Konference se účastní zástupci z Ministerstva financí, Ministerstva životního prostředí, Velvyslanectví Norského království v Praze a Norské agentury pro životní prostředí a také příjemci grantů spolu s partnery projektů, aby shrnuli dosavadní výsledky programu a vyměnili si zkušenosti s realizací programu a podpořených projektů.
Z EHP fondů 2009–2014 [1], jejichž realizace končí v těchto dnech, bylo na malé grantové schéma [2] vyčleněno 53 milionů korun, z rozpočtu MŽP pak dalších 9,3 mil. korun, které byly určeny na podporu našich nejvzácnějších a nejohroženějších druhů rostlin a živočichů.
Realizováno bylo celkem 47 projektů pro 34 vybraných druhů. Projekty navrhly nestátní neziskové organizace, spolky, kraje a obce, vědecké výzkumné instituce, státní organizace nebo také univerzity.
Zaměřením šlo o velmi různorodé projekty zahrnující jednak aplikovaný výzkum příčin ohrožení, monitoring a mapování výskytu druhů, osvětu veřejnosti, ale také přímou pomoc formou výsadby či polopřirozeného odchovu určených druhů nebo zlepšení jejich životních podmínek.
„V letech 2014 až 2017 se proto podařilo realizovat velkou část všech 8 schválených záchranných programů pro perlorodku říční, užovku stromovou, sysla obecného, hnědáska osikového, matiznu bahenní, rdest dlouholistý, hvozdík písečný český či hořeček mnohotvarý český a dvou programů péče pro vydru říční a bobra evropského,“ jmenuje hlavní přínosy realizovaných projektů z EHP fondů náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský.
Malé grantové schéma tak navázalo na úspěšnou realizaci schématu z předchozího programového období EHP fondů, které končilo v r. 2011. Ta přispěla např. přípravou a následným schválením záchranného programu pro hořeček mnohotvarý český nebo přímým zlepšením biotopů pro užovku stromovou.
Dále byly v aktuálně končícím období připraveny návrhy 10 nových koncepčních dokumentů druhové ochrany (návrhy záchranných programů a programů péče), včetně zásadní přípravy návrhu programu péče o velké šelmy.
„Díky prostředkům z EHP fondů a MŽP bylo možné alespoň částečně nasměřovat aplikovaný výzkum na dosud málo probádané a zároveň rychle mizející druhy naší přírody, jako je sýček obecný, cikáda viničná, nebo z rostlin kohátka kalíškatá či rozchodník huňatý.
Vznikl tak významný podklad pro zajištění kvalitnější péče o tyto druhy a zlepšení dosavadní ochranářské praxe jednotlivých orgánů ochrany přírody, ale i dobrovolníků, neziskových organizací a mnoha dalších,“ dodává náměstek Dolejský.
Na konferenci byly prezentovány výsledky tří vybraných podpořených projektů. Projekt „Realizace vybraných opatření programu péče pro vydru říční v České republice“ společnosti ALKA Wildlife, o. p. s., [3] se zaměřil na zmírnění dopadů lidské činnosti na život vyder – zejména se jedná o minimalizaci negativních vlivů dopravy, ale i dopadů vyder na hospodářskou činnost člověka.
Byla např. testována účinnost preventivních opatření na rybničním hospodaření, další významnou částí projektu se stala osvěta veřejnosti např. formou tzv. vydřích stezek.
Druhý představovaný projekt „Tvorba metodické příručky předcházení a řešení bobřích konfliktů a definice stavu a vývoje populací bobra evropského v ČR pro zvýšení efektivity Programu péče“ České zemědělské univerzity v Praze [4] připravil dlouho potřebný manuál pro řešení problematických situací souvisejících s výskytem bobrů – Průvodce v soužití s bobrem, ale doplnil také cenná data o dlouhodobém sledování populací bobra v evropsky významných lokalitách (EVL).
Poslední projekt „Obnova biotopu perlorodky říční v údolní nivě Lužního potoka a monitoring“ zajišťovaný Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR [5] představuje praktické zlepšení prostředí vzácné perlorodky formou revitalizace části toku s jejím výskytem. Zároveň se na konferenci diskutovalo o EHP fondech v České republice pro nové programové období.
Poznámky:
[1] V květnu 2004 založily tři nečlenské státy EU - Island, Knížectví Lichtenštejnsko a Norské království – Fond Evropského hospodářského prostoru (EHP). V rámci druhé etapy programu Norských fondů a fondů EHP patří mezi cíle nadále snížení sociálních a ekonomických nerovností v Evropském hospodářském prostoru.
[2] Malé grantové schéma je dotační nástroj, jehož cílem je podpora finančním rozsahem menších projektů. U schématu týkajícího se záchranných programů, jež je v gesci MŽP, se jednalo o projekty v rozsahu 132 500 – 5 300 000 Kč zaměřených na omezení ztráty biologické rozmanitosti prostřednictvím aktivit orientovaných na realizaci záchranných programů a programů péče, aktualizaci a tvorbu nových programů pro nejvíce ohrožené zvláště chráněné druhy ČR a také na přípravu odborných podkladů, které umožní rozhodnout o dalším postupu při ochraně vybraných druhů rostlin a živočichů.
[3] Více informací k projektu.
[4] Více informací zde.
[5] Více informací zde.
Komentáře