V Evropě existuje několik operačních monitorovacích systémů fungujících na národní i regionální úrovni. Tyto systémy jsou však jen zřídka validovány, což komplikuje rozhodovací proces. Vědci dlouhodobě naráželi na zásadní problém: jak ověřit, zda index sucha skutečně odpovídá realitě?
Chyběla totiž referenční data o dopadech. Nyní je již vědci mají a zjistili, že český monitoring sucha je ve střední Evropě jedním z nejlepších, lepší než rakouský. Zároveň vědci varují, že sucho se v následujících dnech začne v Evropě prohlubovat.
V nové studii pod vedením Nirajana Luintela v rámci projektu Clim4Cast autoři z různých zapojených středoevropských institucí, včetně Czechglobe, provedli kvantitativní srovnání šesti národních produktů monitoringu sucha ve střední Evropě (v Rakousku, Česku, Chorvatsku, Polsku, na Slovensku a ve Slovinsku) s využitím nové databáze dopadů odvozené z národních novinových archivů za období 2000–2023. Analyzovali tisíce zpráv z národních deníků a zjistili, že nejvíce zasaženým sektorem v celém regionu je jednoznačně zemědělství, následované hydrologií a problémy se zásobováním obyvatelstva vodou.
Nejvyšší přesnost při zachycování výskytu sucha vykázaly systémy v Česku (pod správou Czechglobe), Chorvatsku a Slovinsku, zatímco nejnižší schopnost detekovat nástup sucha měl rakouský monitorovací systém. Závažnost (intenzita) dopadů je nejlépe odhadována v Polsku a nejhůře na Slovensku, ve Slovinsku a Rakousku.
Klíčovým poznatkem studie je, že indexy založené na půdní vlhkosti jsou ve většině zemí při předpovídání dopadů efektivnější než ty, které sledují pouze srážky. Půda totiž reaguje na nedostatek vody rychleji a lépe odráží stres, kterému čelí plodiny. Vědci také identifikovali „zlaté pravidlo“ pro délku sledovaného období: monitoring funguje nejlépe, když se zaměřuje na období 3 až 6 měsíců. Pokud je toto okno příliš krátké, systém zachytí jen přechodné výkyvy; pokud je příliš dlouhé (např. 12 měsíců), mohou extrémní srážky z předchozího roku „maskovat“ nastupující katastrofu.
Sucha v letech 2003, 2011, 2018 a 2022 způsobila ve střední Evropě obrovské hospodářské škody. Lepší pochopení toho, které indexy sucha fungují v našich podmínkách nejlépe, umožní včasnější varování pro zemědělce, lepší plánování vodních zdrojů pro průmysl a města a efektivnější krizové řízení při lesních požárech. Tato studie je důležitým krokem k vytvoření společného evropského rámce pro monitoring sucha, který nám pomůže lépe se připravit na stále extrémnější výkyvy klimatu.
Sucho se v Evropě začne v příštích dnech prohlubovat
V povrchové vrstvě (0–40 cm) se sucho aktuálně vyskytuje pouze v jižních částech Evropy a v západní části Německa. V následujících devíti dnech se však bude prohlubovat a odchylka od dlouhodobého stavu se v této vrstvě bude zintenzivňovat. Kromě již zmíněných oblastí se bude sucho rozšiřovat také do oblasti Ukrajiny, Rumunska a částečně i Polska.
V hlubší vrstvě (0–100 a 0–200 cm) se sucho do hloubky 100 cm aktuálně vyskytuje ve velmi malé míře v jižních částech Evropy a v západní části Německa. Postupně se však i zde bude prohlubovat a rozšiřovat podobně jako sucho v povrchové vrstvě. Sucho do hloubky 200 cm se aktuálně vyskytuje pouze ve východní části Polska a lokálně také v Německu. V následujících devíti dnech i zde očekáváme postupné prohlubování této odchylky.
Komentáře