Devět evropských zemí podepsalo 24. dubna Ostendskou deklaraci, jejímž cílem je do roku 2030 společně vyrábět alespoň 120 GWvětrné energie v Severním moři a do roku 2050 následně alespoň 300 GW. Jedná se o vcelku ambiciózní cíle, protože EU nyní disponuje instalovanou větrnou kapacitu 200 GW, z čehož pouze 15 GW se nachází na moři.
Původní znění deklarace, které podepsali Belgie, Dánsko, Německo a Nizozemsko, se zaměřovalo na produkci 150 GW elektrické energie produkované v oblasti Severního moře do roku 2050. Nynější změny zahrnují dalších pět zemí a cílí na dvojnásobnou hodnotu, informuje zpravodajský web euractiv.com.
Na tiskové konferenci před podpisem označil belgický premiér Alexander De Croo summit za „milník“ a přivítal na palubě nové země – Irsko, Francii, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko a Spojené království.
Posilnění evropské energetické bezpečnosti je na prvním místě
Deklarace se přímo odvolává na ruskou invazi, která se sebou přinesla celou řadu negativních dopadů na evropský energetický sektor. Od výstavby věterných elektráren si státy slibují navýšení energetické soběstačnosti, redukci spotřeby fosilních paliv a v neposlední řadě snížení závislosti na ruských dodávkách energií.
„Více zelené energie posílí naši energetickou bezpečnost a samozřejmě také zajistí spolehlivé ceny energie pro naše domácnosti a naše podniky,“ uvedla dánská premiérka Mette Frederiksenové.
Deklarace se však neupíná jenom na oblast Severního moře, ale věnuje pozornost také Atlantskému oceánu, Keltskému moři a Irskému moři a říká, že země budou dále usilovat o urychlení zavádění pobřežních obnovitelných zdrojů a propojovací infrastruktury v těchto oblastech. Dále se deklarace věnuje rozvoji infrastruktury a dobře fungujícímu trhu s vodíkem. „Severní moře je místem, kde lze vyrábět spoustu energie pro budoucnost,“ řekl německý kancléř Olaf Scholz.
Podpora evropského průmyslu
Francouzský prezident Emmanuel Macron nedávno zdůraznil roli evropského průmyslu a poukázal na plán Francie ve výši 40 miliard eur na rozvoj 40 GW větrné energie do roku 2050, čímž vznikne 20 000 pracovních míst.
Macron však varoval před opakováním chyb, které vedly Evropu ke ztrátě solárního průmyslu ve prospěch Číny. Větrný průmysl v Evropě se ale v poslední době potýká s problémy, pět výrobců větrných turbín operovalo v roce 2022 se značnou finanční ztrátou.
Mezi nejčastěji skloňovány problémy patří: pomalé povolovací procesy, problémy s dodavatelským řetězcem, mezinárodní konkurence a špatně navržené aukce na provozní podporu.
„V roce 2022 nedosáhla ani jedna velká pobřežní větrná farma v Evropě konečného investičního rozhodnutí,“ uvedl Simone Tagliapietra, ekonom působícího v think-tanku Brugel. A tak hrozí, že bez efektivně nastavené politické podpory by cíle mohly zůstat jenom na papíře. Rovněž vyzývá k vybudování „super sítě“ v Severním moři, která by propojila země v regionu.
Pokud jde o vzácné kovy použité k výrobě silných magnetů namontovaných ve větrných turbínách, Evropa je momentálně silně závislá na Pekingu. To vyvolává obavy, že by EU mohla svou závislost na Rusku vyměnit za závislost na Číně.
Obavy o bezpečnost
Ve světle loňských útoků na ruské plynovody Nord Stream se evropští lídři také zabývali otázkami bezpečnosti pobřežní energetické infrastruktury.
V odpovědi na otázku týkající se bezpečnosti pobřežní energetické infrastruktury De Croo řekl, že nové projekty musí zahrnovat „bezpečnost již od samotného počátku“.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová mezitím uvedla, že Brusel situaci „velmi pozorně sleduje,“ protože si plně uvědomuje ohrožení kritické energetické infrastruktury. Rovněž prý EU zvyšuje svou připravenost a spolupracuje s NATO na bezpečnosti infrastruktury.
Komentáře