Nejlépe si vedli Plzeňané, naopak nejhůře občané na Liberecku. Ve sběru elektra se Češi od předloňska zlepšili, vytřídili téměř o 800 tun více než rok předtím, což odpovídá asi 5% nárůstu. Údaje vyplývají z výsledků kolektivního systému provozovaného společností REMA Systém, který v tuzemsku zajišťuje zpětný odběr a recyklaci elektrozařízení.
Celkových 15 290 tun vysloužilých elektrických a elektronických zařízení, které byly vloni v ČR odevzdány k recyklaci, odpovídá váze více než třetiny Titanicu. Z 40 % se jednalo o vysloužilá IT zařízení, 38% podíl na vysbíraném elektru pak měly velké domácí spotřebiče jako pračky, myčky, trouby nebo lednice. Množstevně nejméně se nashromáždilo světelných zdrojů, které jsou poměrově vůči ostatním velkým spotřebičům mnohonásobně lehčí.
„Lidé recyklují častěji právě velké přístroje, protože ty nelze jen tak jednoduše vhodit do kontejneru. Menší věci, zejména pak vysloužilé úsporné žárovky nebo zářivky, kterých se k recyklaci nashromáždí každoročně nejméně, mají mnohdy ještě tendence házet do komunálního odpadu,“ říká k číslům David Vandrovec, ředitel skupiny REMA.
Tak jak tak se Češi v recyklaci elektra postupně zdokonalují. Oproti roku 2016 se vloni podařilo zrecyklovat o 5 % vysloužilých elektrozařízení více. V rámci meziročního srovnání v letech 2015 a 2016 se jednalo dokonce o 33% nárůst.
„Zpětný odběr elektrického a elektronického odpadu se navyšuje jak díky edukaci, tak díky inovativním řešením, kterými se lze nepotřebných věcí zbavit. Občané mohou využívat klasických sběrných dvorů, sběrných míst u prodejců elektra a u zaměstnavatelů, ale třeba si i objednat zadarmo náš odvoz formou projektu Buď líný nebo nám dokonce poslat odpad bezplatně poštovním balíkem, a to prostřednictvím služby re:Balík,“ vysvětluje David Vandrovec.
„Hodně také pomáhají aktivity obcí nebo škol, ty pořádají různé hromadné svozové a úklidové akce a zapojují se do recyklačních soutěží,“ dodává. Dle Vandrovce dokonce kolektivní systém vloni překročil cíle stanovené Evropskou unií. Ta udává pro Českou republiku povinnost 45% úspěšnosti ve sběru vysloužilých elektrozařízení vůči těm nově uvedeným na trh. REMA Systém přitom dosáhl 61 % míry sběru.
Nejaktivnějším krajem byl vloni v recyklaci elektra ten Plzeňský. V průměru odevzdali Plzeňané 4,03 kilogramů na hlavu. Dobře si vedli taky Pražané (2,23 kg odevzdaných na obyvatele) a Středočeši (2,04 kg na obyvatele). Nejhůře sbírali v roce 2017 lidé na Liberecku, tam odevzdal průměrně každý občan k recyklaci jen 0,48 kilogramů elektrozařízení.
Nejvíce si meziročně polepšili lidé na jižní Moravě, kde každý občan odevzdal v průměru o 0,46 kilogramů elektroodpadu více než v roce 2016. Oproti předloňsku si naopak nejvíc pohoršili lidé ve středních Čechách, kde došlo k propadu o 0,95 kilogramů na obyvatele.
Kraj | Vysbíráno elektrozařízení 2017 (v kg) | Přepočet sběru na jednoho obyvatele v kraji 2017 (v kg) |
Plzeňský kraj | 2 330 420 | 4,03 |
Hlavní město Praha | 2 855 670 | 2,23 |
Středočeský kraj | 2 735 517 | 2,04 |
Jihočeský kraj | 1 196 680 | 1,87 |
Olomoucký kraj | 850 774 | 1,34 |
Moravskoslezský kraj | 1 473 193 | 1,22 |
Jihomoravský kraj | 1 356 435 | 1,15 |
Karlovarský kraj | 304 660 | 1,03 |
Zlínský kraj | 555 625 | 0,95 |
Královéhradecký kraj | 381 359 | 0,69 |
Pardubický kraj | 351 270 | 0,68 |
Kraj Vysočina | 271 377 | 0,53 |
Ústecký kraj | 417 347 | 0,51 |
Liberecký kraj | 210 071 |
Skupina REMA zajišťuje také zpětný odběr přenosných baterií a akumulátorů. Podle statistiky společnosti jich lidé v uplynulém roce odevzdali přes 208 tun. Nejaktivnější byli přitom občané Karlovarského kraje, kde se k recyklaci vybralo skoro 87 gramů na obyvatele, což odpovídá necelým 4 kusům tužkových baterií typu AA. Recyklaci taky aktivně podpořili Středočeši, kteří odevzdali o něco více než 2 kusy AA baterií, a Plzeňané, kde každý obyvatel nechal zrecyklovat v průměru jednu tužkovou baterii.
Nejméně baterií se k recyklaci vysbíralo na Královéhradecku (3,82 g na hlavu) a na Vysočině (4,31 g na obyvatele). Míra sběru přenosných baterií a akumulátorů překročila hranici 53 %, přičemž cíl Evropské unie byl stanoven v úrovni 45 %.
Skupina REMA
Skupinu REMA tvoří v současné době 3 společnosti: REMA Systém, REMA Battery a REMA PV Systém.
REMA Systém je neziskově hospodařící akciová společnost, která vznikla pro splnění povinností daných novelou zákona o odpadech. Systém byl založen 14. února 2005. Iniciovali jej největší dovozci a výrobci informačních technologií a telekomunikací v ČR.
Hlavním smyslem činnosti REMA Systému je ochrana životního prostředí zabezpečením efektivní recyklace odpadů elektrických a elektronických zařízení (OEEZ). Za tímto účelem REMA Systém zajišťuje organizaci sběru, třídění, nakládání a recyklaci v celé České republice. REMA Systém se zaměřuje na komplexní řešení pro všechny skupiny elektrozařízení.
REMA Systém realizuje projekty Zelená firma, Zelená škola, Zelená obec a Buď líný, v jejichž rámci zajišťuje zpětný odběr elektrozařízení ze škol, firem, obcí a od domácností. Zároveň zastřešuje projekt Trash Made, který je zaměřen na výrobu šperků a doplňků z elektroodpadu.
REMA Battery je neziskově hospodařící společnost s ručením omezeným, která vznikla pro splnění povinností výrobců a dovozců baterií a akumulátorů daných zákonem č. 297/2009.
Hlavním smyslem činnosti REMA Battery je ochrana životního prostředí – zabezpečením efektivního systému zpětného odběru a recyklace baterií a akumulátorů. REMA Battery je oprávněna k provozování kolektivního systému pro zpětný odběr baterií a akumulátorů na základě rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ze dne 15. 12. 2009.
REMA PV Systém je neziskově hospodařící akciová společnost, která vznikla pro splnění povinností daných novelou zákona o odpadech v roce 2012. REMA PV Systému navazuje na aktivity společností REMA Systém a REMA Battery.
Hlavním smyslem činnosti REMA PV Systému je ochrana životního prostředí – zabezpečením efektivního systému zpětného odběru a recyklace solárních panelů. REMA PV Systém se v rámci své činnosti zaměřuje na řešení problematiky solárních panelů a jiných solárních komponentů.
Komentáře