Ve vysloužilém elektru se skrývá množství drahocenných druhotných surovin. Mohou pomoci zachránit ekonomiku oslabenou koronavirem

| autor: TZ REMA0

Ve vysloužilém elektru se skrývá množství drahocenných druhotných surovin. Mohou pomoci zachránit

Jen extrakce vzácných kovů ze starého elektra může přinést desítky miliard ročně, nemluvě o pozitivních ekologických vlivech. Skvělým příkladem recyklačního projektu jsou například medaile pro olympijské hry v Tokiu, které byly kompletně vyrobeny z kovů získaných z elektroodpadu.

Pandemie nového koronaviru poměrně tvrdě zasáhne globální ekonomiku. Ještě před tím, než šíření COVID-19 dosáhlo pandemických rozměrů, experti podle portálu statista.com předpovídali, že většina velkých světových ekonomik jejím vlivem ztratí asi 2,4 procenta HDP. Globální HDP tak dle předpokladů poklesne z 3 procent na 2,4 procenta.

To může oproti roku 2019 znamenat globální ztrátu kolem 4 bilionů USD. Je tedy jasné, že se světové ekonomiky budou v následujících letech snažit tyto ztráty dorovnat. Pro evropské země může být jednou z odpovědí rychlejší přechod na principy cirkulární ekonomiky.

Již v roce 2015 osvětlila potenciál cirkulární ekonomiky společná studie společnosti McKinsey a nadace Ellen MacArthur foundation. Podle ní by Evropa díky aplikaci principů cirkulární ekonomiky mohla řešit svoji závislost na dovozu zdrojů a ročně ušetřit až 1,8 bilionu EUR.

Město jako surovinový důl

V rámci cirkulární ekonomiky se jako velmi slibný ukazuje koncept takzvaného urban miningu. Zjednodušeně řečeno jde o získávání surovin z odpadu, zejména elektroodpadu, komunálního odpadu a stavebního odpadu.

„Z elektroodpadu lze recyklací získat vzácné kovy jako zlato, stříbro, měď, platinu, kobalt či paladium. Například podle studie The Global E-Waste Monitor, na níž se podílí i OSN, se v roce 2016 v elektroodpadu ukrývaly suroviny za téměř 65 miliard dolarů. Vzhledem k tomu, že se celosvětově stále daří oficiální cestou vysbírat a recyklovat jen asi pětinu objemu elektroodpadu, tak bohužel většina těchto cenných surovin končí na skládkách.

Česká republika je na tom naštěstí o poznání lépe, nicméně i zde je na čem pracovat,“ říká David Vandrovec, generální ředitel společností REMA, které v tuzemsku zajišťují zpětný odběr a recyklaci elektrozařízení, baterií a akumulátorů a solárních panelů.

V ČR trend ukládání odpadů na skládky v posledních letech postupně klesá, což je pozitivní. Je třeba splnit evropské cíle, které říkají, že do roku 2035 může na skládky maximálně 10 % odpadů. Stávající skládky ovšem do budoucna mohou i dle koncepcí EU sloužit právě jako zdroj pro ‚urban mine‘. Řada států již tyto cesty zkouší realizovat.

Koncepce skládek i samotných měst jako zdrojů nerostného bohatství je důležitou myšlenkou, kterou podporujeme. Recyklace a nakládání s odpady jako se zdroji surovin pro další výrobu je klíčovým směrem, kterým chceme jít,“ doplňuje Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství.

Recyklované kovy na krcích olympioniků

S recyklací surovin z odpadů v porovnání s jejich těžbou se pojí významné ekonomické úspory, zejména energií. Studie Americké chemické společnosti kupříkladu zjistila, že extrakce vzácných kovů z elektroodpadů je 13krát méně nákladná než jejich získávání z vytěžené rudy. Krásný příklad urban miningu z nedávné doby pak představuje projekt medailí pro letní olympiádu 2020 v Tokiu.

Zhruba pět tisíc zlatých, stříbrných a bronzových medailí bylo poprvé v historii kompletně vyrobeno výhradně z kovů získaných recyklací elektroodpadu. Japonci během dvou let v celonárodní výzvě dokázali vysbírat skoro 80 tisíc tun vysloužilých elektrických zařízení (toto množství se v České republice vysbírá ze necelý rok) a přes 6 milionů starých mobilních telefonů.

Toto množství pak vydalo mimo jiné 3 500 kilogramů stříbra, 2 200 kilogramů bronzu a 32 kilogramů zlata. Použitím recyklovaných materiálů bylo ušetřeno minimálně 1,8 milionů dolarů, které by jinak spolkl nákup zlata, a značné množství – asi 450 tun – CO2, jež by jinak uniklo do atmosféry.

Nejen recyklace, ale i upcyklace

Významnou roli v cirkulární ekonomice hraje také upcyklace, tedy proces přeměňování nepotřebného odpadu na nové materiály nebo produkty s vyšší přidanou hodnotou. Na rozdíl od recyklace, která je běžně součástí oficiálních světových i státních strategií, zákonů a veřejných procesů, se však upcyklace dosud vesměs pohybuje v rámci „zábavy“ pro jednotlivce, případně se s ní setkáváme v koncepcích moderně smýšlejících výrobních firem nebo ekologických projektů.

Nověji se pak do různých upcyklačních projektů zapojují i velké nadnárodní firmy. Příkladem budiž třeba společnosti Adidas a Volvo, které se snaží zužitkovat staré rybářské sítě, jež zaneřáďují světové oceány.

Pro skvělé upcyklační projekty ovšem nemusíme chodit daleko, najdou se i v České republice. Jsou to například projekty ZasPas, který vytváří elegantní kabelky či designové batohy z bezpečnostních pásů vraků aut, nebo projekt Trash Made, jenž využívá komponenty z elektroodpadu k výrobě originálních šperků nebo bytových dekorací.

„U elektroodpadu se nejčastěji mluví o využití vzácných kovů, které vyřazená zařízení obsahují, my ale ukazujeme, že použít se dá i mnoho dalších komponentů. Velký úspěch sklízíme třeba s našimi brožemi z plošných disků spojů, náušnicemi z fólií z LCD displejů nebo manžetovými knoflíčky z tlačítek z telefonních budek.

I při použití recyklovaných materiálů dbáme na to, aby všechny naše výrobky byly bezpečné a nabízely vysokou řemeslnou úroveň zpracování, kvalitu a estetickou hodnotu,“ vysvětluje Zdenka Kladníčková, manažerka projektu Trash Made.

Foto: pixabay

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Satturn
AB Plast
Nadace partnerství
Partner - SOVAK