Klíčové vodárenské systémy v ČR nutně potřebují strategické investice a plán systémové obnovy

Celková potřeba finančních zdrojů na obnovu přivaděčů vodárenských soustav za období 20 let bude přibližně 15 až 20 miliard korun. Systémovou obnovu budou potřebovat i dalších skupinové vodovody, na což bude nutné vynaložit celkem až 25 miliard korun. Postupná obnova by měla začít v roce 2020 s tím, že do té doby by probíhala projektová a inženýrská příprava.

Velké vodárenské soustavy využívající zdroje podzemní a povrchové vody mají zásadní význam pro zajištění dostatku pitné vody pro obyvatelstvo. Obnova páteřních vodárenských systémů, zejména velkoprofilových trubních přivaděčů je klíčová a může být i vhodným nástrojem pro řešení sucha v některých regionech.

Výhodou vodárenských soustav je vysoká spolehlivost dodávky vody, možnost spolupráce více vodních zdrojů i možnost jejich centrálního řízení s cílem optimalizace využívání vodních zdrojů.

Nejméně deset vodárenských soustav a oblastních skupinových vodovodů dnes zásobuje více než 50 % obyvatel ČR. Všechny tyto klíčové vodárenské systémy byly vybudovány v 60. a 80. letech minulého století a jejich životnost je již více než za polovinou. S ohledem na stáří vodárenských soustav je podle vlastníků infrastruktury nezbytně nutné začít plánovat její strategickou obnovu ve spolupráci se státem.

Právě proto se nyní vlastnické společnosti těchto klíčových vodárenských soustav spojily do jedné asociace, která zahájila jednání s Ministerstvem zemědělství a začala na základě výzvy ministra zemědělství Miroslava Tomana připravovat podklady k přípravě strategie obnovy velkých vodárenských soustav.

„Ministerstvo zemědělství považuje obnovu vodárenských soustav a jejich propojování za jednu z priorit vodního hospodářství i kvůli tomu, jak důležité jsou v boji proti suchu. Budeme proto hledat dostatečné finanční zdroje, aby se náklady na obnovu plně nepromítly do vodného a stočného,“ uvedl ministr Toman.

„S vědomím skutečnosti, že zejména v minulém století nebyly využity žádné vlastní finanční zdroje vlastníků (před odstátněním oboru především zdroje Krajských NV), ani veřejné finanční zdroje ve prospěch systémové obnovy těchto vodárenských soustav, lze v současné době konstatovat velkou zanedbanost jejich technického stavu.

Je proto nejvyšší čas orientovat pozornost na zajištění jejich udržitelného stavu s ohledem na předpokládanou celkovou životnost infrastruktury vodárenských soustav cca 70 až 80 let,“ říká předseda rady asociace Petr Žejdlík, předseda představenstva Pražské vodohospodářské společnosti