„Stavba je dokončena a předána. Nyní záleží na zákazníkovi, kdy začne páru odebírat,“ uvedl Martin Žahourek, člen představenstva městské firmy. PodleZdeňka Marcína, vedoucího oddělení obslužných činností nemocnice, provoz v nové prádelně začne koncem října.
Stavba nové prádelny, kterou budou využívat i nemocnice Tábor a Český Krumlov, začala loni v říjnu. „Zprovoznění významně zkvalitní praní a žehlení nemocničního prádla a oděvů a zvýší jejich hygienické standardy. Zvětší se i sklad záložního prádla. Tou současnou měsíčně projde více než 100 tun prádla, denně tedy 4300 až 7500 kilogramů," říká Zdeněk Marcín.
Přes sto metrů dlouhá přípojka vede z rozvodů středotlaké páry ve Schneiderově ulici a novou prádelnu, vybavenou nejmodernější technologií, napojila na centrální zásobování teplem, které je ekologické i ekonomické.
„Nemocnice České Budějovice patří mezi naše nejvýznamnější zákazníky. Její areály jsou na distribuční síť teplárny napojeny duplicitně parovody na středotlakou a nízkotlakou páru. Zatímco středotlaká se používá k zabezpečení provozu prádelny, nízkotlaká k vytápění budov a ohřevu teplé užitkové vody,“ dodává Martin Žahourek.
Spolupráce obou institucí sahá až do roku 1950, kdy ve městě začala stavba parovodu Západ I, na který se o rok později napojila nejprve Vojenská nemocnice a za další rok i Všeobecná nemocnice, dnešní horní areál v ulici Boženy Němcové. V roce 1969 se na centrální zásobování teplem připojila také nemocniční ubytovna.
Výhody centrálního tepla jsou v Českých Budějovicích nezpochybnitelné – nejde přitom jen o bezpečné dodávky za dlouhodobě stabilní ceny, nebo na to navázané služby, ale i ekologii. Uhelné kotle teplárny jsou odsířené a odprášené, na rozdíl třeba od lokálních kotelen.
Po velkých investicích je teplárna už hodně „zelená“ a pomáhá zlepšovat životní prostředí ve městě. To se ještě zlepší od topné sezony 2020/21, kdy bude mít městská teplárna a její distribuční síť nově k dispozici další zdroj energie, jakým je horkovod z Jaderné elektrárny Temelín. To teplárně umožní snížit spotřebu hnědého uhlí a tedy i produkci emisí CO2 o zhruba 80 tisíc tun ročně.
Komentáře