Hnojiva z kalů obsahují znepokojivé množství mikroplastu, říká nová studie

Mikroplasty v čistírenském kalu

Čistírenské kaly jsou ve své podstatě odpad, který se dá efektivně využít v zemědělství či zahradnictví, například v podobě hnojiva, které obsahuje mnoho živin. Do čistíren odpadních vod se však z domácností, průmyslu a v dešťové vodě dostává velké množství mikroplastu, které se pak hromadí právě v čistírenském kalu.

Mikroplasty jsou drobné plastové částečky velké 1?m - 5 mm - pozn. Red., které vznikají zejména opotřebením pneumatik, degenerací plastových povrchů, jakými jsou například umělé trávníky či polymerové barviva, nebo při průmyslových procesech.
Během čištění odpadních vod zůstane v čistírenském kalu více než 90% mikroplastu a prostřednictvím něj se tyto částice dostanou na zemědělskou půdu. Aby bylo používání kalu jako hnojiva udržitelné, je nutná kontrola hladin nežádoucích látek, které obsahuje.

Splaškový kal jako hnojivo

Mikroplasty mohou být zásadním problémem. Podle vědců je tepelně zpracovaný čistírenský kal velmi efektivní hnojivo, které zlepšuje vlastnosti půdy. Jeho největší výhodou oproti komerčním hnojivům je opětovné použití fosforu, jehož zdrojem je fosforit.

Jelikož tento nerost není obnovitelný, je třeba fosfor recyklovat. Tato látka je navíc klíčovou živinou pro vše živé - její nedostatek ve stravě může vážně ohrozit naše zdraví, deficit v zemědělství zase omezuje produktivitu plodin. Splaškový kal se proto ukazuje jako neomezené a z dlouhodobého hlediska udržitelné ...