Reklama

31. 8. 2017  |  Publicistika  |  Autor: Pavel Mohrmann

Je Dešťovka hospodárná?

Často říkám, že ekologie dává smysl v případě, že se dělá v rozumných ekonomických a technologických reálech. Všichni víme, že ekologie není zadarmo, ale životní prostředí prostě chránit musíme, protože je to pro náš život a život našich dětí to nejdůležitější.

Chci na tomto místě říci, že si práce a především pracovitosti MŽP v čele s panem ministrem v posledních letech velmi vážím. Oproti letem minulým je to vážně cvrkot. V mnoha případech s opatřeními resortu souhlasím, někdy nesouhlasím a pak jsou případy, které nechápu. Mezi tuto kategorii řadím Dešťovku.

Před lety jsem vlastníma rukama kopal, betonoval, dřel, abych měl jímku na dešťovou vodu. Pravda, jen k zalévání zahrady, ale i to se počítá. Utopil jsem v ní tenkrát 15 stovek a čerpadlo za 3 tisíce. V okamžiku, kdy letos výzva Dešťovka spatřila světlo světa, zalitoval jsem. Já hlupák! Kdybych počkal 9 let, mohl jsem mít dotaci.

%pst%

Nedalo mi to, sedl jsem ke stolu a začal počítat. Kdybych chtěl doma splachovat, musel bych to udělat z gruntu a stálo by to balík. Nové rozvody na šedou vodu jsem tedy rovnou škrtl. Prošel jsem si nabídky a i s prací jsem odhadl náklady na cca 75.000,- Kč.

Když není Pán Bůh doma, pochytám za rok 20 m3 vody. Průměrně ale významně méně. Pokud budu počítat s faktem, že podzemní nádrž, kterou bych si v rámci akce Dešťovka pořídil, bude mít bezproblémovou životnost 10 let, budu mít 200 kubíků vody za 75 tisíc korun. Takže jeden m3 dešťové vody mě přijde na 375,- korun.

Trochu jsem se orosil a počítal znova a znova. Ne, nespletl jsem se. Voda, která mi padá na hlavu, na auto a na barák je vskutku drahá. Mohu k tomu přistupovat samozřejmě s vědomím, že peníze nejsou moje, jde o dotaci. Tedy, abych byl přesný, něco si samozřejmě připlatit musím. Náklady na celou akci bych veřejnými penězi nepokryl.

Dumal jsem tedy dál. Pokud mi dotace pokryje 70 % ceny, zbylých 30 % představuje částku 22.500,-. V rodině s průměrnými příjmy, která se v rámci svých možností snaží chránit přírodu, seč to jen jde, to klapne. Seberou se peníze, které sice byly určené na nákup nového nábytku do dětského pokojíku nebo na náhradu dosluhující pračky a ledničky a jde se do dešťovky.

Výrobci nábytku, praček a ledniček letos o své příjmy přijdou a budou si příští rok lámat hlavu, jak by oslovili kompetentní orgány, aby až skončí Dešťovka, mohla začít dotační akce s názvem Ekopračka nebo Ekolednička. Potřebují přeci dohnat ztráty z letošního roku.

A tak si nejsem jistý. Nevím, zda je to stále v realitě ekonomické, nebo už jsme mimo. Asi budu obviněn, že jsem vytrhávač z kontextu, a že nepředkládám všechny souvislosti. Jsem ale přesvědčen, že kdybych řekl v kdejaké zemi bývalého "třetího" světa, že chytám kubík dešťovky de facto za téměř čtyři stovky, klepali by si tam na čelo.

© Průmyslová ekologie, s.r o. Autorská práva jsou vyhrazena a vykonává je vydavatel

ZPĚT NA SEZNAM

PARTNEŘI

ISSN 2570-9372