Pokud dnes chtějí firmy snížit své náklady na teplo, pořizují si kogenerační jednotky. Úspora oproti odběru ze sítě dosahuje i 10 procent, a často nemusejí ani hradit žádné náklady na investici. Kogenerace také chrání výrobu při nenadálých výpadcích sítě. Jedničkou na českém trhu kogenerací je firma ČEZ Energo ze skupiny ČEZ ESCO, která rostoucí zájem potvrzuje.
„Od konce roku 2010 se nám podařilo zvýšit počet provozovaných lokalit čtyřikrát a další místa přidáme letos. Máme rozpracováno několik velkých projektů, které budou znamenat i významné navýšení výkonu,“ říká generální ředitel ČEZ Energo David Bauer. „Letošní první pololetí hodnotíme jako velmi úspěšné a druhé vypadá také pozitivně.“
ČEZ Energo provozuje kogenerační jednotky ve více než 60 obcích a firmách po celé České republice. Během prvního letošního pololetí jejich výroba stoupla o 8 procent a dosáhla rekordu 139 000 MWh elektřiny, což by pokrylo roční spotřebu více než 50 000 domácností. Výkon všech těchto minielektráren už dosahuje velikosti desetiny jednoho bloku v Temelíně.
Levnější teplo pro domácnosti i podniky
Kogenerační jednotky si v poslední době pořídili třeba v Prostějově. „Už nyní můžeme toto rozhodnutí hodnotit jako velice dobré, neboť i díky tomu se nám podařilo snížit cenu tepla na rok 2018 tak, že každá domácnost uspoří několik tisíc korun za rok,“ říká Vladimír Průša, jednatel Domovní správy Prostějov, která se stará o městské nemovitosti.
S kogeneračními jednotkami jsou spokojeni i v největších českých sladovnách patřících společnosti Soufflet ČR, odkud slad míří do našich předních pivovarů. „V našich sladovnách představují náklady na energie více než 50% z variabilních nákladů na výrobu sladu,“ říká ředitel sladoven Richard Paulů. „Kogenerační jednotka nám přináší příjemnou úsporu v provozních nákladech za teplo.“
Podle oborového spolku COGEN Czech v posledních letech přibývá v tuzemsku každý rok asi 30 megawattů (MW) nových kogeneračních jednotek s plynovými motory. Ke konci letošního roku bude podle něho celkový instalovaný výkon takových zařízení v ČR činit asi 350 MW.
"Typickou oblastí instalace kogeneračních jednotek je náhrada dosluhujících plynových kotlů v sídlištních a městských výtopnách nebo ve firmách. To jsou zdroje o velikosti stovek kilowattů (kW) až jednotek MW a tam je stále je prostor pro další rozvoj," uvedl výkonný ředitel spolku Milan Šimoník. Odhaduje, že do roku 2030 by mohlo být v ČR v provozu až 1000 MW kogenerací s plynovými motory.
České kogeneračky ve světě
Kogeneračními jednotkami se Češi proslavili i v zahraničí. Třebíčská firma TEDOM je vyváží do celého světa. Před dvěma lety dokonce koupila německého dodavatele kogenerací Schnell, čímž se počet zaměstnanců firmy zvýšil na 900.
„Kogenerační zdroje jsou schopny pracovat v takzvaném ostrovním provozu, tedy nezávisle na distribuční síti. V lokalitě je pak možné zajistit zásobování elektřinou i ve chvíli, kdy dojde k nenadálému výpadku. Tyto decentralizované zdroje sice většinou nemají tak velký výkon, aby centrální dodávku zcela nahradily, ale přesto mohou spotřebitelům dodat alespoň tolik elektřiny, aby nedošlo ke škodám,“ vysvětluje jednu z výhod kogenerací Josef Jeleček, předseda představenstva TEDOM.
Zdroj: spcr.cz
Komentáře