Evropská komise představila návrh nového víceletého finančního rámce (MFF) pro období 2028–2034. Celkový objem ve výši dvou bilionů eur působí ambiciózně, avšak podrobnější pohled na rozdělení prostředků ukazuje, že některé oblasti – zejména ochrana klimatu a přírody – mohou čelit reálnému oslabení. Prioritu totiž přebírá průmyslová konkurenceschopnost.
Méně pro přírodu, více pro „konkurenceschopnost“
Na klimatické a biodiverzitní cíle má podle návrhu směřovat 700 miliard eur. Ačkoliv jde na první pohled o vysokou částku, ekologické organizace upozorňují, že v porovnání s aktuálním obdobím 2021–2027 jde o faktické snížení podpory. Ve stávajícím rozpočtu je totiž vyčleněno 658 miliard eur na klima a dalších 113 miliard eur na biodiverzitu. Nový návrh už však toto rozdělení neobsahuje, což podle odborníků ohrožuje cílenou podporu přírodních ekosystémů.
Problémem je i nejistý osud programu LIFE – jediného nástroje EU, který se dlouhodobě zaměřuje výhradně na ochranu přírody, klimatu a životního prostředí. V novém návrhu se mají prostředky na tyto aktivity slévat do širších fondů, zejména do Fondu pro konkurenceschopnost s rozpočtem 410 miliard eur. Ten má pokrývat mimo jiné dekarbonizaci průmyslu, modernizaci energetiky, ale i zemědělství, venkov nebo bezpečnost. Ekologické organizace upozorňují, že právě sloučení financování bez jasného tematického ukotvení může vést ke ztrátě efektivity a k odklonu od cílů spojených s ochranou přírody.
„Ztráta programu LIFE, jak ho známe, v novém víceletém finančním rámci není zjednodušením – je to sabotáž,“ uvedl Patrick ten Brink z Evropské kanceláře pro životní prostředí (EEB). „Program LIFE existuje z nějakého důvodu. Přináší cílené, nákladově efektivní výsledky pro přírodu, klima i veřejné zdraví.“
Hrozí greenwashing?
Evropská komise zatím nepředstavila konkrétní legislativní návrh, který by určil další podobu programu LIFE. Podle environmentálních organizací je však zřejmé, že současný směr neodpovídá ani vlastním analytickým podkladům Komise, které jasně ukazují, že veřejné investice do přírody a klimatu musejí výrazně narůst, aby EU mohla naplnit své klimatické a biodiverzitní závazky.
Navržené rozpočtové rámce sice zelenou agendu nevypouštějí, ale výrazně mění její charakter. Prioritu přebírá technologická modernizace a zvyšování konkurenceschopnosti evropského průmyslu. To samo o sobě není nutně problém – pokud budou investice skutečně přínosné pro klima a životní prostředí. Klíčové je, aby investice označené jako „klimatické“ skutečně snižovaly emise, podporovaly cirkulární ekonomiku a přinášely ekologické inovace – nikoliv pouze modernizovaly výrobu bez reálných přínosů pro životní prostředí. V opačném případě hrozí greenwashing.
Rozpočet bez přírody? Dopady na cirkulární ekonomiku a inovace
V praxi může navržené slučování rozpočtových nástrojů znamenat, že programy s dlouhodobě prokázaným efektem, jako je LIFE, ztratí prioritu. Právě tyto programy přitom podporují široké spektrum činností – od ochrany mokřadů a opylovačů až po pilotní projekty v oblasti cirkulární ekonomiky, ekodesignu nebo komunitní obnovitelné energetiky.
Riziko představuje zejména oslabení podpory pro systémové inovace, které propojují environmentální cíle s reálnou transformací průmyslu, například:
- materiálová recyklace v energeticky náročných odvětvích (ocelářství, chemie),
- využití odpadních proudů jako sekundárních surovin (tzv. „waste-to-resource“),
- decentralizovaná výroba energií a snižování logistických toků,
- cirkulární řešení v městském a stavebním sektoru.
Bez silné politické a finanční podpory pro tyto oblasti hrozí, že se EU připraví o klíčové nástroje k dosažení uhlíkové neutrality i k adaptaci na klimatické dopady.
České dopady: méně prostředků, méně příležitostí
Změna financování může zasáhnout i české aktéry. Program LIFE byl pro řadu neziskových organizací, výzkumných institucí nebo místních samospráv zásadním zdrojem podpory. Umožnil jim realizovat projekty, na které by se z běžných národních nebo strukturálních fondů obtížně dosahovalo. Bez jasného ukotvení těchto témat v nových rozpočtových schématech hrozí, že Česko ztratí příležitosti k ekologické transformaci průmyslu, ke snižování environmentální zátěže a k posilování udržitelnosti ve veřejné správě.
Komentáře