Jaký potenciál má větrná energetika v české krajině, co jsou akcelerační oblasti a jak přistupuje k obnovitelným zdrojům právo? Také tyto otázky se otevřely v pondělí 15. června 2026 v Akademii věd ČR na společném semináři Komise pro životní prostředí AV ČR a Komise pro energetiku AV ČR. Seminář byl určen pro odborníky, ale otevřen byl i studentům a zájemcům z veřejnosti.
„Komise pro životní prostředí a Komise pro energetiku k sobě mají přirozeně velice blízko. Už v minulosti jsme se domluvili, že vždy jednou ročně uspořádáme společný seminář,“ řekl na úvod akce Martin Pivokonský, předseda Komise pro životní prostředí AV ČR. „Doufám, že tahle tradice bude pokračovat i v dalších letech,“ dodal. Účastníky následně přivítal také předseda druhé z komisí, Jiří Plešek.
Na semináři mimo jiné zaznělo, že budoucnost energetiky spočívá v přechodu k různým druhům obnovitelných zdrojů. „V posledních letech došlo k výraznému nárůstu solární energetiky, zejména střešních fotovoltaik,“ řekl René Neděla, vrchní ředitel Sekce energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu. V Česku se podle něho momentálně nachází více než 230 tisíc solárních energetických stanic, přičemž v naprosté většině jde o menší střešní panely. Instalovaný výkon ze Slunce momentálně dosahuje hodnoty kolem 5300 megawattů, zatímco z větru 275 megawattů. I větrná energetika je ale na vzestupu.
Usnadnit vznik solárních i větrných elektráren by měly takzvané akcelerační oblasti – předem vytipované zóny, ve kterých bude jednodušší dostat povolení k výstavbě projektů obnovitelných zdrojů energie. Vznik akceleračních oblastí byl schválen na úrovni Evropské unie, v Česk došlo ke schválení zákona a nyní se pracuje na zavádění právní úpravy do praxe. O detailech mluvila na semináři Alena Chaloupková z Ministerstva životního prostředí.
Potenciál větru a jeho limity
„Klimatologický potenciál větrné energetiky v České republice se pohybuje kolem sta terawatthodin, což je o něco více, než je naše současná spotřeba elektrické energie,“ řekl David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Kimatologický potenciál podle jeho slov určuje, kolik větrné energie v atmosféře vzniká a jak velký podíl lze rozumně využít. U nás v tomto prý zásadní problém není a vítr by se mohl využívat víc.
Často se zmiňuje, že větrná energie kolísá v závislosti na počasí. To je pravda a energetická soustava se s tím musí vyrovnat. Lze s tím ale docela dobře pracovat. Větrných elektráren je totiž více a na různých místech, a pokud mezi nimi existuje dobré propojení, daří se výchylky eliminovat. Důležitým limitem, který je nutné brát v úvahu, je území, na němž se větrné elektrárny dají postavit. Větrníků v krajině přibývá a spolu s tím roste i nelibost obyvatel v jejich okolí. Reálným problémem je slyšitelný hluk vznikající na listech rotorů a také dopad na živočichy, například ptáky a zejména pak dravce.
„Sama technologie obnovitelných zdrojů není rizikem, naopak, posiluje energetickou bezpečnost a nezávislost. Riziko vzniká tehdy, když se výroba, sítě, trh a pravidla vyvíjejí nesynchronně,“ doplnil Štěpán Chalupa z Komory obnovitelných zdrojů energie.
Ze semináře vznikl zvukový záznam, který je možné si poslechnout. K dispozici jsou rovněž powerpointové prezentace.
Složení a status Komise pro životní prostředí AV ČR a Komise pro energetiku AV ČR si lze prostudovat na webu AV ČR v sekci Pomocné orgány Akademické rady AV ČR.
Komentáře