel, v roce 2000 78 mil. obyvatel a v současné chvíli mají 114 mil obyvatel. Dynamický růst populace se také odráží v chudobě velké části obyvatel a jejich stěhování do měst (téměř 70 % obyvatel žije ve městech).
Ve větších městech jako Manila, Davao či Cebu existuje svoz a víceméně se tam pouze skládkuje. To je lepší případ. Jsou oblasti, kde se odpad vlastně vůbec neřeší. Tam je situace opravdu taková, že každý se stará o svůj odpad jak chce, či může. V těch velkých destinacích jsou na tom v úrovni nakládání s odpady zhruba ve stejné situaci jako u nás před 25 lety.
Navíc jejich současná legislativa neumožňuje ani odpad pálit. Nemohou tedy zatím postavit ani spalovnu na energetické využití odpadů. Existuje asi 5 projektů, které ale zatím mají v šuplíku a jednají s potenciálními japonskými a korejskými dodavateli, ale zatím jsou to jen projekty virtuální, nepodložené legislativou.
Filipíny mají výrazné problémy s dodávkami energie, především té elektrické. Mají obrovské množství potenciálu ve vodě, protože tam je hodně horských potoků, řek a jezer, ale ani tento obrovský potenciál nebyli schopni využít. Proto by zařízení na energetické využití odpadů mohlo pomoci oboustranně, jak při likvidaci odpadů, tak při dodávkách energie. Především některé z krásných menších filipínských ostrovů by se mohly stát energeticky soběstačnými. Využití odpadních plastů, kterých je všude na plážích dost, pyrolýzním rozkladem na energii by umožnilo soběstačnost těchto ostrovů.
Při návštěvě se vedení filipínské firmy zajímalo o technologie na separaci odpadu, což je první krok, který je klíčový a pro další nakládání s odpady důležitý. Ten na Filipínách chybí. Pak samozřejmě následují koncová zařízení a ta je zajímala také. Především vše co se týká bioplynových stanic a zpracování bioodpadu. Toho produkují v Manile relativně velké množství. A nejen rostlinného, ale i odpadu z restaurací a jídelen.
Kdybych to měl shrnout, tak je vlastně zajímá zařízení na jednoduchou separaci odpadu tak, aby mohli vytřídit využitelný odpad na bioodpad, železné a neželezné kovy a další využitelné složky odpadu. Dále je zajímalo využití bioodpad prostřednictvím bioplynových stanic, a samozřejmě také ekonomicky uplatnitelné odpady prodat a pouze zbytek odpadu uložit na skládku. Je to ale běh na dlouhou trať proto byl zájem i o zlepšení kvality skládkování. Z tohoto hlediska byl středem zájmu jímání a využití skládkového plynu a s ním spojená vhodná kogenerace. Na jejich skládkách je totiž bioodpad obsažen ještě v daleko větší míře než u nás, takže využití skládkového plynu je zde na místě.
Byl zájmu filipínské delegace připraven i program setkání?
Ano. Připravili jsme 4 denní exkurzi po technologiích, o které předem deklarovali zástupci filipínské strany zájem.
První zastávka byla ve Vřesové, kde Sokolovská uhelná a.s., již několik let provozuje zařízení na mechanicko-biologickou úpravu odpadů. K vidění byl celý závod a především separační linka. Hlavním bodem prvního dne návštěvy byla ale bioplynová stanice v Ústí nad Labem, ve Všebořicích firmy Bioplyn Energy. Zde viděli praktickou ukázku využití bioodpadů a gastroodpadů. Především gastroodpady jsou přímo v Manile velký problém, protože obrovské množství stravovacích zařízení produkuje velké množství tohoto odpadu. Zájem byl i o mechanismus a vůbec nastavení svozu tohoto odpadu.
Druhý den byl naplněn dalšími exkurzemi. V Třebíči navštívili zástupci filipínské odpadové společnosti firmu TEDOM, kde si mohli prohlédnout některé typy kogeneračních jednotek. Kogenerační jednotky naši návštěvu velice zaujaly a počítají s nimi při využívání skládkového plynu nebo při dalším využití energetického potenciálu odpadu na Filipínách. Další zastávkou v Třebíči byla i skládka a tamní čistírna odpadních vod, kde je zaujala možnost využití energie z kalů.
Třetí den byla velmi zajímavou zastávkou jednotka pro termochemický rozklad odpadu firmy Green Future ve Dvorcích u Bruntálu, takzvaná pyrolýza. Zařízení, které vyvinula a dodala společnost ENRESS, patří mezi špičkové technologie na zpracování uhlíkových odpadů, především směsných plastů a pneumatik. Moderní technologie má jistě skvělou budoucnost, návštěvníky z Filipín velmi zaujala, nicméně je jasné, že pro odpadové hospodářství na Filipínách se jedná až o druhý, nebo spíše až třetí krok. Současný stav vyžaduje především správné nastavení svozu a třídění. To je tam zatím v plenkách.
Poslední den návštěvy proběhl na obřím separačním zařízení Zaklad Gospodarki Odpadami v polském městě Bielsko-Biala, což je špičkové separační zařízení, obsahující všechny moderní prvky separace včetně optických separátorů. Bohužel srovnatelné zařízení v České republice není, proto jsme museli zvolit náročnou cestu do sousedního Polska. Tuto část návštěvy jsme zařizovali pomoci partnerského polského klastru Klaster Gospodarki Odpadowej, se kterým dlouhodobě spolupracujeme při přípravě společných projektů v rámci klastrů odpadového hospodářství zemí V4. Separační linka komunálního odpadu v Bielsko-Bialej je skutečně špičkové zařízení, které bylo inspirující nejenom pro zahraniční účastníky. Můžeme pouze doufat, že se také situace u nás posune od slov k činům při podpoře nových a inovativních technologií na zpracování odpadů.
Zvykli jsme si již, že technologie na využití odpadu především v Německu, Nizozemí nebo v jiných západních zemích jsou výrazně před námi, ovšem situace se v posledních letech také hodně pozitivně vyvíjí v sousedním Polsku, které mělo stejnou startovací pozici jako my. Budeme muset výrazně změnit přístup – zejména délku stavebního řízení a přístup ke schvalování nových technologií, abychom se udrželi v závěsu za sousedy z Polska a mohli nadále alespoň sledovat jejich zadní světla…..
Ale to jsem odbočil a nechal jsem se unést emocemi… vraťme se zpět k návštěvě z Filipín. Při porovnání úrovně zpracování odpadu u nás a na Filipínách můžeme být přes veškeré problémy hrdí a stále máme co nabídnout jak v technologiích, tak v metodice a systému zpracování odpadů. Vedení společnosti PhilEcology bylo nadšeno z představených technologií a chystá se postupně rozvinout svou činnost směrem k vyšší přidané hodnotě – tedy k separaci odpadu, energetickému využití a recyklaci.
Pozvání na závěrečný oběd přijal také velvyslanec Filipín v Praze, jeho excelence pan Eduardo Menez, který přislíbil našim filipínským partnerům podporu při spolupráci a možnou účast na misi filipínského prezidenta Marcose v Praze, která se uskuteční na jaře roku 2024.
Co nyní bude dál? Využijí zástupci filipínské strany některé viděné technologie? Budou jednání pokračovat?
Společnost PhilEcology Corp investovala do cesty svého vedení nemalé investice, nejenom finanční ale a především časové. Všechna jejich prohlášení vyjadřovala nadšení nad českými technologiemi i celkovým systémem zpracování a využití odpadu, který by se rádi inspirovali i ve své činnosti v Manile.
V tuto chvíli je míč na jejich straně, musí nabyté poznatky zpracovat a předložit majiteli a správní radě společnosti. Zaujaly je především technologie separace komunálního odpadu, bioplynová stanice, výroba paliva – RDF a pyrolýza. Jsme s nimi v kontaktu, připravujeme podkladové materiály a dokumenty. V následujícím období budeme zpracovávat studii složení a možného využití odpadů pro konkrétní lokality na Filipínách , což bude zahrnovat průzkum přímo na místě.
Další etapa bude zahrnovat projektování a dodávky konkrétních technologií, v první fázi pravděpodobně separační linky, v dalších etapách zařízení na energetické využití odpadů - bioplynová stanice a kogenerace, a na to by měla navázat i další pokročilé technologie jako je pyrolýzní jednotka.
Na úspěšnou spolupráci bychom rádi navázali také u dalších partnerů v tomto regionu. Filipíny považujeme za velice perspektivní region pro české dodavatele technologií a chceme se mu i nadále věnovat. Zároveň připravujeme naše exportní aktivity rozšířit i do sousedních regionů. V únoru příštího roku jsme domluveni s velvyslanectvím v Jakartě na návštěvě Indonésie a realizaci projektu Clean Indonesia a v jednání je také návštěva Malajsie.
Komentáře