Více než 2 miliardy korun posílá zejména na efektivnější nakládání s odpady, vybudování či modernizaci sběrných dvorů, třídicích linek, podpořeny budou bioplynové stanice a nově i zpracovatelé nebezpečného odpadu. Vše s jedním cílem – snížit množství směsného odpadu na našich skládkách.
„Evropská strategie oběhového hospodářství hovoří jasně - omezovat skládkování, co nejvíce recyklovat a odpady využívat jako zdroj. Podle navrhovaných evropských směrnic budeme mít povinnost do roku 2025 recyklovat 60 % komunálního odpadu, do roku 2030 pak dokonce 65 %.
V České republice však i přes klesající trend stále převažuje v odstraňování komunálního odpadu skládkování, jen třetina odpadu se dále materiálově využívá. Proto věnujeme problematice komunálního odpadu tak velkou pozornost, nejen po legislativní stránce, ale i z pohledu investic," uvádí ministr životního prostředí Richard Brabec a dodává: „V Operačním programu Životní prostředí máme na odpady a materiálové toky a odstraňování ekologických zátěží a rizik dohromady 12,7 miliardy korun, které postupně rozdělujeme."
Dotace míří na více než 600 projektů v oblasti odpadového hospodářství
Snížit objem komunálního odpadu končícího na skládkách má 632 nových projektů, kterým rezort MŽP aktuálně přidělil dotace v souhrnné výši přes 2,036 miliardy korun.
Kraje, obce, města a odpadové společnosti žádaly o dotace na sběr, třídění a využití odpadů v rámci 41. výzvy OPŽP na podzim loňského roku. Na Státním fondu životního prostředí ČR, který žádosti administruje, se sešlo během tří měsíců 900 žádostí s požadavkem na téměř 3 miliardy korun.
„Požadovaná částka vysoce převýšila vyhrazenou částku 1,85 mld. korun, kvalitně a smysluplně zpracovaných projektů s reálným dopadem na snížení produkce komunálního odpadu byla většina. Navýšili jsme proto alokaci o dalších téměř 187 milionů, abychom mohli vyjít vstříc více než dvěma třetinám žadatelů," říká ředitel Fondu Petr Valdman k rekordnímu počtu podpořených žádostí.
Zahušťujeme síť sběrných míst
Cílem většiny úspěšných projektů je přispět k pohodlnějšímu a dostupnějšímu třídění komunálního odpadu v obcích. Na separaci odpadů ministerstvo posílá přes polovinu z celkové dvoumiliardové alokace. V praxi to znamená pro stovky míst nové nádoby na tříděný odpad a bio odpad, města budou moci pořídit techniku na jeho svoz i zpracování jako vozidla, drtiče, nakladače či štěpkovače.
„Největší objem prostředků putuje obcím a městům ve snaze ušetřit náklady za povinnost zajišťovat třídění odpadů. Češi jsou navíc dlouhodobě přeborníky v třídění ve srovnání s Evropou, ročně vytřídí přes 45 kg, a proto z řady lokalit hlásí naprosto nedostačující kapacitu sběrných nádob. Dotace má přispět městům i k navýšení kapacity a počtu svozových míst, třídění odpadu bude tedy dostupnější ještě více domácnostem,"doplňuje ministr Brabec.
Kromě klasických sběrných nádob dotace podpoří ale i modernější řešení. V Kladně, Kolíně, Lovosicích a jiných městech například zabudují stále populárnější podzemní kontejnery, které mají vyšší kapacitu, jsou hygieničtější a šetrnější pro životní prostředí.
Ve Vratimově, Hlinsku či Havlíčkově Brodu přibudou modernější třídicí linky komunálního odpadu s vyšší účinností a stovky tisíc korun půjdou také zpracovatelům plastových, kovových odpadů a elektroodpadu na modernizaci provozoven.
Další početnou skupinu, která ukrojí z celkového dotačního rozpočtu přes 400 milionů korun, tvoří projekty na stavbu a modernizaci sběrných dvorů.
„Finanční injekcí chceme městům pomoci řešit nedostatečnou kapacitu sběrných dvorů v jejich spádové oblasti, zkvalitnit třídění odpadů a eliminovat vznik černých skládek velkoobjemového a nebezpečného odpadu," říká ministr Brabec s tím, že peníze na sběrné dvory z evropských fondů putují celkem do 94 lokalit.
Rozšířený sběrný dvůr bude moci vyrůst díky 20milionové dotaci například v Příboru, Žatci či Poděbradech, mezi nejúspěšnější žadatele co do výše dotace se řadí i města jako Chrudim, Řevnice či Úvaly.
Přes půl miliardy na bioplynky i nebezpečný odpad
Stranou nezůstanou ale ani provozovatelé bioplynových stanic a zpracovatelé nebezpečného odpadu. Půl miliardy ze 41. výzvy OPŽP si rozdělí projekty, které řeší zpracování biologicky rozložitelného komunálního odpadu.
Evropské peníze přispějí především na modernizaci a výstavbu provozů. Například v Jarošovicích v Jihočeském kraji budou moci instalovat novou bioplynovou stanici k pasterizaci odpadů, čímž se energeticky využije ročně dalších 5 tisíc tun biologicky rozložitelného odpadu, který nelze jinak materiálově využít nebo je pro jiné využití nevhodný.
Novinku a poslední skupinu v podpořeném balíčku odpadových projektů tvoří ty, které se zabývají nakládáním s nebezpečnými odpady. Na dotaci dosáhlo osm žadatelů, díky EU fondům si budou moci pořídit nové technologie určené k nakládání s nebezpečnými obaly, odpadními oleji, bateriemi, akumulátory či automobily.
Další dotace na třídění odpadů odstartuje v září
V současném Operačním programu Životní prostředí 2014-2020 byly vyhlášeny již 3 výzvy na zvýšení podílu materiálového a energetického využití odpadů. Státní fond životního prostředí ČR v nich obdržel 1 369 žádostí s požadavkem na 4,74 miliardy korun a z toho schválil 915 projektů za 3,06 miliardy korun. Další výzvu s alokací 800 milionů plánuje na září.
Výhodné půjčky SFŽP ČR mohou pokrýt až 100 procent výdajů
U některých projektů 41. výzvy, u kterých je výše dotace 25 nebo 30 procent způsobilých výdajů místo obvyklých 85 procent, mohou úspěšní žadatelé navíc získat od Státního fondu životního prostředí ČR zvýhodněnou půjčku s nízkou úrokovou sazbou.
Na tyto půjčky Fond vyčlenil 250 milionů korun a žadatelům mohou pokrýt až sto procent celkových způsobilých výdajů na jimi realizovaný projekt. Požádat o ně mohou až do konce roku 2018, nejpozději však před schválením podkladů pro vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace z Operačního programu Životní prostředí. Získání půjčky je podmíněno schválením dotace z OPŽP.
Komentáře