Vhodně nastavený benchmarking zlepší kvalitu a transparentnost vodárenského oboru

| autor: Marina Kholomyeva0

Vhodně nastavený benchmarking zlepší kvalitu a transparentnost vodárenského oboru

Co je benchmarking a co firmě přináší?

Benchmarking je nástroj strategického managementu, jehož cílem je zvýšení konkurenceschopnosti, a také zvýšení kvality a efektivity v oblastech managementu a marketingu. Poprvé s nápadem benchmarkingu přišla firma Xerox Corporation na počátku 80. let 20. století.

Jedná se o nepřetržitý a systematický proces porovnávání fungování organizace s dalšími subjekty působícími ve stejném nebo podobném oboru.. Cílem je nalézt lepší způsoby realizace činností a zlepšit tak celkovou výkonnost organizace.

Benchmarking umožňuje organizaci:

  • měřit výkon;
  • porovnávat výkon své organizace s jinými
  • neustále se zlepšovat;
  • zvyšovat kvalitu služ

Proces benchmarkingu se přizpůsobuje individuálním potřebám, schopnostem a kultuře organizace, a musí být vnímán jako součást podnikatelské strategie. Procesu benchmarkingu je v organizaci podrobeno to, co pro ni představuje kritickou potřebu, takže předpokladem správného využití benchmarkingu je získání pravdivých a užitečných informací a jejich následné využití k odhalení silných stránek a příležitostí pro zlepšování organizace. 

Komu vlastně benchmarking slouží?

Na loňské konferenci Vodovody a kanalizace v Ostravě se debatovalo o tom, pro koho výsledky Benchmarkingu mají být. Otázka rozdělila účastníky na dva tábory.

Někteří zastávají názor, že výsledky Benchmarkingu jsou především zásadní informací pro regulátora. Jiní tvrdí, že výsledky jsou zpětnou vazbou pro vlastníky a provozovatele. Touto otázkou se zabývá zpracovatel Benchmarkingu, tedy Ministerstvo zemědělství.

Na webových stránkách MZe je dostupná metodika nástroje. Jednou částí metodiky je kapitola, ve které jsou vyjmenovány možné přínosy benchmarkingu pro všechny zúčastněné strany.

Mezi zúčastněné strany patří vlastníci a provozovatelé (tj. municipality, vodárenské společnosti i soukromé osoby), regulátor (tj. Výbor pro koordinaci regulace VaK, dotčená ministerstva a další orgány státní správy) a společnost (tj. všichni spotřebitelé a odborná veřejnost).

Proto je benchmarking realizován prostřednictvím dvou benchmarkingových projektů:

Projekt „Benchmarking vlastnických subjektů“ je primárně zaměřen na vlastníky infrastruktury. Měl by je upozornit, jestli obchodně-právní vztahy, případně vnitřní rozhodovací procesy, s jejichž pomocí vlastníci zabezpečují výrobu a dodávku pitné vody a odvádění a čištění odpadní vody, umožňují kromě úhrady nákladů na provoz také přiměřenou tvorbu prostředků na obnovu infrastrukturního majetku vlastníka.

Projekt „Benchmarking provozovatelských subjektů“ je zaměřen na provozovatele. Cílem je zhodnotit z dostupných informací efektivitu provozu a úroveň služeb, které jsou odběratelům poskytovány za stanovené ceny pro vodné a stočné. Možnosti tohoto projektu jsou limitovány dostupností potřebných informací a jejich kvalitou, což je pro zavedení benchmarkingu zásadou.

Jaké jsou překážky pro zavedení komplexnějšího benchmarkingu?

Pro realizaci a úspěch benchmarkingu jsou naprosto zásadní kvalitní data. Toto je obzvláště důležité při pokročilých matematických a ekonometrických metodách, ale ani jednodušší poměrové ukazatele se bez nich neobejdou. 

V roce 2013 společnost EY zpracovala pilotní projekt benchmarkingu českých vodáren a pro výpočet se muselo vyřadit zhruba 80 % kalkulací z důvodu různých chyb a nekonzistentnosti dat. Výkonný ředitel síťových odvětví a dotačního poradenství společnosti Antonín Raizl uvedl, že s podobnými problémy se ve své studii potýkalo i Ministerstvo zemědělství. 

Zkvalitnění sbíraných dat tedy vidí jako první krok a nezbytnou podmínku k rozšíření a časem i praktickému využití benchmarkingu. Toho lze dosáhnout především důkladnou kontrolou odevzdávaných dat, případně zavedením mechanismů, které znemožní vodárnám do formulářů zadat jasně chybná či nekonzistentní data.

Další komplikace pro zavedení komplexnějšího benchmarkingu podle pana Raizla spočívá v konzervativním přístupu některých oboru. Diskuze týkající se benchmarkingu lze datovat již několik roků nazpět, z počátku mu však vodárny ani samotní regulátoři nebyli příliš nakloněni. 

Vodárenství není, stejně jako ostatní síťová odvětví, příliš dynamický obor. Vyvíjí se pomalu a zájem o inovace nebývá z počátku velký, což může být dáno mimo jiné tím, že dotčené subjekty často nevidí okamžitý praktický dopad těchto inovací. Tento přístup se však již postupně mění. 

Zkušenost ze zahraničí či z ostatních oborů ukazuje, že benchmarking a obzvláště pak zveřejňování jeho výsledků motivuje konkurenční společnosti k zavádění nových technologií, zlepšování poskytovaných služeb a zvyšování efektivity. „Benchmarking vodárenských společností se osvědčil v řadě zahraničních zemí, např. v Německu, Nizozemsku nebo Dánsku,“ potvrzuje Raizl.

„Jsem přesvědčený, že vhodně nastavený benchmarking pomůže pročistit současný systém a obecně zlepší kvalitu a transparentnost oboru,“ říká Raizl a dodává:

„Jako ideální cílový stav vidím propojení výsledků bechmarkingu s doplňujícími informacemi o vodárenství získanými napříč resorty a jejich zveřejnění uživatelsky přívětivým způsobem tak, aby z nich mohli čerpat nejen regulátoři a vodárenští odborníci ale i (či dokonce především) běžní občané.“

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Satturn
AB Plast
Nadace partnerství
Partner - SOVAK