Češi třídí elektroodpad čím dál více. Výsledky ukazují, že to má hmatatelný přínos pro klima, úspory surovin i ekonomiku. Kolektivní systém ASEKOL dosáhl v roce 2024 historického výsledku, když se mu podařilo sebrat 68 363 tun elektroodpadu. To znamená meziroční nárůst téměř o 11 % a zároveň překročení evropské sběrné kvóty 65 %. Český model tak potvrzuje, že patří k nejúspěšnějším v Evropě.
Za růstem stojí především rozšiřování sběrné sítě. ASEKOL provozuje více než 17 500 sběrných míst, z nichž přes 4 000 tvoří charakteristické červené kontejnery určené pro drobný elektroodpad. Díky jejich dostupnosti se třídění stává pro veřejnost pohodlnější a zapojení občanů každoročně roste.
Odpad jako surovina
Na elektroodpad už se dnes nepohlíží jen jako na problém, ale jako na tzv. městský důl (urban mining), tedy zdroj cenných materiálů, které lze znovu využít při výrobě. Výsledky recyklace ukazují, že tento přístup má hmatatelné dopady. V roce 2024 se podařilo díky recyklaci zabránit vzniku více než 60 milionů kilogramů emisí CO₂, což odpovídá ročním emisím přibližně 25 tisíc osobních aut.
Zároveň bylo ušetřeno 32,8 milionu litrů ropy a spotřeba vody se snížila o 7,5 miliardy litrů, což je množství srovnatelné s roční spotřebou všech obyvatel Plzeňského kraje. Neméně významná je i energetická úspora, která dosáhla 2,3 TWh. To vystačí na zásobení více než 650 tisíc českých domácností elektřinou na celý rok, nebo to odpovídá dvouměsíční výrobě jaderné elektrárny Dukovany.
Vedle ekologických benefitů má recyklace i významný ekonomický přínos. Díky získávání kovů, plastů či skla z použitých výrobků se snižuje závislost na dovozu primárních surovin, jako je měď, hliník nebo kobalt. Zároveň se v celém systému vytvářejí pracovní místa v logistice, třídění i zpracování odpadu.
Cirkulární ekonomika a ESG reporting
ASEKOL svými výsledky dokládá, že oběhové hospodářství není jen teoretický koncept, ale funkční model. Recyklace uzavírá materiálovou smyčku, omezuje těžbu primárních zdrojů a tím významně přispívá k udržitelnému rozvoji. Důležitou součástí strategie je také transparentnost. Ve svém druhém ESG reportu společnost detailně popisuje environmentální i sociální dopady recyklace – od porovnání uhlíkové stopy až po vytváření pracovních míst a spolupráci s obcemi či školami.
Osvěta a vzdělávání
Recyklační výsledky by nebyly možné bez aktivní účasti občanů. ASEKOL proto dlouhodobě investuje také do vzdělávání a osvěty. Organizuje kampaně zaměřené na veřejnost i školní projekty, které dětem a studentům vysvětlují, proč má smysl staré elektrospotřebiče třídit a vracet do oběhu.
Globální výzvy a inspirace
Celosvětová čísla ukazují, že elektroodpad zůstává obrovskou výzvou. Podle Global E-waste Monitor bylo v roce 2022 ve světě formálně recyklováno jen 22,3 % z celkového objemu vyprodukovaného elektroodpadu, který navíc každoročně rychle roste a do roku 2030 může přesáhnout 70 milionů tun.
Na pozadí globální situace působí české výsledky ještě výrazněji. ASEKOL evropské kvóty dlouhodobě plní a překračuje, čímž ukazuje, že kombinace husté sběrné infrastruktury, digitalizace a odpovědného přístupu občanů může fungovat jako inspirativní model i pro další země. Do budoucna bude hrát stále větší roli také inovace v oblasti třídění a vzdělávání veřejnosti, protože množství elektroodpadu celosvětově dál rychle poroste.
Komentáře