Produkce VEP v ČR
V současnosti energetické zdroje v ČR vyprodukují přes 11000x103 t tuhých produktů vysokoteplotního i fluidního spalování (popely, popílky, strusky). K tomuto množství je potřeba připočítat dalších 1300 až 1600x106 kg odsíření vyjma fluidních popelů (energosádrovec, SDA-produkt). V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty roční produkce VEP v ČR pro jednotlivé činnosti.
Produkt | t | % |
Popílek ze spalování uhlí (klasické spalování) | 8 014 001 | 61,3 |
Struska (škvára) | 1 557 986 | 11,9 |
Popílek z fluidního spalování: uhlí nebo spoluspalování uhlí + biomasa | 1 507 328 | 11,5 |
Popílek ze spalování biomasy: fluidní kotle | 58 291 | 0,4 |
Popílek ze spalování biomasy: nefluidní kotle | 7 850 | 0,1 |
SDA Produkt | 69 393 | 0,5 |
Energosádrovec | 1 862 918 | 14,2 |
Sumárně lze konstatovat, že roční produkce VEP se v ČR pohybuje okolo 13000x106 kg.1 Využití ve stavbách dopravní infrastruktury nebo stavebním průmyslu (především jako součást betonu a cementu) najde deset, maximálně 20 % elektrárenského popílku z celkového objemu. Zbylé množství se využívá na dražší rekultivaci na složištích.2
Jak využíváme popílky v současné době?
Velké objemy vedlejších energetických produktů, které naše energetika produkuje ročně, mohou přechodu z lineárního na oběhové hospodářství velmi pomoci.
V současné době se však největší objemy VEP využívají k rekultivaci terénů, odstraňování následků důlní činnosti a podobných projektech. Tím se zdaleka nevyužívá jejich potenciál druhotné suroviny. Následující tabulka znázorňuje aktuální údaje o využití VEP v České republice.
Použití VEP | t | % |
Beton, cement, pórobeton, cihlářské výrobky | 1 678 298 | 12,8 |
Komunikace – stabilizát, granulát | 92 543 | 0,7 |
Povrchové doly | 6 803 639 | 52,0 |
Hlubinné doly | 288 497 | 2,2 |
Ukládání na volný povrch (asanace a rekultivace postižených území) | 3 599 116 | 27,5 |
Sádrokartonové desky, sádra, cement | 404 382 | 3,1 |
Odpad | 111 992 | 0,9 |
Sklad EGS | 82 690 | 0,6 |
ostatní | 16 611 | 0,1 |
Z 20 % VEP, které neskončí na složištích je většina využívána převážně jako stavební materiál. Zbytek, jak již bylo řečeno výše, se pak využívá při zahlazování následků hornické činnosti (70-80%). Ve stavebním průmyslu a na stavby dopravní infrastruktury se využije pouhých 20 %.
V zahraničí je úletový popílek využíván v obrovském měřítku ve stavebnictví.
Proč je tomu jinak za hranicemi?
Zdá se, že z environmentálního a ekonomického hlediska nic nebrání tomu, aby bylo těchto produktů využíváno v masivní formě především ve stavebnictví i u nás.
Bohužel tomu tak není. V ČR chybí podpora státu ve více oblastech. Jediné, kde bychom mohli být spokojení je podpora výzkumu a vývoje nových vhodných materiálů využívajících VEP. Tím to ale končí. Za hranicemi je situace jiná.
K využívání energetických produktů vytvářejí vlády různých zemí různé podmínky, podporují využívání popílků například zaváděním nových technických pravidel a norem, legislativním ukotvením a mnohdy existují i legislativní předpisy, které producenty a odběratele motivují či nutí odpady využívat.
V úsilí o využití jsou nejdále země Beneluxu, z toho v Nizozemsku se využívá nebo vyváží plných 100 % energetických produktů.3 Mimo stavební účely se popílky využívají například pro výrobu umělého kameniva, která je Nizozemsku velmi rozšířena (téměř 20 % produkce popílku je využito pro tento účel).
Precedenty využití energetických produktů máme i tady
Úspěšné využití VEP je spojeno například s výstavbou pražského metra.
Dlouhodobé sledování nárůstů pevností betonu ze struskoportlandských cementů s příměsí popílku prokázalo nárůst jeho fyzikálních a mechanických vlastností. Této skutečnosti bylo využito v osmdesátých letech společným úsilím Stavebního ústavu ČVUT, odboru laboratoří o.p. Vodní stavby a technického oddělení n.p. Metrostav, a ve druhém pololetí roku 1982 byly realizovány na stavbě pražského metra první betonáže s betonem se zaručenou pevností po 90 dnech.
Přitom při průměrné úspoře 50 kg cementu na 1 m3 betonu se ušetřilo 255 tun cementu.4
O ekonomických a ekologických výhodách jen tak mimochodem
V České republice se například za rok 2014 vyprodukovalo kolem 9.000.000 m3 transportbetonu. Kdyby se nahradilo 20 % veškerého cementu popílkem, tak ušetříme ročně 450.000 tun emisí CO2, což je ekvivalentní množství CO2 produkovaného při výrobě 1.250.000 MWh tepla spalováním hnědého uhlí. Řečí peněz je to více než 100 miliónů Kč ročně.
V následující tabulce je výpočet ekonomických dopadů při samotné výrobě cementu. Není zde zahrnuta těžba, doprava, drcení a mletí vápence pro vypalování slínku, což by přineslo nejen snížení emisí CO2, ale rovněž obrovské snížení produkce polétavého prachu.
Emise na 1t cementu | t | 0,72 - 1 |
Emisní povolenka | Eur | 5,5 |
Kč/EUR | Kč | 27 |
Roční objem betonu v ČR | m3/rok | 9 000 000 |
z toho cement | t/rok | 3 150 000 |
úspora 20 % | t/rok | 630 000 |
úspora CO2 | t/rok | 453 600 |
úspora CO2 | Kč/rok | 101 039 400 |
Zdroj: projekt TIP MPO
Místo závěru
Používání popílků ve stavebnictví lze už z historických i současných zkušeností označit jako jednoznačně přínosné, u určitých typů konstrukcí dokonce nezbytné. Zkušeností s používáním popílku do betonu je spousta, příměsím byla a je věnována velká pozornost. Ekologická a především ekonomická výhoda je také jasná, tak proč nevyužívat potenciál VEP naplno?
[1] NOVÁKOVÁ, Markéta. Možnosti nakládání s energetickým odpadem. Brno, 2009. Bakalářská práce. Mendelová zemědělská a lesnická univerzita. Vedoucí práce Zdeněk Konrád.
[2] Deník.cz. Deník.cz [online]. [cit. 2018-03-12]. Dostupné z: https://www.denik.cz/z_domova/z-odpadniho-popilku-by-se-daly-stavet-dalnice-planuji-vedci-20130216.html
[3] MOŽNOSTI VYUŽÍVÁNÍ ODPADŮ Z ENERGETIKY [online]. [cit. 2018-03-12]. Dostupné z: https://www.cez.cz/edee/content/file/static/encyklopedie/encyklopedie-energetiky/02/moznosti_6.html
[4] Tzbinfo: Z historie používání elektrárenského popílku jako příměsi do betonu v České republice [online]. [cit. 2018-03-15]. Dostupné z: http://stavba.tzb-info.cz/beton-malty-omitky/16746-z-historie-pouzivani-elektrarenskeho-popilku-jako-primesi-do-betonu-v-ceske-republice
[5] Ministerstvo průmyslu a obchodu
.
Komentáře